Guvernér Michl drží, co slíbil. ČNB sazby nezvedla, odhad inflace ale ano

Česká národní banka podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. V novém týmu kolem nového guvernéra Aleše Michla se nenašla dostatečná podpora pro zpřísňování měnové politiky. Pro zvýšení sazeb podle Michla hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky, pro letošní rok čeká její růst o 2,3 procenta, a zvýšila odhad inflace. Ta by letos měla podle bankéřů vystoupat na průměrných 16,5 procenta.

Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na sedmi procentech, diskontní sazba na šesti procentech a lombardní sazba na osmi procentech, uvedla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. 

Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled

Money

Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

Samé „lepší“ zprávy

ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Pro příští rok ho naopak zhoršila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta, oznámil Michl. V předchozí květnové prognóze banka letos počítala s růstem o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta.

Centrální bankéři také zvýšili odhad inflace, která by letos měla vystoupat na průměrných 16,5 procenta. V květnu ČNB odhadovala růst na 13,1 procenta. V příštím roce centrální banka počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,5 procenta. Ještě v květnu přitom odhadovala snížení na 4,1 procenta.

„Ponechání základní úrokové sazby na stejné úrovni pro ekonomiku dobrou zprávou. Očekávám, že v nejbližších měsících začnou protiinflačně působit první zvýšení úrokové sazby z loňského roku. To ale bohužel nemění nic na tom, že nadále porostou náklady firem a mnohé z nich budou muset přistoupit k drastickým úsporným opatřením, včetně propouštění zaměstnanců, mají-li toto těžké období přežít,“ okomentoval rozhodnutí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Vše o úrokových sazbách čtěte zde

Michl se již při svém jmenování na Hradě v první polovině května vyjádřil tak, že bude alespoň po nějaký čas usilovat o stabilitu úrokových sazeb. Karta by se podle ekonomů mohla obrátit na podzim, kdy bude bankovní rada možná nucena reagovat na zrychlující inflaci zvýšením úrokových sazeb. 

Zásadní bude vývoj kolem plynu

„Trh v tuto chvíli předpokládá, že se sazby ČNB mohou letos ještě zvýšit, ale poměrně mírně, a neměly by přesáhnout 7,5 procenta. Za rok čeká základní sazby 6,5 procenta,” uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Tržní úrokové sazby delších splatností od poloviny června podle něj klesají, nejen z titulu vyhlídek na vývoj sazeb ČNB, ale i očekávání trhu na zpomalování světové ekonomiky a pokles obdobných úrokových sazeb v zahraničí. „Tlak na zdražování hypotečních sazeb by měl tak vzhledem k uvedenému vývoji na trhu do velké míry ustat,” dodal Seidler.

Změnu v postojí centrálních bankéřů by mohlo způsobit například výrazné omezení či ukončení dodávek plynu z Ruska, které by vedlo k významnému inflačnímu šoku. Utažení ruských kohoutků by totiž znamenalo rapidní nárůst cen za energie – nejen plynu, ale také ropy a dalších komodit. 

Lidí bez práce bude přibývat. Česko je na tom ale nejlíp z EU

Money

Česká republika si v červnu udržela nejnižší míru nezaměstnanosti ze všech zemí EU. Zatímco průměr unijních zemí se drží na šesti procentech, v ČR se nezaměstnanost oproti květnu snížila o desetinu procentního bodu na 2,4 procenta. Vyplývá to z údajů Eurostatu.

vku

Přečíst článek

„Ponechání sazeb na úrovni sedmi procent je v souladu s odhady trhu a ponechává bankovní radě prostor reagovat na další inflační tlaky, které mohou přijít v třetím čtvrtletí až se začne projevovat v ekonomice další vlna zdražení energií,“ komentoval rozhodnutí ČNB hlavní ekonom společnosti Colosseum Kryštof Míšek. 

Dynamický cenový vývoj a přetrvávající tlaky na oslabení koruny podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera nakonec ČNB donutí ještě jedno zvýšení úrokových sazeb udělat. V listopadu analytik čeká zvýšení sazby na 7,5 procenta, což by měl zároveň podle něj být její vrchol v současném cyklu zpřísňování měnové politiky.

Záležet bude na Michlovi i intervencích ČNB

„Dnešní rozhodnutí by nemělo mít vliv na aktuální kurz české koruny. Podobný výsledek by však mělo i případné zvýšení sazby o 0,25 procentního bodu. Důležitější než samotné rozhodnutí bude komentář guvernéra Aleše Michla k průběhu jednání bankovní rady a k výhledu do budoucna,” uvedl Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury.

„Záležet bude také na intervencích na devizovém trhu, ve kterých ČNB i nadále pokračuje. Pokud by totiž v blízké době intervenovat přestala, došlo by k oslabení kurzu koruny a také navýšení importované inflace,“ dodal.

Česká koruna bezprostředně po zveřejnění rozhodnutí České národní banky o sazbách posílila nepatrně o haléř na 24,64 koruny za euro. Na páru s americkým dolarem koruna posiluje o něco více, a to o sedm haléřů na 24,17 koruny za dolar. Obecně je však podle analytika XTB Štěpána Hájka reakce trhu na rozhodnutí velmi malá.

V nové prognóze ČNB předpokládá v letošním roce průměrný kurz koruny 24,80 koruny za euro. Příští rok by měl kurz být 25,70 koruny za euro. V květnu odhadovala letošní kurz na 24,20 koruny za euro a pro příští rok 24,30 koruny za euro. Michl dnes několikrát zopakoval, že ČNB bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Máslo, mléko, eidam, vejce. Zdražily opět téměř všechny základní potraviny

Money

V polovině července v Česku opět meziročně zdražily základní potraviny jako máslo, mléko, vejce, mouka či cukr. A to rapidně – oproti loňskému stejnému období činí nárůst cen u těchto potravin dvacet procent až tři čtvrtiny, jako třeba u mouky. Vyplývá to z šetření průměrných cen potravinářských výrobků Českého statistického úřadu. Důvodem zdražování jsou dopady ruské invaze na Ukrajině na potravinářský a energetický trh, přičemž růst se stále podle všeho ještě nezastavil.

Dušan Kütner

Přečíst článek

Jednání bankovní rady ČNB se vedle sedmi jejích členů účastnil také ministr financí Zbyněk Stanjura. Využil tak práva, které mu dovoluje zákon o ČNB. Naposledy se jednání bankovní rady účastnila v roli ministryně financí Alena Schillerová v srpnu 2021.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let

Money

S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek