Česko vstupuje do vyšší mzdové ligy. OECD brzdí nadšení
Minimální mzda dosahuje v ČR 22 400 korun. V přepočtu podle kupní síly postupuje Česko do vyšší evropské ligy. OECD ale upozorňuje na slabý růst produktivity. Konvergence k Západu tak může zpomalit.
Minimální mzda projde v roce 2026 další zatěžkávací zkouškou. Její výše vzrostla na 22 400 korun, což představuje meziroční přilepšení o 1 600 korun. Důležitější než samotná částka je však mechanismus, jakým k ní dospíváme. Odpadá totiž každoroční nedůstojné handrkování vlády s odbory a zaměstnavateli. O výši minima už nerozhoduje politický kalkul, nýbrž zákonný automat navázaný na vývoj průměrné mzdy. Díky tomuto mechanismu se podíl minimální mzdy na té průměrné v letošním roce vyšplhal na 43,4 procenta. Cílem je přitom postupně dokráčet až k 47 procentům v roce 2029.
Česko postupuje v evropském žebříčku
Zajímavý pohled nabízí celoevropské srovnání Eurostatu (viz graf níže). V nominálním vyjádření sice stále platí, že nejvyšší minimální mzda v EU je 4,4krát vyšší než ta nejnižší. Pokud však data očistíme o cenovou hladinu, tedy přepočteme je na standard kupní síly (PPS), propast se výrazně zmenšuje na 2,4násobek.
Od ledna si lidé s nejnižšími příjmy polepší – minimální mzda vzroste o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne zhruba 118 tisíc zaměstnanců a zároveň zvýší i zaručené platy ve veřejné sféře.
Minimální mzda od ledna vzroste na 22 400 korun
Money
Právě zde si Česko připisuje statistický úspěch. Pro rok 2026 se tuzemská ekonomika společně se Slovenskem a Bulharskem nově posouvá do „vyšší ligy“. Opouštíme skupinu zemí pod hranicí 1 000 PPS a řadíme se do středního pásma (1 000 až 1 500 PPS) po bok Slovinska či Portugalska. Premiantem zůstává Německo s 2 157 PPS, zatímco na chvostu se krčí Estonsko (886 PPS).
Spodní kotva mezd
Minimální mzdu v Česku přímo pobírá zhruba 120 tisíc lidí, tedy asi tři procenta zaměstnanců. Mohlo by se zdát, že jde o zanedbatelnou skupinu, která výkon ekonomiky neovlivní. To je však omyl. Minimální mzda funguje jako „spodní kotva“ celého mzdového systému. Její růst tlačí nahoru i zaručené mzdy v dalších profesích a celkově zvyšuje mzdové náklady firem.
OECD: Bez produktivity to nepůjde
A právě zde přichází ono „ale“. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě z minulého roku upozorňuje, že dohánění vyspělých ekonomik v posledních letech zpomalilo. Růst produktivity práce po globální finanční krizi výrazně oslabil a po pandemii se prakticky zastavil.
Od začátku roku 2026 čeká zaměstnance, živnostníky i brigádníky řada změn v daních, odvodech i benefitech. Brigádníci si budou moci bez odvodů vydělat víc, OSVČ naopak zasáhne další skokové zvýšení záloh. Novinky přinese i růst minimální mzdy, zaměstnanecké akcie nebo zpřísnění pravidel pro benefity. Přehled změn shrnuje poradenská společnost BDO.
Vyšší mzdy, dražší odvody a zdaněné benefity. Kdo si příští rok polepší a kdo zaplatí tisíce navíc
Money
Česká ekonomika podle OECD potřebuje posílit inovační kapacitu, podpořit vznik a růst dynamických firem a zlepšit podnikatelské prostředí. Bez oživení produktivity může růst mezd postupně oslabovat konkurenceschopnost a brzdit další konvergenci k vyspělejším zemím.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
