Chceme euro, pomohlo by nám růst, říká většina šéfů českých firem
Téměř 70 procent generálních ředitelů českých firem si myslí, že případné přijetí eura v Česku by pro jejich firmu mělo pozitivní byznysový vliv. Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.
Pouze desetina šéfů si myslí opak a 21 procent z nich čeká neutrální dopad. Současně se ale meziročně výrazně zlepšilo také jejich hodnocení činnosti České národní banky coby nositele měnové politiky. V otázce regulace úrokových sazeb ji pozitivně hodnotí 52 procent ředitelů, u kurzových intervencí 39 procent.
„Český byznys platí dlouhodobě za iniciátora debaty o euru, zejména stran exportně orientovaných firem s jejich argumentem odpadnutí nákladů na pokrytí kurzových rizik. Sedm z deseti šéfů přesvědčených o pozitivním dopadu eura na jejich firmu je už ale hodně silný signál vyslaný nové vládě vzešlé z podzimních voleb,“ uvedl partner PwC pro veřejný sektor Jan Brázda.
Ani v nejmenším se zatím nepotvrzuje obvyklé sýčkování zastánců rychlého přijetí eura v ČR, že v čase globálního ekonomického otřesu budeme plakat, proč jsme jej dávno nepřijali, a že koruna „shoří jako papír“ – zvláště právě v porovnání s držákem jménem euro.
Vítězové a oběti Trumpova celního chaosu. Česká měna prokázala nečekanou odolnost
Trhy
Možnost větší ekonomické integrace
Euro by podle něj poskytlo možnost větší ekonomické a bezpečnostní integrace, což je silná karta v dnešní době hrozby obchodní války a nutnosti masivně investovat do zbrojení. Rostoucí zájem firem o euro navíc vidí i u úvěrování, kdy více než polovina půjček už je českými bankami poskytovaná v eurech a tento podíl narůstá.
„Hlavními pozitivy přijetí eura jsou snížení transakčních nákladů, eliminace kurzových rizik a hlubší integrace v rámci EU, přičemž právě silná Evropa bude v kontextu dnešních deglobalizačních nálad potřeba. Dalším pozitivem je určitě posílení důvěry investorů, česká koruna má výrazně lepší kredit než maďarský forint nebo ukrajinská hřivna,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut. Za negativa považuje riziko importu dluhových problémů jižních států eurozóny, příspěvky do takzvaného eurovalu a především ztrátu nezávislé měnové politiky.
Zatímco před rokem vnímalo kroky ČNB pozitivně 30 procent ředitelů, letos to bylo přes polovinu z nich. Méně jsou spokojeni s tím, jak ČNB zvládá hlídat kurz české koruny, i zde je ale hodnocení výrazně lepší než loni, když meziročně vzrostlo z 28 na 39 procent.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
Češi se už rok učí investovat na stáří. DIP už má na 150 tisíc lidí
Money
Vláda před několika týdny rozhodla zatím nestanovit termín zavedení společné evropské měny v Česku. Rozhodla o tom na základě společného doporučení ministerstva financí a ČNB.
Česko se zavázalo přijmout euro při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Smlouva o vstupu ale neobsahuje žádný termín, kdy by měla země do eurozóny vstoupit. Z deseti zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, jich přijalo euro sedm, mimo eurozónu zůstávají kromě Česka i Polsko a Maďarsko. Společnou evropskou měnu v současnosti využívá 20 z 27 členských zemí unie, jako poslední ji zavedlo v roce 2023 Chorvatsko.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
