Na Šumavě se obnovuje místo s mimořádně silným příběhem. U Hauswaldské kaple u Srní, které se přezdívá šumavské Lurdy, vzniká nová dřevěná stříška nad ruinami staré stavby a přibude i skleněná socha Panny Marie Lurdské. Připomene poutní areál, který v roce 1958 odstřelila tehdejší armáda.
Náklady na poválečnou obnovu Ukrajiny pro následujících deset let vzrostly za rok téměř o pětinu na 452,8 miliardy eur (přes 11,4 bilionu korun). Vyplývá to ze společného odhadu ukrajinské vlády a světových institucí, o němž informovala Evropská komise. Jen letos bude země na rekonstrukci budov a infrastruktury, které zničila téměř dva roky trvající ruská agrese, potřebovat 14 miliard eur, uvádí odhad.
Ukrajina se přetočila do módu celkové modernizace, a to ohromnou rychlostí. Zmocněnec české vlády pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru pro Export.cz upozornil, že budoucí investice v napadené zemi půjdou i do nových oborů. „Pro české firmy bude důležité nejen sledovat sektory, v nichž byla Ukrajina tradičně silná, ale také pozorovat, do čeho budou investovat sami Ukrajinci i jejich partneři v mezinárodních institucích,“ dodal.
Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů korun), což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky (SB), OSN, Evropské komise (EK) a Ukrajiny, na kterou se odvolává agentura Reuters. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard dolarů.
Ukrajinská ekonomika loni kvůli ruské invazi předběžně klesla o 30,4 procenta. Dobrou zprávou je, že je to propad mírnější, než jaký předpokládaly odhady. Letos už se očekává růst, a to i díky štědré podpoře Západu.
Ukrajinská ekonomika, kterou zdevastovala invaze ruských vojsk, v letošním roce klesne o 35 procent, odhaduje Světová banka (SB). Její nová prognóza je oproti té z června už mnohem optimističtější. Tři měsíce dozadu SB počítala s propadem ukrajinského HDP o 45,1 procenta.
Ukrajina se chystá představit obří plán své poválečné obnovy, svého druhu „Marshallův plán pro Ukrajinu“. Stane se tak na dvoudenní konferenci ve švýcarském Luganu, která začíná zítra, informuje agentura Bloomberg. Plán má zhruba 2000 stránek.
Málo sněhu v zimě, teplé jaro a dlouhotrvající vedro zhoršují⛰️⛰️⛰️ v Alpách podmínky pro horolezce a turisty. S odkazem na odborníky o tom informovala agentura DPA. "Letos máme velmi nepříznivou konstelaci okolností," řekl Severin Karrer, vedoucí oddělení pro výcvik, horské sporty a bezpečnost ve Švýcarském alpském klubu (SAC). Problémem je především to, že vlny veder trvaly tak dlouho, že hranice nulového stupně, tedy hranice, kde je na dané hoře nula stupňů Celsia, se dlouhodobě pohybovala nad 4000 metry nad mořem.
Duhově zelení🪲🪲🪲brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu, napsala agentura AP. Listokaz japonský je známým škůdcem ve Spojených státech, kam se dostal už před více než stoletím a je tu známý jako "japonský brouk".
Jižní Korea dnes zaznamenala nový 🌡️🌡️🌡️ teplotní rekord, když meteorologická stanice ve městě Jangsan naměřila 42,5 stupně Celsia, napsala agentura AFP. Padl tak teplotní rekord starý sotva pár dnů, neboť Jižní Korea zažívá tento týden vlnu veder. Přes 40 stupňů ve městě Jangsan na jihovýchodě země meteorologové zjistili už pátý den po sobě. Na 40 stupňů teploty dnes vystoupily i na dalších místech v zemi.
Maďarsko poprvé za téměř půl století provozu zcela odstavilo svou ☢️☢️☢️jadernou elektrárnu Paks. Uvedl to premiér Péter Magyar s tím, že se tak stane v důsledku dalšího poklesu hladiny Dunaje. Země chystá úsporná opatření, pomoc nabídlo Slovensko. Za současný pokles hladiny Dunaje může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder. Jaderná elektrárna Paks čerpá z řeky vodu pro chlazení.
