Bílý dům na svém oficiálním webu spustil novou stránku kritizující média a novináře, jejichž zpravodajství o krocích administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa označuje za nepravdivé a zavádějící. Web zmiňuje zpravodajská média a jejich výstupy pod nadpisy Mediální přestupek týdne či Síň hanby přestupků. Mezi kritizovanými médii jsou mimo jiné deníky The Wall Street Journal, The Washington Post, The New York Times či televizní stanice CBS News a CNN.

Vládní web odkazuje na články o různých tématech od Trumpových protiimigračních opatření po cla a označuje je termíny jako „lež“, „levicové šílenství“, „profesní pochybení“ či „vynechání kontextu“. Kritizuje přibližně dvě desítky publikací a více než 50 reportérů a televizních osobností, poznamenal The Wall Street Journal.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová na pondělní tiskové konferenci řekla, že nová stránka o „mediální zaujatosti“ je reakcí na nepravdivé zprávy, nepřesné charakterizování schůzek a zpravodajství využívající anonymních zdrojů. „Souvisí to s naším původním slibem z prvního dne, že média přivedeme k odpovědnosti,“ prohlásila mluvčí.

Trump často na své sociální síti Truth Social kritizuje média či konkrétní reportéry za zpravodajství o něm a jeho administrativě. Nová vládní stránka podle The Wall Street Journal znamená koordinovanější a formalizovaný přístup ke kritice médií. Ochránce svobody tisku znepokojuje, že přístup administrativy by mohl mít negativní dopad na zpravodajství a ohrozit novináře.

Korupční skandály oslabují Ukrajinu. Důvěra spojenců i morálka doma klesá

Politika

Korupční skandály, které v posledních týdnech znovu zasáhly Ukrajinu, ztěžují zemi pozici na mezinárodní scéně, shodli se analytici. Válkou vyčerpaný stát je podle nich závislý na zahraniční pomoci, a aféry tak mohou oslabit důvěru partnerů i domácí morálku. Přestože podle analytiků nemají skandály přímý dopad na vyjednávání o příměří, mohou zkomplikovat politickou podporu dárcovských zemí.

ČTK

Přečíst článek

„Nebezpečné schéma“

Krok Bílého domu „vytváří nebezpečné schéma“ pokud jde o útoky na novináře, uvedla programová koordinátorka Výboru na ochranu novinářů Katherine Jacobsenová. Jedná se podle ní o pokus ohrozit redakce v celé zemi.

Bílý dům například tvrdí, že nedávná zpráva listu The Wall Street Journal o tom, že italské těstoviny nejspíš zmizí z regálů amerických obchodů v důsledku cel, je „přehnaná lež“ a „snaha šířit paniku v souvislosti s úspěšnými celními opatřeními prezidenta Trumpa“. Mluvčí listu v reakci uvedla, že deník stojí za svými reportéry a svým zpravodajstvím.

Spolek profesionálních novinářů v pondělí Trumpovu administrativu požádal o stáhnutí webové stránky a o „snížení napětí mezi vládními představiteli a novináři“.

Korupční skandály, které v posledních týdnech znovu zasáhly Ukrajinu, ztěžují zemi pozici na mezinárodní scéně, shodli se analytici. Válkou vyčerpaný stát je podle nich závislý na zahraniční pomoci, a aféry tak mohou oslabit důvěru partnerů i domácí morálku. Přestože podle analytiků nemají skandály přímý dopad na vyjednávání o příměří, mohou zkomplikovat politickou podporu dárcovských zemí.

Na podzim letošního roku ukrajinské protikorupční úřady veřejně oznámily, že začaly vyšetřovat možné rozsáhlé úplatkářské schéma v energetickém sektoru, v němž měl hlavní roli státní provozovatel jaderné energie Enerhoatom. V souvislosti s tím byl z funkce odvolán například šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Dlouhodobý problém

Analytik Milan Mikulecký uvedl, že korupce na Ukrajině je dlouhodobý problém, který trvá v podstatě od získání její samostatnosti a navazuje na korupci sovětského systému v jeho závěrečné fázi existence.

Ukrajina jako země, která je ve válce rozpoutané Ruskem nyní 11 let, a jako země závislá z velké části na mezinárodní pomoci si ale dosavadní přístup ke korupci v nejvyšších patrech politiky podle Mikuleckého nemůže dovolit. „Pro politiky z dárcovských zemí je dlouhodobě politicky neudržitelné pokračovat v podpoře, pokud nejsou korupční skandály okamžitě a důrazně ukrajinskou stranou řešeny,“ řekl. Zdůraznil, že Ukrajina si nemůže dovolit ztrátu podpory, protože bez ní nebude schopná se nadále bránit ruské agresi.

Účet za zkázu. Obnova Gazy vyjde na 1,5 bilionu, trvat může dekády

Money

Obnova Pásma Gazy bude stát více než 70 miliard dolarů, tedy téměř 1,5 bilionu korun, a mohla by trvat několik desítek let, uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Válka a blokády v Pásmu Gazy podle zprávy způsobily bezprecedentní kolaps palestinské ekonomiky.

ČTK

Přečíst článek

Jednoznačný dopad na ukrajinskou diplomacii vidí také Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle informací, které má od svých kontaktů v mezinárodních strukturách, podobné zprávy mezi nimi rezonují a vyvolávají otázky, proč podporovat stát s výraznou korupční zátěží. Upozornil, že opatrnější mohou být i důležití donátoři, přestože to veřejně neřeknou.

9 fotografií v galerii

Samotná pozice ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského se tím stala podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky více kritizovaná a nestabilnější také uvnitř Ukrajiny. „V posledním vývoji se totiž nepropojil jen vnější tlak na Ukrajinu s domácím turbulentním vývojem, ale také aférou spojenou s nezávislostí protikorupčních institucí, kterou si Ukrajinci vybojovali proti vládě a prezidentské kanceláři ještě letos v létě,“ řekl. Podle Břízy se skandál projevil i na reakci Zelenského na nedávno představený americký plán k ukončení války, neboť byl umírněnější než obvykle.

Na tahu je Moskva. Ustoupí Putin v mírových jednáních?

Politika

Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.

nst

Přečíst článek

Masové protesty na Ukrajině

Letos v létě se na Ukrajině konaly masové protesty poté, co parlament schválil zákon oslabující nezávislost protikorupčních institucí. Tisíce lidí v Kyjevě i dalších městech požadovaly zachování autonomie dvou klíčových úřadů a pod tlakem veřejnosti i mezinárodních partnerů vláda nakonec zákon stáhla.

Korupční aféry se výrazně promítají i do nálady ukrajinské společnosti. Podle Mikuleckého Ukrajinci dlouhodobě nevnímají své politiky pozitivně a odhalení korupce v nejvyšších patrech moci nepomáhá jejich ochotě k obětem, které po nich válka vyžaduje. Obavy z ruské okupace podle něj však zatím převažují nad zklamáním z domácích elit.

Bříza upozorňuje, že podobné skandály nahlodávají důvěru občanů ve stát a snižují jejich morálku, která je spolu se západními zbrojními dodávkami jedním ze dvou klíčových faktorů ukrajinské obranyschopnosti. Přesto se podle Havlíčka Ukrajinci tváří v tvář vnějšímu tlaku sjednocují a postupují nejen proti ruské agresi, ale i proti domácí korupci, kterou vnímají jako problém ohrožující efektivitu obrany země.