Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Zbývá Česko, je poslední zemí Visegrádu, která nezakázala dovoz ukrajinského obilí
Česko po dnešku zůstává poslední zemí Visegrádské čtyřky, která dosud nezakázala dovoz ukrajinského obilí a dalších tamních zemědělských produktů. Čeští zemědělci tak zřejmě vystupňují svůj tlak, aby česká vláda učinila totéž, obávají se totiž, že neprodají a padnou do ztrát, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Už všechny země Visegrádské čtyřky kromě Česka se rozhodly pozastavit dovoz ukrajinského obilí a další tamní zemědělské produkce. Polsko tak učinilo již předminulý týden, Maďarsko nyní o víkendu a Slovensko dnes.
Slovensko dočasně pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny. Uvedl to tiskový odbor úřadu slovenské vlády. K podobnému kroku v uplynulých dnech už přistoupily Maďarsko a Polsko. Česko zatím obdobný zákaz nechystá.
AKTUALIZOVÁNO: Ukrajina dostala další zákaz exportu obilí. Tentokrát od Slováků, Česko nic podobného nechystá
Politika
Čeští zemědělci tak získávají další argument pro to, aby i česká vláda o něčem podobném uvažovala. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že čeští zemědělci mají kvůli dovozu ukrajinského obilí na evropský trh problém prodat část loňské úrody. Nyní může být příliv ukrajinské zemědělské produkce do Česka ještě výraznější, což pro tuzemské zemědělce znamená další zhoršení podmínek.
Ohrožení pro farmáře
Podle maďarské vlády, jež rozhodla pozastavit bezcelní dovoz zemědělské produkce z Ukrajiny v období do konce letošního června, totiž takovýto dovoz představuje ohrožení pro maďarské farmáře. Přední polští politici zase své rozhodnutí zdůvodňují obavě ze „zemědělské krize“.
Ukrajinská ekonomika loni kvůli dopadům ruské invaze klesla o 29,1 procenta. Oznámil to ukrajinský statistický úřad. Je to nejvýraznější propad hrubého domácího produktu (HDP) od vyhlášení nezávislosti v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Výsledek je ale nepatrně lepší, než se čekalo, uvedla agentura Reuters.
Ukrajinská ekonomika následkem války loni klesla o 29 procent
Money
Slovensko argumentuje, že musí svůj trh chránit před dumpingovými cenami. Zakazuje dovoz jedenácti různých zemědělských produktů, nejen obilnin, ale též třeba sušených krmiv, cukru, chmele, vín či medu.
Původně, v loňském roce, Polsko, Maďarsko i Slovensko a další země východní části EU souhlasily s tím, že umožní Ukrajině přeorientovat své dodávky obilí a další agrární produkce tak, aby i po ruské blokádě ukrajinského vývozu tradiční cestou, zejména černomořskou, mohly mířit na světové trhy. Jenže ukrajinská zemědělská produkce, zbavená cla, nyní zaplavuje zejména právě trhy zemí východní části EU, kde konkuruje místním zemědělcům.
Po Polsku se k pozastavení dovozu ukrajinských zemědělských produktů přidává také Maďarsko. Čeští zemědělci tak získají další argument pro to, aby i česká vláda o něčem podobném uvažovala. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že čeští zemědělci mají kvůli dovozu ukrajinského obilí na evropský trh problém prodat část loňské úrody.
Maďarská stopka ukrajinskému obilí bude tlačit cenu obilí, pečiva i masa nahoru také v Česku
Money
Varšava, Budapešť i Bratislava tedy na protesty místních farmářů již zareagovaly zákazem. Nejen zákazem dovozu obilnin. Levná ukrajinská produkce ohrožuje tak třeba maďarské producenty drůbeže, vajec, medu nebo olejnin, takže zákaz se v Maďarsku týká i těchto produktů.
Pozastavení dovozu ukrajinské produkce bude bezprostředně tlačit cenu obilí, případně i mouky a pečiva, nahoru také v Česku. A také další agrární produkce. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se chce zaměřit na ceny pečiva. Obilí i energie jsou nyní podle něj výrazně levnější než loni, pečivo ale nezlevňuje. Chce se zaměřit také na ceny mléčných výrobků, u kterých ale už částečné snížení cen pozoruje. Na konec dubna chystá schůzku kvůli cenám jablek s pěstiteli, zpracovateli a obchodníky.
Ceny pečiva neklesají, mléko zdražuje. Nekula chce vědět, proč
Money
Jedním z důvodů je to, že do Česka míří obilí z Polska, které pro změnu zaplavuje obilí ukrajinské. A když bude v Polsku nebo Maďarsku méně obilí z Ukrajiny, snáze tam své přebytky uplatní čeští zemědělci, v rámci jednotného trhu EU. Což ale může tlačit nahoru ceny v Česku.
Polské pozastavení dovozu ukrajinského obilí, které by mělo být v platnosti minimálně do července, alespoň přechodně omezí export ukrajinského obilí do zemí EU, což by mělo vytvořit tlak na růst jeho ceny nejen v Polsku, ale skrze slabší dovoz z Polska do ČR také v Česku. Případně alespoň zbrzdit dosavadní pokles jeho výkupních cen, tedy následně také cen mouky a pečiva. Po nějaké době je ale možný ještě výraznější pokles cen, až si export ukrajinského obilí najde náhradní odbytiště, právě za Polsko, Maďarsko či Slovensko. A to potenciálně tedy i odbytiště v Česku.
To samé pak ve vztahu k situaci v ČR platí pro nynější pozastavení dovozu ukrajinské zemědělské produkce do Maďarska a na Slovensko.
Od začátku invaze loni v únoru bylo Rusko obviňováno z krádeží ukrajinského obilí a zemědělské půdy. Ukrajinští představitelé nyní říkají, že ze země mizí i dřevo. Podle ukrajinských vládních agentur a lesnických expertů Rusové dosud nelegálně vykáceli tisíce metrů čtverečních lesů pro komerční prodej nebo opevňování ruských vojenských pozic. Dokazují to satelitní snímky ukazující pásy bývalých lesů pořízené americkou společností Maxar Technologies, uvedl deník The Wall Street Journal s tím, že několik Ukrajinců bylo již kvůli nelegálnímu obchodu s dřevem obviněno.
Po obilí přišlo na řadu dřevo. Rusové na Ukrajině nelegálně kácí ve velkém celé lesy
Money
Výrobní cena tuny potravinářské pšenice letos v únoru klesla na 7221 korun, vyplývá z nejnovějších dostupných údajů ČSÚ. To je nejnižší cena od března loňského roku. Cenového vrcholu dosáhla potravinářská pšenice loni v červnu, kdy výrobní cena jedné její tuny vystoupala na 8654 korun, zejména v důsledku omezení vývozu obilí z Ukrajiny. Tu napadlo Rusko loni koncem února. Růst cen pšenice v Česku loni podporovaly také další důsledky ukrajinské války, zejména protiruské sankce a rapidně rostoucí ceny energií.
Další pokles přijde
Výrobní cena pšenice však od loňského června do letošního února klesla v ČR o bezmála sedmnáct procent. A lze očekávat další citelný pokles. I čeští zemědělci se tak nyní potýkají s rapidně klesajícími výkupními cenami obilí. Pokles přiživuje právě zahlcení polského a obecně evropského trhu ukrajinským obilím. Rozhodnutí Varšavy pozastavit dovoz ukrajinského obilí tak bezprostředně umožní i českým zemědělcům žádat vyšší ceny, než na jaké by mohli pomýšlet nebýt daného polského rozhodnutí. Relativně dražší tak v tom důsledku bude v ČR také mouka a pečivo. Případně i další výrobky typu masa. V posledních měsících v ČR klesá totiž také cena krmné pšenice.
Polsko chce požádat Evropskou unii, aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Vláda Mateusze Morawieckého čelí hněvu polských rolníků, kterým vadí dopady přílivu ukrajinského obilí na ceny. Na problém upozorňují zemědělci i z dalších zemí EU.
Ukrajinské obilí mělo nasytit hladovějící v Africe. Místo toho přivádí na mizinu unijní rolníky
Trhy
Tuna krmné pšenice, sloužící například k výkrmu skotu a jiného chovaného dobytka, se letos v únoru propadla pod úroveň 7000 korun za tunu, poprvé od loňského března. Přitom loni v červnu se prodávala i za více než 8000 korun. Od té doby ale zaznamenala již pokles 16 procent. Se zlevněním výkrmu klesá cena produkce třeba právě hovězího.
Citelný pokles výrobních cen, z červnových 7185 korun za tunu na letošních únorových 5738 korun za tunu, je patrný v případě krmného ječmene. A oproti loňským maximům znatelně klesá v ČR také třeba výrobní cena potravinářského žita.
