Pětkrát více Čechů euro určitě nechce, než kolik jich jej rozhodně chce, uvádí průzkum
Češi jsou ke společné měně skeptičtí. Dvě třetiny dotázaných v průzkumu agentury Median pro Radiožurnál si myslí, že pro ně přijetí eura nebude prospěšné. „Z výsledku průzkumu je jasné, že stoupenci eura musí přijít s novými argumenty v jeho prospěch. Otázkou je, zda je ještě mají kde brát,“ podotýká ekonom Lukáš Kovanda.
O prospěšnosti společné měny je přesvědčena zhruba pětina české veřejnosti, vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil iROZHLAS. O přijetí eura by chtělo 60 procent dotázaných rozhodovat v referendu.
„To, že je pro ně euro přínosné, říkají především studenti. Říká to 45 procent z nich. A dále to často uvádějí podnikatelé, tam to říkají dva z pěti podnikatelů,“ uvedl jeden z autorů průzkumu Ivan Cuker. Výsledky podle něj mohou odrážet obavy ze zdražování.
Tři z pěti dotázaných lidí by zároveň o přijetí eura chtěli podle výzkumu rozhodovat v referendu. „Je to skoro 70 procent z těch, podle kterých není euro prospěšné,“ vyplývá podle Radiožurnálu z průzkumu. Minulý týden ho zpracovala společnost Median a odpovědělo v něm přes 1000 lidí.
„Letošní kolo debaty o přijetí eura a argumenty jeho příznivců zatím nechávají Čechy chladnými. Jejich podpora přijetí jednotné evropské měny se oproti minulosti příliš nemění. O osobním prospěchu z přijetí eura je totiž přesvědčeno jen 21 procent z nich, z toho pouze 8 procent to tvrdí s určitostí. Více než pětkrát tolik Čechů, 42 procent, ovšem zase s určitostí říká, že by jim euro osobně nijak neprospělo,“ okomentoval výsledky průzkumu ekonom Lukáš Kovanda s tím, že stoupenci eura tak musí přijít s novými argumenty v jeho prospěch, což může být tvrdý oříšek.
Téměř polovinu firemních úvěrů již banky poskytují v eurech a tento podíl nadále roste, půjčit si ve společné evropské měně je totiž levnější. Firmy si začínají navzájem platit eurem a začíná se hovořit o „eurizaci“ tuzemské ekonomiky.
Firmy se vyhýbají koruně. Polovina půjček už je v eurech
Money
„Finanční přínosy eura jsou totiž spíše mikroekonomického rázu a navíc v čase klesají (kvůli měnovým aplikacím v chytrých mobilech, jež zlevňují a zpohodlňují směnu měn a nově), v podstatě jde o již konečný a smrskávající se účet. Přínosy eura se tak budou hledat stále hůře. Zato finanční náklady eura jsou spíše makroekonomického rázu a jejich účet je otevřený a v čase narůstající. Země EU s eurem se totiž zadlužují více a rychleji než ty bez eura a jejich rating se přitom převážně zhoršuje, zatímco rating zemí EU bez eura se zlepšuje. Náklady eura se tudíž jeho kritikům budou hledat stále snáze,“ dodává Kovanda.
Debatu o zavedení eura pozvedl novoroční projev prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko.
Česko se vstupem do EU zavázalo přijmout euro. Ale nepřistoupilo na žádný konkrétní termín. Nelze tedy tvrdit, že svému závazku nedostává.
Lukáš Kovanda: Česko a vstup do eurozóny? Jedině až její členové budou dodržovat pravidla
Názory
Ve vládní koalici nepanuje na přijetí eura shoda - zastánci společné měny jsou hlavně Starostové, Piráti a TOP 09, kteří ve vládě narážejí na odpor občanských demokratů. Proti euru jsou i zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Zástupci ANO chtějí připravit pravidla pro referendum, v němž by občané rozhodli o zavedení eura v Česku.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení. Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Nejvyšší inflaci v celé unii má Česká republika, kde ceny v prosinci meziročně stouply o 7,6 procenta. Uvádí to statistiky Eurostatu. Na první pohled nelichotivý výsledek, který je ovlivněn započtením energetického úsporného tarifu na konci roku 2021, nemá podle ekonomů smysl přeceňovat. „To, jak jsme si inflaci administrativně vylepšili před rokem, se nám prostě jen v důsledku nízkého srovnávacího základu loni vrátilo," komentuje čerstvou statistiku hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. 
Česko je v EU inflačním rekordmanem
Money
Páteční zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch podtrhuje, jak moc se eurozóna od roku 2004 změnila. Tehdy Česko coby „čtyřkař“ mělo vstupovat mezi „jedničkáře“, dnes je z Česka „dvojkař“ a má vstupovat mezi „horší trojkaře“.
Lukáš Kovanda: Češi a euro. Chtěli jsme do elitního klubu, 20 let nato je vše jinak
Názory
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
