Česko vstupuje do vyšší mzdové ligy. OECD brzdí nadšení
Minimální mzda dosahuje v ČR 22 400 korun. V přepočtu podle kupní síly postupuje Česko do vyšší evropské ligy. OECD ale upozorňuje na slabý růst produktivity. Konvergence k Západu tak může zpomalit.
Minimální mzda projde v roce 2026 další zatěžkávací zkouškou. Její výše vzrostla na 22 400 korun, což představuje meziroční přilepšení o 1 600 korun. Důležitější než samotná částka je však mechanismus, jakým k ní dospíváme. Odpadá totiž každoroční nedůstojné handrkování vlády s odbory a zaměstnavateli. O výši minima už nerozhoduje politický kalkul, nýbrž zákonný automat navázaný na vývoj průměrné mzdy. Díky tomuto mechanismu se podíl minimální mzdy na té průměrné v letošním roce vyšplhal na 43,4 procenta. Cílem je přitom postupně dokráčet až k 47 procentům v roce 2029.
Česko postupuje v evropském žebříčku
Zajímavý pohled nabízí celoevropské srovnání Eurostatu (viz graf níže). V nominálním vyjádření sice stále platí, že nejvyšší minimální mzda v EU je 4,4krát vyšší než ta nejnižší. Pokud však data očistíme o cenovou hladinu, tedy přepočteme je na standard kupní síly (PPS), propast se výrazně zmenšuje na 2,4násobek.
Od ledna si lidé s nejnižšími příjmy polepší – minimální mzda vzroste o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne zhruba 118 tisíc zaměstnanců a zároveň zvýší i zaručené platy ve veřejné sféře.
Minimální mzda od ledna vzroste na 22 400 korun
Money
Právě zde si Česko připisuje statistický úspěch. Pro rok 2026 se tuzemská ekonomika společně se Slovenskem a Bulharskem nově posouvá do „vyšší ligy“. Opouštíme skupinu zemí pod hranicí 1 000 PPS a řadíme se do středního pásma (1 000 až 1 500 PPS) po bok Slovinska či Portugalska. Premiantem zůstává Německo s 2 157 PPS, zatímco na chvostu se krčí Estonsko (886 PPS).
Spodní kotva mezd
Minimální mzdu v Česku přímo pobírá zhruba 120 tisíc lidí, tedy asi tři procenta zaměstnanců. Mohlo by se zdát, že jde o zanedbatelnou skupinu, která výkon ekonomiky neovlivní. To je však omyl. Minimální mzda funguje jako „spodní kotva“ celého mzdového systému. Její růst tlačí nahoru i zaručené mzdy v dalších profesích a celkově zvyšuje mzdové náklady firem.
OECD: Bez produktivity to nepůjde
A právě zde přichází ono „ale“. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě z minulého roku upozorňuje, že dohánění vyspělých ekonomik v posledních letech zpomalilo. Růst produktivity práce po globální finanční krizi výrazně oslabil a po pandemii se prakticky zastavil.
Od začátku roku 2026 čeká zaměstnance, živnostníky i brigádníky řada změn v daních, odvodech i benefitech. Brigádníci si budou moci bez odvodů vydělat víc, OSVČ naopak zasáhne další skokové zvýšení záloh. Novinky přinese i růst minimální mzdy, zaměstnanecké akcie nebo zpřísnění pravidel pro benefity. Přehled změn shrnuje poradenská společnost BDO.
Vyšší mzdy, dražší odvody a zdaněné benefity. Kdo si příští rok polepší a kdo zaplatí tisíce navíc
Money
Česká ekonomika podle OECD potřebuje posílit inovační kapacitu, podpořit vznik a růst dynamických firem a zlepšit podnikatelské prostředí. Bez oživení produktivity může růst mezd postupně oslabovat konkurenceschopnost a brzdit další konvergenci k vyspělejším zemím.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
