Akcie dánského Novo Nordisku se zřítily na méně než 40 procent ročního maxima – přesto je analytici považují za jednu z nejvíc podhodnocených firem světa. Nabízí vysoký dividendový výnos i silné základy, ale investoři se jí dál vyhýbají. Co se skrývá za nedůvěrou k firmě, která ještě nedávno udávala tempo světové medicíně? rozebírá ekonom Lukáš Kovanda.
Z takřka 200 největších burzovně obchodovaných firem světa (takzvaných "megacaps") jsou podle konsensu analytiků třetí nejpodhodnocenější. Za rok touto dobou by podle nich proto měly být o takřka 36 procent dražší. Více podhodnocené jsou podle analytiků už jen akcie Xiaomi a Deutsche Telekom (viz tabulka 1, třetí číselný sloupec).
Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou
Přitom akcie Novo Nordisku nabízejí v rámci globálních "megacaps" takřka dvojnásobný dividendový výnos v porovnání s průměrem (3,7 % vs. 1,9 %). Zmíněné akcie Xiaomi mají nulový dividendový výnos, zatímco Deutsche Telekom 3,3 procenta (viz tabulka 1, čtvrtý číselný sloupec).
Akcie Novo Nordisku se navíc nyní prodávají na úrovni 38,9 procenta 52týdenního maxima. To je mezi globálními "megacaps" suverénně nejméně. V průměru se totiž akcie největších světových burzovně obchodovaných firem nyní prodávají na 90,1 procenta 52týdenního maxima, přičemž po Novo Nordisku vykazuje druhý největší propad oproti maximu posledního roku United Healthcare, jenž je ovšem nyní až na 54,2 procenta 52týdenního maxima (viz tabulka 1, pátý číselný sloupec).
Nejbližším konkurentem Novo Nordisku je alespoň podle korelace vývoje akcií (korelační koeficient 0,31 v posledních dvou letech) americká Eli Lilly. Jenže zatímco cena akcií Novo Nordisku je nyní na 12,6násobku váženého průměru aktuálního a budoucího zisku, akcie Eli Lilly hned na 29,2násobku (viz tabulka 2).
Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou
Právě prudký propad akcií na necelých 40 procent maxima posledních dvanácti měsíců je patrně tím klíčovým, co investory od akcií Novo Nordisku stále odrazuje. Mentálně křivku poklesu protahují do budoucna a obávají se dalšího poklesu.
Mezi analytiky sice dominují doporučení k nákupu (viz tabulka 3), avšak zaskočil je říjnový otřes ve vedení společnosti, jemuž příliš nerozumějí jak z hlediska rozsahu, tak načasování. Nové vedení znamená určitou nejistotu ohledně dalšího směřování firmy.
Jana Maláčová oznámila definitivní konec v politice. Chce se věnovat sama sobě, na sjezdu v listopadu složí s celým vedením strany funkce. Kdo po ní? Nespíš konec.
Byla to romantická doba plná ideálů. Ale tvrdá. V druhé polovině devatenáctého století, když se rozvíjel bezuzdný kapitalismus, vznikaly továrny, dělníci neměli žádné slovo. Byla to levná pracovní síla bez vzdělání. Společností začalo rezonovat dělnické hnutí. Boj za práva dělnictva. Doba se vychýlila ve prospěch bohatých továrníků. Což bylo podhoubí pro zpětný pohyb společenského kyvadla na druhou stranu.
V roce 1878 založili dělníci v pražské břevnovské hospodě U Kaštanu Sociálně demokratickou stranu českoslovanskou v Rakousku. Stál u toho otec budoucího komunistického prezidenta Antonína Zápotockého Ladislav Zápotocký a dělnický básník Josef Boleslav Pecka, několikrát v Rakousko-Uhersku pro své názory vězněný.
Nyní, po 147 letech zažívá tato původně dělnické strana pomalé umírání. Jana Maláčová, současná předsedkyně nejdéle existující politické strany v zemi, oznámila, že odchází z politiky. Už po prohraných volbách před měsícem celé grémium strany v čele s Maláčovou a Lubomírem Zaorálkem oznámili, že rezignují na své funkce. Nyní tedy konec Maláčové v politice vůbec.
Dalibor Martínek: Babišův program je jako bonboniéra. Ve skutečnosti utáhne šrouby
Programové prohlášení vlády je jako adventní kalendář. Každý den si z něj vytáhnete jeden čokoládový bonbón. Nikdo nebude trpět, všichni budeme prosperovat, daně se budou snižovat, výdaje státu zvyšovat, ekonomika bude růst, zmizí byrokracie. To je program jako ze žurnálu. Takový by chtěla každá vláda.
22. listopadu, kdy se má konat sněm strany, která dvakrát ve své historii zanikla, za nacistů a za komunistů, ale vždy se zase obrodila, může být třetí, možná poslední tečkou za touto levicovou partají.
Poslední hřebíček do rakve
Poslední hřebíček do rakve zasadila Maláčová, když se před volbami spojila s komunisty. Tím znechutila nejen řadu svých spolustraníků, kteří stranu houfně opouštěli, ale jak se ve volbách ukázalo, i voliče strany. Je to pochopitelné. Spojit se e extrémistickou stranou, která stála u druhé záhuby sociální demokracie v Čechách, to řada lidí s liberálnějším přístupem nepřekousla. To Maláčová neodhadla.
Chtěla po vzoru Spolu vytvořit jednotnou levicovou frontu. A udělala smlouvu s ďáblem. Patrně se podle vývoje předvolebních preferencí domnívala, že se spojené levé síly snáze dostanou do Sněmovny. Přepočítala se. Nyní tedy definitivně končí. Místo omluvy voličstvu za to, že zaprodala konstruktivní levicovou stranu s obří historií, prožívá svůj osobní příběh.
Na instagramu uvedla, že děkuje za zprávy a slova podpory. „Mám se hezky. Odpočívám, soustředím se na sebe a věnuju se rodině. Připravuji sjezd Sociální demokracie, kde stranu předám svému nástupci. Z politiky odcházím. Ne se zklamáním, ale s vděčností," napsala. Maláčová v květnu oznámila, že je onkologicky nemocná.
Boris Šťastný: Nezavázali jsme se zvolit Okamuru šéfem Sněmovny, je to dezinformace
Šéf poslaneckého klubu Motoristů sobě Boris Šťastný označil za dezinformaci, že všech 108 poslanců vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou zvolit šéfa SPD Tomia Okamuru předsedou Sněmovny. Každý bude volit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Řekl to v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by byl takový postup na hraně demokratického parlamentarismu, volba má být tajná, uvedl. Koaliční smlouvu budou zástupci ANO, SPD a Motoristů podepisovat v pondělí, kdy také začne ustavující schůze Sněmovny.
Odhlédnuto od osobního příběhu Jany Maláčové stojí za postřeh ještě dva okamžiky. Za prvé, sociální demokracie je v troskách. Aktuálně bez šance na jakékoliv uplatnění ve vysoké politice. Je to strana bez kreditu, bez osobností. Ty poslední, které by se tak daly označit, jako třeba pardubický hejtman Martin Netolický nebo někdejší ministr a senátor Jiří Dienstbier, ze strany utekly po spojení s komunisty. Socialisté nemají na kom stavět.
A za druhé, samotná myšlenka, na které tradiční strana vznikla, se dávno přežila. Jednak ji v Československu po čtyřicet let ničili vládnoucí komunisté. Po sametové revoluci se socialisté zdáli být těmi, kdo ochrání české dělnictvo před budoucími kapitalisty. Což vyneslo Miloše Zemana do nejvyšších pater.
Jenže doba se posunula. Levicová témata posbíraly jiné partaje se silnějšími vůdci. Socialisty vyluxoval Babiš i Okamura. Dělníci mají nyní nejen v Česku, ale v celé Evropě obrovské zastání. České odbory mají takovou sílu, že se jim žádný podnik nepostaví. Pravidelný růst platů, benefity, dovolené u moře. Legislativa stojí na straně pracujících. Socialisté ztratili téma. Ochranu sociálních práv mají v programu všechny politické strany. Maláčová může dát na hrob socialistů kytku, víc udělat nemůže.
Související
Dalibor Martínek: Sebevražda socialistů je podle zákona, rozhodl soud
Podle posledních údajů České bankovní asociace si lidé jen v září půjčili 30 miliard korun na hypotéky. „Bude to druhý nejlepší rok v historii, po roce 2021,“ říká Miroslav Zetek, místopředseda představenstva ČSOB Hypoteční banky, která je dominantním hráčem trhu.
Je faktem, že ceny nemovitostí meziročně rychle rostou, u bytů je to o 13,8 až 14 procent, u domů o 8,7 procenta. Nicméně, přestože je bydlení čím dál hůře dostupné, zájem o jejich nákup je rekordní. Také developeři letos očekávají rekordní rok.
Čím je to dáno? Několika faktory. Průměrné reálné mzdy rostou o čtyři až pět procent, což je nejvíc za posledních deset let. Lidé mají také naspořené peníze z doby covidu a vysoké inflace. Klíčové však je, že když se očekává další růst cen nemovitostí, ale už ne příliš velký pokles sazeb, lidé chtějí kup stihnout včas. „Klienti už nepoptávají, realizují poptávku,“ vysvětluje Zetek, který čeká pokračování zájmu o hypotéky i v příštím roce.
Fenoménem doby je, že si jeden klient banky vezme víc hypoték na víc nemovitostí. „Ten trend se zvyšuje.“ Důvodem je růst zájmu o nájemní bydlení, takže investiční byty lze dobře zhodnotit.
Dalším důležitým trendem je, že vyšší střední vrstva nakupuje byty pro své děti. „Nejvyšší zájem je nyní o byty 2+kk. Zájem se zvyšuje i o takzvané mikrobyty, okolo dvaceti metrů čtverečních.“ Podle Zetka může tento trend pokračovat, bude se jednat o takzvané startovací byty pro mladé. „Moje první hypotéka byla na byt 1+1.“ Tento trend, hlavně ve větších městech a kolem nich, podle místopředsedy představenstva jistě bude růst.
Cena za tyto malé byty je vyšší v přepočtu na metr čtvereční, celkový měsíční výdaj, což je pro většinu klientů klíčový údaj, je však nižší než u větších bytů.
Miroslav Zetek z ČSOB Hypoteční banky byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda bude k poslechu už zítra ráno. Dostupná bude na webu newstream.cz, ale také na Spotify či Apple Podcasts.
Dotované hypotéky, které prosazuje ANO a SPD, dostupnost bydlení nezlepší, míní odborníci
Dotované hypotéky pro mladé rodiny, které chtějí podle předvolebních programů zavést hnutí ANO a SPD, by podle oslovených analytiků ke zlepšení dostupnosti bydlení nepomohly. Pouze by zvýšily poptávku na trhu, na kterém nyní není dostatek nemovitostí k prodeji. Bydlení by se tak naopak dále prodražovalo, uvedli. Podle nich je třeba nejdříve zrychlit výstavbu, překážkou by však mohla být plánovaná změna stavebního zákona.
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
