Maďarská stopka ukrajinskému obilí bude tlačit cenu obilí, pečiva i masa nahoru také v Česku
Po Polsku se k pozastavení dovozu ukrajinských zemědělských produktů přidává také Maďarsko. Čeští zemědělci tak získají další argument pro to, aby i česká vláda o něčem podobném uvažovala. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že čeští zemědělci mají kvůli dovozu ukrajinského obilí na evropský trh problém prodat část loňské úrody.
Maďarská vláda rozhodla pozastavit bezcelní dovoz zemědělské produkce z Ukrajiny v období do konce letošního června. Ohrožuje totiž prý maďarské farmáře. V pátek minulý týden dovoz pozastavila polská vláda. V obavě ze „zemědělské krize“.
Původně, loni Polsko a další země východní části EU souhlasily s tím, že umožní Ukrajině přeorientovat své dodávky obilí a další agrární produkce tak, aby i po ruské blokádě ukrajinského vývozu tradiční cestou, zejména černomořskou, mohly mířit na světové trhy. Jenže ukrajinská zemědělská produkce, zbavená cla, nyní zaplavuje zejména právě trhy zemí východní části EU, kde konkuruje místním zemědělcům. Ti polští se tak uchýlili k protestům, v jejichž důsledku vláda ve Varšavě rozhodla o uvedeném pozastavení dovozu.
Nejen obilí
Nyní se tedy přidává Maďarsko. Nejde jen o pozastavení dovozu obilí, neboť levná ukrajinská produkce ohrožuje tak maďarské producenty drůbeže, vajec, medu nebo olejnin.
Pozastavení dovozu ukrajinské produkce bude bezprostředně tlačit cenu obilí, případně i mouky a pečiva, nahoru také v Česku. A také další agrární produkce. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.
Jedním z důvodů je to, že do Česka míří obilí z Polska, které pro změnu zaplavuje obilí ukrajinské. A když bude v Polsku nebo Maďarsku méně obilí z Ukrajiny, snáze tam své přebytky uplatní čeští zemědělci, v rámci jednotného trhu EU. Což ale může tlačit nahoru ceny v Česku.
Polské pozastavení dovozu ukrajinského obilí, které by mělo být v platnosti minimálně do července, alespoň přechodně omezí export ukrajinského obilí do zemí EU, což by mělo vytvořit tlak na růst jeho ceny nejen v Polsku, ale skrze slabší dovoz z Polska do ČR také v Česku. Případně alespoň zbrzdit dosavadní pokles jeho výkupních cen, tedy následně také cen mouky a pečiva. Po nějaké době je ale možný ještě výraznější pokles cen, pokud si export ukrajinského obilí najde náhradní odbytiště, právě za Polsko. A to potenciálně tedy i odbytiště v Česku.
To samé pak ve vztahu k situaci v ČR platí pro nynější pozastavení dovozu ukrajinské zemědělské produkce do Maďarska.
Ti, kdo měli možnost z Ruska odjet, už to udělali, myslí si představitel organizace, která radí Rusům, jak se vyhnout službě v armádě nebo dezertovat. Ruský parlament tento týden schválil změny, které umožní doručování povolávacích rozkazů elektronicky, což vyvolalo spekulace, že nová mobilizace v Rusku je na spadnutí. Zatímco během první mobilizace na podzim se mnozí Rusové pokoušeli narychlo odjet ze země, hrozba dalšího povolávání do armády zatím masovou emigraci nevyvolala, všímá si web Rádia Svobodná Evropa.
Čekání na mobilizaci. Na další vlnu emigrace nemají Rusové peníze či pasy
Politika
Výrobní cena tuny potravinářské pšenice letos v únoru klesla na 7221 korun, vyplývá z nejnovějších dostupných údajů ČSÚ. To je nejnižší cena od března loňského roku. Cenového vrcholu dosáhla potravinářská pšenice loni v červnu, kdy výrobní cena jedné její tuny vystoupala na 8654 korun, zejména v důsledku omezení vývozu obilí z Ukrajiny. Tu napadlo Rusko loni koncem února. Růst cen pšenice v Česku loni podporovaly také další důsledky ukrajinské války, zejména protiruské sankce a rapidně rostoucí ceny energií.
Výrobní cena pšenice však od loňského června do letošního února klesla v ČR o bezmála sedmnáct procent. A lze očekávat další citelný pokles. I čeští zemědělci se tak nyní potýkají s rapidně klesajícími výkupními cenami obilí. Pokles přiživuje právě zahlcení polského a obecně evropského trhu ukrajinským obilím. Rozhodnutí Varšavy pozastavit dovoz ukrajinského obilí tak bezprostředně umožní i českým zemědělcům žádat vyšší ceny, než na jaké by mohli pomýšlet nebýt daného polského rozhodnutí. Relativně dražší tak v tom důsledku bude v ČR také mouka a pečivo. Případně i další výrobky typu masa. V posledních měsících v ČR klesá totiž také cena krmné pšenice.
Tuna krmné pšenice, sloužící například k výkrmu skotu a jiného chovaného dobytka, se letos v únoru propadla pod úroveň 7000 korun za tunu, poprvé od loňského března. Přitom loni v červnu se prodávala i za více než 8000 korun. Od té doby ale zaznamenala již 16procentní pokles. Se zlevněním výkrmu klesá cena produkce třeba právě hovězího.
Citelný pokles výrobních cen, z červnových 7185 korun za tunu na letošních únorových 5738 korun za tunu, je patrný v případě krmného ječmene. A oproti loňským maximům znatelně klesá v ČR také třeba výrobní cena potravinářského žita.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
