Obnova Pásma Gazy bude stát více než 70 miliard dolarů, tedy téměř 1,5 bilionu korun, a mohla by trvat několik desítek let, uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Válka a blokády v Pásmu Gazy podle zprávy způsobily bezprecedentní kolaps palestinské ekonomiky.

Vojenské operace významně narušily „každý pilíř přežití“, od potravin přes bydlení po zdravotní péči, a uvrhly Pásmo Gazy do člověkem zapříčiněné pohromy, uvádí zpráva. „Nepřetržitá a systematická destrukce vnáší pochybnosti ohledně schopnosti Pásma Gazy stát se opět obyvatelným prostorem a společností,“ cituje agentura AFP ze zprávy.

13 fotografií v galerii

Hospodářství v Pásmu Gazy se v letech 2023 až 2024 zmenšilo o 87 procent, což vedlo k tomu, že hrubý domácí produkt na obyvatele je 161 dolarů (asi 3370 korun), tedy jeden z nejnižších na světě, uvádí rovněž zpráva UNCTAD.

Válka v Gaze vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci palestinského teroristického hnutí Hamásu při teroristickém útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli jako rukojmí. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle nedělních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 69 756 Palestinců a dalších 170 946 zranila. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté. Od počátku současného příměří, které platí od letošního 10. října, bylo v sutinách nalezeno na 570 těl lidí zabitých při izraelských úderech z uplynulých měsíců.

Trumpův plán nebo nejistá pomoc Evropy? Zelenskyj stojí před klíčovým rozhodnutím

Politika

Evropští lídři začali týden s opatrným optimismem poté, co víkendová jednání v Ženevě naznačila, že je americký prezident Donald Trump ochoten zvážit jejich výhrady k jeho návrhu na ukončení války na Ukrajině. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila rozhovory za „dobrý pokrok“ a uvedla, že silná evropská účast vytváří „solidní základ pro další vyjednávání“. Server Politico upozorňuje, že už samotné přizvání zástupců EU a Británie představovalo zásadní změnu – původní americký 28bodový plán je z jednání zcela vylučoval.

nst

Přečíst článek

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a na Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to Hospodářské noviny s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Možnost brzkého ukončení produkce v uhelných elektrárnách skupina Sev.en avizovala už dříve. Důvodem je ztráta konkurenceschopnosti výroby elektřiny a tepla z uhlí v příštích letech, na kterou tlačí růst cen emisních povolenek.

Podle HN už skupina o uzavření elektráren rozhodla. Tento týden by se měly o chystaném záměru oficiálně dozvědět zaměstnanci. Rozhodnutí se zatím týká elektráren ve Chvaleticích a Počeradech a také elektrárny a teplárny v Kladně. Naopak těžba uhlí v posledním aktivním lomu Vršany by podle HN měla ještě pokračovat. Provoz by měl být zachován také v modernější teplárně ve Zlíně.

Podle iROZHLAS.cz zatím skupina neformálně upozornila státního správce soustavy ČEPS, že propočítává efektivitu dalšího provozu a zvažuje v příštím roce jejich uzavření. V případě rozhodnutí o ukončení o tom musí společnost ČEPS předem informoval. Uhelné elektrárny totiž poskytují služby pro vyrovnávání soustavy. Provozovatel soustavy by následně měl vyhodnotit, zda bude elektrárny potřebovat pro zajištění spolehlivého provozu sítí. V minulosti ovšem ČEPS na základě předběžných scénářů avizoval, že by tuzemská soustava měla případné vypnutí těchto elektráren ustát.

Současná vláda v demisi v minulosti uvedla, že uhelná energetika v Česku skončí do roku 2033. Dřívější uzavírání uhelných zdrojů ale připustili i další výrobci. Skupina ČEZ ve svých aktuálních plánech uvádí rok 2030, v případě rychlé ztráty konkurenceschopnosti uhelných elektráren je ale možný i dřívější termín.

„Naše elektrárny jsou zmodernizované, povětšinou i s dodávkou tepla pro blízké okolí, a jejich ekonomika je zatím příznivá i po roce 2027. Každý rok vyhodnocujeme ekonomiku uhelných zdrojů a podle toho se budeme rozhodovat,“ řekl k současnému provozu uhelných elektráren skupiny ČEZ mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Společnost Sev.en Česká energie z Tykačovy skupiny Sev.en, pod kterou uhelné elektrárny a těžba uhlí patří, loni skončila v čisté ztrátě 2,1 miliardy korun. O rok dříve byla její ztráta skoro třikrát vyšší. Tržby skupiny v meziročním srovnání klesly o 26 procent na 1,06 miliardy eur (asi 26,8 miliardy korun).

Ruské válečné cíle se přetavily do podoby amerického mírového plánu, píše Pařík

Názory

Mírový návrh ve skutečnosti přibližuje Ukrajinu k části jejího nejhoršího scénáře, jen bez bojů. Pro zemi není rozdíl mezi dohodou a nejhorší alternativou dostatečný, píše v komentáři vyjednavač Radim Pařík a rozebírá situaci z hlediska strategického vyjednávání.

Radim Pařík

Přečíst článek

Aktualizováno

Babiš na nákupech. Agrofert za 290 milionů eur kupuje terminál čpavku v Rotterdamu

Zprávy z firem

Holding Agrofert předsedy hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše koupil za 290 milionů eur (zhruba sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding B.V., která vlastní dovozní a skladovací terminál čpavku v Rotterdamu a také platformu pro distribuci čpavku zákazníkům v Evropě.

ČTK

Přečíst článek