Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Bulhaři přecházejí na euro. Změnu provází nadšení i skepse

Bulhaři přecházejí na euro. Změnu provází nadšení i skepse
iStock
 ČTK

S Novým rokem se Bulharsko stane 21. členem eurozóny. Společnost v otázce zavedení eura ale zůstává rozdělená. Byznys přechod na společnou měnu vítá, zatímco část veřejnosti se obává zdražování a ztráty identity.

Bulharské banky, podniky i běžní spotřebitelé se připravují na loučení s domácí měnou levem. Od 1. ledna se začne v zemi platit eurem a Bulharsko se stane 21. členem eurozóny. Zavedení eura je dlouho očekávaným milníkem, který tam vyvolal nadšení, ale i skepsi a v některých kruzích dokonce hněv, píše agentura Reuters.

Obavy i odpor

Bulharské vlády usilovaly o členství v eurozóně od vstupu země do EU v roce 2007. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že země s 6,7 milionu obyvatel je v otázce zavedení eura rozdělena, i když firmy jsou většinou pro.

Někteří se obávají, že to zvýší ceny, nebo jsou podezřívaví vůči domácím politickým špičkám. Tento měsíc se po rozsáhlých protestech proti navrhovanému zvýšení daní rozhodla odstoupit vláda. V zemi s historickými kulturními a politickými vazbami na Rusko jsou navíc mnozí opatrní v otázce dalšího sbližování s Evropou.

„Jsem proti – za prvé proto, že lev je naše národní měna,“ říká důchodce Emil Ivanov ze Sofie. „Za druhé – Evropa směřuje k zániku, což zmínil i americký prezident Donald Trump v nové strategii národní bezpečnosti. Možná nebudu naživu, až k tomu dojde, ale všechno k tomu směřuje,“ dodal.

Někteří političtí analytici uvádějí, že kampaň na podporu eura byla slabá a že starší lidé, zejména v odlehlých oblastech, budou mít potíže se změně přizpůsobit. Změnu může dál komplikovat i nedostatečně stabilní vláda.

Obchody už přepočítávají

V ulicích a obchodech bulharského hlavního města je vidět, že firmy se na přechod připravují. Ceny všeho, od ovoce po lahve vína, jsou uvedeny v levech i v eurech. Na billboardech financovaných vládou je uveden směnný kurz eura vůči lvu s nápisem „Společná minulost. Společná budoucnost. Společná měna.“ Na blížící se změnu upozorňují i reklamy v televizi.

Výhody pro cestování i byznys

Někteří ale zavedení eura vítají, protože budou moci cestovat s eurem bez nutnosti měnit si peníze. Změně jsou nakloněny také podniky, které prodávají zboží do zahraničí. Odpadnou jim totiž všechny činnosti spojené s převodem měny a s opakovaným vystavováním faktur v eurech a poté v domácí měně.

Širší eurozóna

Bulharsko letos splnilo formální kritéria pro vstup do eurozóny, včetně výše inflace, rozpočtového deficitu, dlouhodobých nákladů na půjčky a stabilizace směnného kurzu. Eurozóna se rozšíří po dvou letech – naposledy v lednu 2023 zavedlo euro Chorvatsko.

Počet Evropanů používajících euro se tak zvýší na více než 350 milionů. Členství v eurozóně kromě používání eurobankovek a euromincí znamená i místo v Radě guvernérů Evropské centrální banky (ECB), která stanovuje úrokové sazby.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Stát zakazuje a byznys platí daň za ticho

Stát zakazuje a byznys platí daň za ticho
Profimedia
Lukáš Kovanda

Segment zábavní pyrotechniky v Česku zaznamenává propad tržeb ve stovkách milionů korun kvůli přísnějším regulacím – a bude ještě hůř.

Tržby v segmentu zábavní pyrotechniky dosahovaly v Česku tradičně zhruba miliardy korun ročně. Letos však cifra bude nejspíše o výrazné stovky milionů nižší a bude se pohybovat spíše kolem půl miliardy korun.

Stánky bez petard

Od letošního 1. prosince platí přísnější legislativa, takže na tržištích či u stánků už se může prodávat pouze „dětská“ pyrotechnika nejnižší kategorie F1, jež zahrnuje třeba prskavky nebo bouchací kuličky. Přitom stánkový prodej petard, raket či velkých fontán a další pyrotechniky kategorie F2 generoval segmentu zábavní pyrotechniky tradičně tržby kolem 200 milionů korun ročně, neboť zájemci jeho prostřednictvím zhusta uskutečňovali své prosincové impulzivní nákupy.

Ilustrační foto

Fronty, plná parkoviště a obří slevy. Češi znovu otevřeli peněženky

Nákupní horečka nekončí. Češi berou útokem obchody a díky takřka pětiprocentnímu růstu reálných mezd letos v povánočních slevách utrácejí výrazně víc.

Přečíst článek

Řetězce ustupují, specializované obchody to nezachrání

Dále už v podstatě od začátku 20. let stahují prodej zábavní pyrotechniky také velké obchodní řetězce, jako je Billa, Tesco či Bauhaus. To vyvolává propad tržeb daného segmentu až o stovky milionů korun ročně. Jen částečně je tento pokles tlumen přelitím tržeb do specializovaných kamenných prodejen.

Zákazy, pokuty a další pád poptávky

Nový plošný zákaz odpalování v blízkosti nemocnic, zoo či útulků (v perimetru 250 m) a hrozba vysokých pokut (až 100 tisíc korun) vedou k poklesu poptávky běžných spotřebitelů, což může snížit celkový obrat o dalších zhruba 25 procent.

Zatímco tržby klesají, veřejná kasa ČR může zaznamenat nárůst příjmů z vybraných pokut za porušení novely, které jsou v roce 2025 nastaveny poměrně přísně.

Ilustrační foto

Silvestr bez rachejtlí a opilosti? Češi utratí miliardy, ale chytřeji než dřív

Češi utratí za Silvestra takřka 12 miliard korun, v průměru 2900 Kč. Pyrotechnika a alkohol ustupují, úspora se skrývá v domácí přípravě, například chlebíčků či punče.

Přečíst článek

Hubené roky pyrotechniky

Celkově lze tedy očekávat, že se tržby z volného prodeje běžným občanům v roce 2025 propadnou pod hranici 550 milionů korun, zatímco segment profesionálních ohňostrojů zůstane stabilnější – i když i profesionální střelmistři jsou přísnější legislativou dotčeni.

Velké, například obecní ohňostroje se nasmlouvávají na měsíce dopředu, přičemž kvůli přísnější legislativě nyní mnohde zjišťují, že odpálení prakticky nemusí být možné. Příslušná mapa míst, kde je odpal povolen a kde zakázán, se navíc stále proměňuje, takže tam, kde ještě nedávno mínili, že odpal provést lze, nyní mohou shledat, že tomu tak není.

K dalšímu zpřísnění legislativy týkající se zábavní pyrotechniky přitom dojde v červenci příštího roku, takže lze čekat, že pro segment zábavní pyrotechniky bude rok 2026 ještě hubenější než letošek.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Ilustrační foto

Silvestr bez rachejtlí a opilosti? Češi utratí miliardy, ale chytřeji než dřív

Přečíst článek
Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek
Ilustrační foto

Fronty, plná parkoviště a obří slevy. Češi znovu otevřeli peněženky

Přečíst článek

Evropa znovu řeší starý problém: město versus těžba

Švédská Kiruna, město ležící 145 kilometrů za polárním kruhem, se postupně stěhuje. Ne symbolicky, ale doslova – dům po domu, ulici po ulici.
Profimedia
 nst
nst

Švédská Kiruna, město ležící 145 kilometrů za polárním kruhem, se postupně stěhuje. Ne symbolicky, ale doslova – dům po domu, ulici po ulici. Příběh arktického města má překvapivě blízko k české zkušenosti se zmizelou Karvinou. (Její příběh věrně popsala spisovatelka Karin Lednická v trilogii Šikmý kostel - pozn. red.). I tady platí, že město postavené na nerostech nakonec nerostům ustoupí – jen s tím rozdílem, že dnes se to děje organizovaně, s kompenzacemi a pod dohledem celé Evropy.

Důvodem stěhování švédské Kiruny je rozšiřování největšího podzemního dolu na železnou rudu na světě. Jak těžba postupuje hlouběji, půda pod městem se propadá. Staré centrum proto musí ustoupit. Nová Kiruna vzniká zhruba tři kilometry východně a celý proces má trvat až do roku 2035, píše server stanice CNBC.

Závislost, která se nedá obejít

Kiruna vznikla před 125 lety jako město pro horníky státní společnosti LKAB. Dodnes na ní stojí – ekonomicky i existenčně. Firma dnes zajišťuje asi 80 procent veškeré těžby železné rudy v Evropské unii a nedávno zde objevila i jedno z největších evropských ložisek vzácných zemin, klíčových pro baterie, elektromobily a další technologie zelené transformace.

Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce

Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují

Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.

Přečíst článek

„Máme tu velký spor – mezi městem a LKAB, ale také mezi městem a vlastní vládou,“ říká předseda městské rady Mats Taaveniku. Podle něj Kiruna názorně ukazuje, kam až sahají dopady evropské surovinové politiky. „Rozhodnutí přijatá v Bruselu se tady dotýkají každodenního života lidí.“

Kompenzace existují, prostor chybí

Za stěhování odpovídá LKAB. Firma odhaduje, že jen kompenzace ji vyjdou v příštích deseti letech na 22,5 miliardy švédských korun (asi 50 miliard českých korun). Lidé si mohou vybrat: tržní cenu domu plus 25 procent, nebo nový dům v nové části města.

„Asi 90 procent lidí volí novostavbu,“ uvedl pro CNBC viceprezident LKAB Niklas Johansson. Problém ale není ochota – nýbrž místo. „Město vlastní minimum pozemků. Většina půdy patří státu, a to přináší konflikty s armádou, ochranou přírody i pastevectvím sobů,“ dodává.

U šikmého kostela v Karviné má vzniknout průmyslová zóna

Panattoni chce vybudovat průmyslový park v srdci staré Karviné, památkáři jsou proti

Průmyslový developer Panattoni se poblíž bývalého Dolu Barbora a šikmého kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné chystá postavit průmyslový areál Panattoni Smart Park Karviná. Celková výše investic by mohla dosáhnout až 25 miliard korun, vzniknout by tam mohlo až 4500 pracovních míst. Stavba by měla začít v roce 2026, uvedli zástupci společnosti Panattoni. S projektem nesouhlasí památkáři nebo spolek Stará Karviná, kterým vadí, že má areál vzniknout na místě historického jádra původní Karviné a území, jež je i cennou archeologickou lokalitou, zcela přetvořit.

Přečíst článek

Ztracené domovy, ztracené vzpomínky

Stěhování není jen technická operace. Je to zásah do identity města. Silným symbolem se stal přesun 113 let starého dřevěného kostela Kiruna Church v létě 2025, který sledoval celý svět. Zároveň ale přišla další rána: LKAB oznámila, že rozšíření dolu si vyžádá přesun dalších 6 000 lidí a 2 700 domů.

Podívejte se, jak v Kiruně stěhovali historický kostel:

„Pro mnoho lidí je to bolestné. Žili v jednom domě dvě nebo tři generace,“ říká Taaveniku. „Ale zároveň všichni vědí, že Kiruna stojí na nerostech. Bez nich by tu žádné město nebylo.“

Nové město, tvrdší podmínky

Otazníky visí i nad podobou nové Kiruny. Studie Univerzity v Göteborgu varuje, že nové centrum je navrženo v místě, kde se hromadí studený vzduch. Úzké ulice, vysoké domy a nízké slunce mohou v zimě výrazně zhoršit životní podmínky.

„Kiruna je arktické město. Rozdíl mezi minus patnácti a minus pětadvaceti stupni je obrovský,“ upozorňuje expertka na kulturní dědictví Jennie Sjöholm, která projekt sleduje už čtvrt století. Podle ní může extrémní chlad ovlivnit nejen komfort obyvatel, ale i samotné budovy.

Svatomartinské hody ve Vinohradském parlamentu.

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Lukáš Kovanda: Elektro, nebo nic. Brusel chce zakleknout na autopůjčovny. Přivodí jim zkázu?

Přečíst článek
Doporučujeme