Andrej Babiš slibuje na příští rok schodek výrazně nižší než 400 miliard korun. Zároveň však odmítá omezit investice, chce plnit obranné závazky a nehodlá sáhnout na výdaje důležité pro voliče. Úspory mají najít především ministři. Taková rovnice ale bez zásadních změn nebo nových příjmů nevychází.
Národní rozpočtová rada (NRR) ve čtvrtek vyjádřila pochybnosti o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Vláda návrh rozpočtu schválila minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.
Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka. Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun.
Rusko chce zavést dodatečnou progresivní sazbu daně z příjmu pro ty, kteří vydělávají více než 2,4 milionu rublů (610 tisíc korun) ročně. Plánuje zvýšit i daně z těžby nerostných surovin pro výrobce hnojiv a producenty železné rudy. O úterním návrhu ministerstva financí informovala agentura Reuters.
Lidí, kteří v Česku dluží za nájemní bydlení, mírně přibylo. V současné době je jich 12,3 procenta, zatímco loni to bylo 10,8 procenta. Důvodem nárůstu je pokles příjmů domácností. Vyplývá to z analýzy společnosti UlovDomov.cz, která spravuje 2800 bytů po celé České republice. Mezi dlužníky jsou ti, kteří mají více než 30 dnů po splatnosti nezaplacené závazky přes 1000 korun.
Čisté příjmy lidí v Česku v posledních deseti letech rostou, ale většina států východní Evropy dorovnává propad s rozvinutými evropskými zeměmi rychleji. Medián čistého příjmu, tedy střední hodnota čisté mzdy, v eurech v ČR stoupl mezi roky 2013 a 2022 o více než polovinu. Vyplývá to ze studie finanční společnosti Orbi.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Rtěnka jako trofej do sbírky? Proč ne. Módní domy posouvají hranice luxusu. Dior se pro letošní podzim vytasil se sběratelským kouskem Rouge Premier v pouzdře se 24karátovým zlatem vyrobeném francouzským domem Maison Bernardaud s potiskem odkazujícím k éře marnivosti Marie Antoinetty. Zatímco běžná rtěnka od Diora vyjde na 45 dolarů, v přepočtu kolem tisícovky, Rouge Premier stojí něco přes 500 dolarů, tedy zhruba 12 tisíc korun. A rozhodně není tou nejdražší.
Evropská komise (EK) míní, že americká internetová společnost Google porušuje v Evropské unii pravidla hospodářské soutěže na trhu s digitální reklamou. Navrhla proto, aby firma část tohoto lukrativního byznysu prodala. Komise to uvedla v tiskové zprávě. Google s názorem komise nesouhlasí.
Realitní společnost CPI Property Group (CPIPG) českého miliardáře Radovana Vítka vykázala za loňský rok díky akvizicím rakouských firem Immofinanz a S Immo rekordní hospodaření, zároveň ale musí řešit vysoké zadlužení. Z zveřejněné výroční zprávy vyplývá, že firma zvýšila konsolidovaný hrubý provozní zisk o 64,9 procenta na 608 milionů eur (přes 14,3 miliardy korun).
Nejvyšší příjmy měl v sezoně 2021/22 Manchester City. Nejvíc si polepšil Liverpool. Více než polovina nejbohatších klubů na světě hraje Premier League – v top 20 je jich hned jedenáct (viz tabulka pod článkem). Je to poprvé, kdy je v žebříčku fotbalových boháčů sestavovaném společností Deloitte více než polovina klubů ze stejné ligy.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
