Pobaltské státy opět odepírají slovenskému premiérovi Robertu Ficovi povolení k přeletu přes jejich území při zamýšlené cestě do Moskvy na oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na prohlášení šéfa estonské diplomacie a vyjádření samého Fica.

Žádná země nesmí využívat estonský vzdušný prostor k posílení vazeb s Ruskem v době, kdy Rusko nadále porušuje mezinárodní normy a vede agresi proti Ukrajině a bezpečnosti Evropy jako celku, uvedl šéf estonské diplomacie Margus Tsahkna. „Fico opět nedostane povolení k použití estonského vzdušného prostoru pro let do Moskvy kvůli účasti na přehlídce 9. května, akci zaměřené na oslavu agresora. To jsme odmítli i loni a stejná zásada platí i nyní,“ zdůraznil ministr.

Sám Fico si dříve ve videu postěžoval, že mu Lotyšsko a Litva odepírají povolení k přeletu do Ruska.

Oficiální potvrzení z Rigy a Vilniusu se DPA nepodařilo bezprostředně získat.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Pobaltské státy, které mají hranici s Ruskem, loni uzavřely svůj vzdušný prostor pro hlavy států a vlád, které chtěly přes Pobaltí cestovat do Moskvy na oslavy. Mezi nimi byl i Fico, který přicestoval do Moskvy jako jediný host z Evropy, kromě srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, jehož země na rozdíl od Slovenska není členem ani Evropské unie, ani Severoatlantické aliance. Fico se chystá navštívit oslavy v Moskvě i letos.

Slovenský premiér již dříve oznámil, že chce vzdát hold všem, kdo bojovali proti fašismu, a že kromě tradičního položení věnců k památníku sovětským vojákům na bratislavském Slavíně se chce zúčastnit tří mezinárodních akcí - v bývalém koncentračním táboře Dachau v Německu, Moskva má následovat 9. května a v červnu Normandie ve Francii.

Estonsko a další dva pobaltské státy jsou blízkými partnery a podporovateli Ukrajiny, která se již více než čtyři roky brání ruské invazi. Estonsko, Lotyšsko a Litva byly během druhé světové války střídavě okupovány Sovětským svazem a Německem. Po válce zůstaly součástí Sovětského svazu až do roku 1991. Většina Estonců, Lotyšů a Litevců proto 9. květen nevnímá jako den vítězství nad nacistickým Německem, ale spíše jako začátek další okupace jejich vlasti Sovětským svazem, připomněla DPA.

Aktualizováno

Slovensko hrozí vetem sankcí proti Rusku

Politika

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, uvedl slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Později uvedl, že Bratislava bude uvedené sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

ČTK

Přečíst článek

„Morální základ“

Fico za svou loňskou cestu do Moskvy čelil kritice od představitelů řady dalších zemí Evropské unie i od některých činitelů EU. Ti tvrdili, že se Fico propůjčuje propagandistické akci Ruska, které vede od roku 2022 válku na Ukrajině. Podle Fica však cesta měla „morální základ“, protože byla poděkováním za osvobození od nacismu ze strany tehdejšího Sovětského svazu. „Ne, nebyl jsem na vojenské přehlídce (na moskevském Rudém náměstí),“ odpověděl Fico po návratu do vlasti na dotaz novinářky. O tom, zda slovenský premiér byl přítomen na přehlídce, při které na centrálním moskevském náměstí defilovali i vojáci zapojení do současné ruské invaze na Ukrajinu, panovaly zprvu nejasnosti.

Fico v Moskvě jednal mezi čtyřma očima s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a měl v ruské metropoli také jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, brazilským prezidentem Luizem Inácie Lulou da Silva či vietnamskými představiteli.

Velení íránských ozbrojených sil obvinilo Spojené státy z porušení příměří střelbou na jednu z íránských obchodních lodí v Ománském zálivu a slíbilo odvetu, uvedly dnes tiskové agentury. Ceny ropy opět vzrostly.

Americké námořnictvo v neděli zaútočilo v Ománském zálivu na obchodní loď plující pod íránskou vlajkou a převzalo nad ní kontrolu. Na sociální síti Truth Social to dříve oznámil americký prezident Donald Trump. Loď podle něj ignorovala americkou blokádu íránských přístavů poblíž Hormuzského průlivu a nereagovala na výstražné výstřely.

„Loď našeho námořnictva je zastavila přímo na místě tím, že prorazila otvor do strojovny,“ napsal Trump. Plavidlo podle něj dostalo varování od amerického torpédoborce, aby zastavilo, ale neuposlechlo. Trump dodal, že příslušníci americké námořní pěchoty mají nákladní loď s názvem Touska pod kontrolou a zjišťují, co je na palubě.

Jednalo se o první takové zadržení íránské lodi od začátku blokády íránských přístavů z minulého týdne, napsala AP.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Írán hrozí odvetou

Íránská média citovala mluvčího velení ozbrojených sil, který dnes ráno uvedl, že loď se plavila z Číny do Íránu. „Varujeme, že ozbrojené síly Íránské islámské republiky brzy zareagují a odpoví na toto ozbrojené pirátství ze strany amerických sil,“ uvedl mluvčí podle Reuters.

Incident podle AP zpochybnil dřívější oznámení prezidenta Trumpa, že američtí vyjednavači v pondělí zamíří do Pákistánu na další kolo rozhovorů s Íránem. Děje se tak několik dní před vypršením křehkého příměří a Washington a Teherán zůstávají v patové situaci ohledně Hormuzského průlivu, poznamenala AP.

Írán v neděli uvedl, že dalšího kola jednání v Islámábádu se nehodlá zúčastnit, přestože američtí vyjednavači tam podle Trumpova sdělení přijedou v pondělí večer.

Aktualizováno

Další pokus o mír. Do Islámábádu míří americká delegace

Politika

V pondělí večer bude v pákistánské metropoli Islámábádu americká delegace, aby jednala s Íránem o dohodě, napsal na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Zároveň Íránu pohrozil zničením všech elektráren a mostů v zemi, pokud nepřijme dohodu, kterou nabízejí Spojené státy. Teherán podle Trumpa v sobotu porušil sjednané příměří, když v Hormuzském průlivu zahájil palbu na proplouvající lodě.

ČTK

Přečíst článek

Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán 28. února. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu.

Dopady americko-izraelského útoku na Írán způsobily dosud největší narušení globálních dodávek ropy a zemního plynu, protože Írán zablokoval dopravu přes Hormuzský průliv. Touto důležitou námořní cestou před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).

Nejistota opět vyvolala růst cen ropy. Hrozí, že se prohloubí jedna z nejhorších globálních energetických krizí za poslední desetiletí, napsala agentura AP. Ceny ropy po zabavení íránské nákladní lodi Spojenými státy a při pokračující íránské blokádě Hormuzského průlivu opět vzrostly. Cena ropy West Texas Intermediate (WTI), amerického referenčního produktu, na začátku dnešního obchodování v Asii vzrostla o 8,04 procenta na 90,59 dolaru (asi 1872 korun) za barel, zatímco cena ropy Brent ze Severního moře, představující globální referenční produkt, vzrostla o 6,88 procenta na 96,60 dolaru (asi 1996 korun) za barel, napsala agentura AFP.