Lukáš Kovanda: Český dluh se prodražuje. Větší díl viny za to nese Fiala, ne Babiš
Výnos českých desetiletých dluhopisů se meziročně zvýšil nejvíce v celé Evropské unii. Z toho však nelze automaticky vyvozovat, že investoři trestají současnou vládu za její rozpočtovou politiku. Většina nárůstu totiž nastala ještě za předchozího kabinetu a riziková přirážka vůči Německu se od nástupu nové vlády dokonce mírně snížila.
Podle statistiky Eurostatu, na které včera odkázaly Seznam Zprávy, český veřejný dluh meziročně zdražuje nejvíce ze všech zemí Evropské unie. A to hned o 0,73 procentního bodu. O tolik za uplynulých dvanáct měsíců narostl výnos dluhopisů vlády ČR s desetiletou splatností.
Statistika budí pozornost. Například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dnes na síti X poznamenal, že poměrně výrazný nárůst výnosu znamená, že „investoři na finančních trzích nevěří vládní strategii ‚většími dluhy k větší prosperitě‘ a vyžadují své rizikové přirážky“.
To ale není pravda. Respektive zatím pro takové tvrzení nemáme přesvědčivé důkazy. Časem se naplnit může, ale také nemusí.
Většina nárůstu nastala ještě za Fialovy vlády
Podívejme se na čísla.
Současná vláda byla jmenována 15. prosince 2025. Posledním obchodním dnem, kdy vládl ještě Fialův kabinet, byl tedy pátek 12. prosince 2025. Výnos českého desetiletého dluhopisu v ten den uzavřel obchodování pouze o 0,15 procentního bodu níže, než činí nyní. Viz statistika agentury Bloomberg níže.
Jinými slovy, výnos českého desetiletého dluhu za dobu působení současné Babišovy vlády vzrostl o 0,15 procentního bodu.
To je méně, než o kolik výnos vzrostl v kterékoli ze sledovaných zemí eurozóny. Slabší nárůst, případně pokles, úroku na svém dluhu za stejné období zaznamenaly ze sledovaných evropských zemí jen Maďarsko, Rumunsko a Švédsko.
Evropa chce dekarbonizovat těžký průmysl, ale u oceli a cementu se ukazuje, jak složitý a drahý tento proces bude. První projekty vznikají, k masovému nasazení mají však stále daleko.
Ekonomický diář Pavla Párala: Průmysl bez emisí? Stále spíš verneovka než blížící se realita
Názory
Není vyloučeno, že trh ještě Babišovu vládu vytrestá a na Kalouskova slova dojde. Zatím ale pro ně nemáme empirické důkazy.
Meziroční statistika neukazuje jen na současný kabinet
Pokud exministr Kalousek odkazuje na data Eurostatu, z nichž plyne, že úrok na českém dluhu narůstá nejrychleji v EU, jde o meziroční srovnání.
Valná většina tohoto zdražení českého dluhu přitom nastala ještě za působení předchozí Fialovy vlády. Nelze tedy vyvozovat, že nejvýraznější nárůst úroku v EU odráží nedůvěru investorů ve strategii současného kabinetu.
Důležitější je srovnání s Německem
Z hlediska finančních profesionálů je údajem s ještě vyšší vypovídací hodnotou, než jakou má samotný výnos dluhopisu, takzvaný výnosový diferenciál.
Jde o rozdíl mezi výnosem dluhopisů země A a země B, zpravidla státu s dlouhodobě vzornou správou veřejných financí, jakým je například Německo.
Pokud by se český veřejný dluh prodražoval vůči německému, a diferenciál by tedy narůstal, šlo by o varovné znamení. Jenže za působení současné vlády se nic takového zatím neděje.
V předvečer jejího jmenování, 12. prosince 2025, činil rozdíl mezi výnosem českých a německých desetiletých dluhopisů 1,88 procentního bodu. Dnes dosahuje 1,76 procentního bodu. Je tedy nižší.
Jak široký má být schod a jak vysoký strop? Odpověď se může lišit podle toho, zda se staví v Praze, Brně, nebo jinde v republice. Renata Zdařilová z ČKAIT v podcastu Realitní Club vysvětluje, proč rozdílné normy brzdí dostupnou a modulární výstavbu. 
V Brně vyšší stropy než v Praze? Takhle výstavba nezrychlí, říká Zdařilová z ČKAIT
Reality
Jinými slovy, za působení současné české vlády zatím český dluh vůči německému mírně zlevňuje.
Trhy Babišovu vládu zatím netrestají
Je možné, že se i to změní a že trhy Babišovu vládu ještě vytrestají růstem výnosového rozdílu vůči Německu. V tuto chvíli ale mezinárodní dluhopisové trhy současnou českou vládu nijak měřitelně nepenalizují.
Nečiní tak ani z hlediska vývoje samotného výnosu českých dluhopisů, ani podle jejich výnosového diferenciálu vůči německému dluhu.
