Obnova Pásma Gazy bude stát více než 70 miliard dolarů, tedy téměř 1,5 bilionu korun, a mohla by trvat několik desítek let, uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Válka a blokády v Pásmu Gazy podle zprávy způsobily bezprecedentní kolaps palestinské ekonomiky.
Ukrajina se přetočila do módu celkové modernizace, a to ohromnou rychlostí. Zmocněnec české vlády pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru pro Export.cz upozornil, že budoucí investice v napadené zemi půjdou i do nových oborů. „Pro české firmy bude důležité nejen sledovat sektory, v nichž byla Ukrajina tradičně silná, ale také pozorovat, do čeho budou investovat sami Ukrajinci i jejich partneři v mezinárodních institucích,“ dodal.
Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů korun), což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky (SB), OSN, Evropské komise (EK) a Ukrajiny, na kterou se odvolává agentura Reuters. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard dolarů.
Ukrajinská ekonomika loni kvůli ruské invazi předběžně klesla o 30,4 procenta. Dobrou zprávou je, že je to propad mírnější, než jaký předpokládaly odhady. Letos už se očekává růst, a to i díky štědré podpoře Západu.
Ukrajinská ekonomika, kterou zdevastovala invaze ruských vojsk, v letošním roce klesne o 35 procent, odhaduje Světová banka (SB). Její nová prognóza je oproti té z června už mnohem optimističtější. Tři měsíce dozadu SB počítala s propadem ukrajinského HDP o 45,1 procenta.
Ukrajina se chystá představit obří plán své poválečné obnovy, svého druhu „Marshallův plán pro Ukrajinu“. Stane se tak na dvoudenní konferenci ve švýcarském Luganu, která začíná zítra, informuje agentura Bloomberg. Plán má zhruba 2000 stránek.
Čínští technologičtí giganti Tencent a Alibaba jednají o investici do start-upu zaměřeného na umělou inteligenci (AI) DeepSeek. Investice by firmu ocenila na více než 20 miliard dolarů (zhruba 415 miliard korun). S odkazem na své čtyři zdroje o tom napsal web The Information.
Index PX dnes klesl o 0,55 procenta na 2641,53 bodu. Dolů ho stáhly hlavně akcie Erste Bank. Rostla naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita investorů se zvýšila, objem zobchodovaných akcií činil nadprůměrných zhruba 750 milionů korun. Koruna dnes ztrácela vůči oběma hlavním světovým měnám.
Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vyplacení dividendy 42 korun za jednu akcii. Odpovídá to 80 procentům z loňského očištěného čistého zisku. V případě schválení návrhu by tak podnik akcionářům vyplatil 23 miliard korun. Uvedl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. O konečné výši dividendy bude 1. června rozhodovat valná hromada podniku. Akcionáři, z nichž největší je stát, mohou podat vlastní návrh.
Číst více
Italský antimonopolní úřad vyšetřuje platformu Booking.com. Důvodem je podezření na nepoctivé obchodní praktiky související s tím, jak jsou jednotliví poskytovatelé ubytování na platformě Booking.com prezentováni. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
O post předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČKMOS) na další čtyři roky se v pátek na sjezdu odborů budou ucházet tři kandidáti, a to dosavadní předák Josef Středula, místopředseda olomoucké regionální rady odborů Alois Mačák a šéf školských odborů František Dobšík.
Německá vládasnížila odhad letošního růstu německého hospodářství o polovinu. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se letos zvýší 📈 jen o 0,5 procenta, uvedla ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová. Na vině je podle ní konflikt na Blízkém východě a jeho dopad na světové hospodářství. V lednové prognóze vláda kancléře Friedricha Merze počítala pro letošek s růstem HDP o jedno procento.
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
Zástupci členských států EU dnes také podpořili přijetí ✅ dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko přestaly nové postihy blokovat.
Číst více
Moldavský soud uložil oligarchovi a někdejšímu politikovi Vladimiru Plahotniukovi trest vězení v délce 19 let za bankovní krádež v hodnotě jedné miliardy dolarů (20,7 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters.
Zástupci členských států EU podpořili schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur 💶 (2,2 bilionu Kč). Maďarsko odvolalo svou blokaci a uvedlo, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by mělo být opatření finálně schváleno.