Na Šumavě se obnovuje místo s mimořádně silným příběhem. U Hauswaldské kaple u Srní, které se přezdívá šumavské Lurdy, vzniká nová dřevěná stříška nad ruinami staré stavby a přibude i skleněná socha Panny Marie Lurdské. Připomene poutní areál, který v roce 1958 odstřelila tehdejší armáda.
Náklady na poválečnou obnovu Ukrajiny pro následujících deset let vzrostly za rok téměř o pětinu na 452,8 miliardy eur (přes 11,4 bilionu korun). Vyplývá to ze společného odhadu ukrajinské vlády a světových institucí, o němž informovala Evropská komise. Jen letos bude země na rekonstrukci budov a infrastruktury, které zničila téměř dva roky trvající ruská agrese, potřebovat 14 miliard eur, uvádí odhad.
Ukrajina se přetočila do módu celkové modernizace, a to ohromnou rychlostí. Zmocněnec české vlády pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru pro Export.cz upozornil, že budoucí investice v napadené zemi půjdou i do nových oborů. „Pro české firmy bude důležité nejen sledovat sektory, v nichž byla Ukrajina tradičně silná, ale také pozorovat, do čeho budou investovat sami Ukrajinci i jejich partneři v mezinárodních institucích,“ dodal.
Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů korun), což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky (SB), OSN, Evropské komise (EK) a Ukrajiny, na kterou se odvolává agentura Reuters. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard dolarů.
Ukrajinská ekonomika loni kvůli ruské invazi předběžně klesla o 30,4 procenta. Dobrou zprávou je, že je to propad mírnější, než jaký předpokládaly odhady. Letos už se očekává růst, a to i díky štědré podpoře Západu.
Ukrajinská ekonomika, kterou zdevastovala invaze ruských vojsk, v letošním roce klesne o 35 procent, odhaduje Světová banka (SB). Její nová prognóza je oproti té z června už mnohem optimističtější. Tři měsíce dozadu SB počítala s propadem ukrajinského HDP o 45,1 procenta.
Ukrajina se chystá představit obří plán své poválečné obnovy, svého druhu „Marshallův plán pro Ukrajinu“. Stane se tak na dvoudenní konferenci ve švýcarském Luganu, která začíná zítra, informuje agentura Bloomberg. Plán má zhruba 2000 stránek.
Sýrie a Rusko dospěly po 18 měsících jednání k 📜 memorandu o porozumění, které se týká budoucnosti ruských vojenských základen v Sýrii Tartús a Hmímím. Oznámilo to dnes podle syrské státní agentury SANA ministerstvo zahraničí v Damašku. Moskva se zatím k dohodě nevyjádřila.
Izrael dnes znovu ❌ odmítl 15bodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
Na budově Senátu dnes po roce opět zavlála historická běloruská vlajka k připomenutí prezidentských voleb v Bělorusku, po kterých režim před šesti lety brutálně potlačil ☝️ protesty opozice. Podle předsedy horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) má tento krok vyjádřit podporu všem, kteří nevzdávají boj za svobodné a spravedlivé Bělorusko.
Společnost AEV z Kroměříže loni utržila za prodej výrobků a služeb zhruba 349,7 milionu korun. Meziročně to znamenalo 📉 pokles téměř o 60,6 milionu korun. Zisk firmy, která vyvíjí a vyrábí elektroniku pro automobilový průmysl a další odvětví, klesl na loňských přibližně 9,7 milionu korun z téměř 29,6 milionu korun v roce 2024.
Jemenští Húsíové zasáhli 🏭 rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. Oznámil to dnes podle agentury AFP vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Húsíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
I přes extrémní sucho v Česku není zásobování Brna pitnou 🚰 vodou v nejbližších měsících ohrožené. Zdroje v březovském prameništi jsou nyní ve stavu, že by nebylo možné zajistit dodávku jen z nich, část vody proto Brno získává z Vírské přehrady. Zatímco loni ve stejném období byl podíl vody z Víru 16 procent, letos je to 37 procent. Průměrná výroba pitné vody v brněnské vodárenské soustavě je letos 1015 litrů za vteřinu.
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný, uvedl 👨 Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Výrobci elektroinstalačního materiálu Kopos Kolín loni 📈 vzrostl čistý obrat meziročně o 4,5 procenta na 1,349 miliardy korun. Výsledek hospodaření po zdanění naopak klesl o 8,1 procenta na 109,6 milionu korun. V roce 2024 měla firma obrat 1,291 miliardy korun a zisk 119,3 milionu korun.
Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, jež mají zemi politicky ❌ destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti. V dnešním vydání listu Bild am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se tento týden při incidentu nad letištěm Lipsko/Halle letadlo srazilo s neznámým objektem a na letišti se našel dron s výbušninou.