Amerika šlápla na brzdu. Ekonomiku dusí úrokové sazby

Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 2,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 3,2 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Hlavním motorem růstu byly spotřebitelské výdaje, které v USA tvoří více než dvě třetiny ekonomické aktivity. Ekonomiku ale brzdí negativní vliv vysokých úrokových sazeb, který zdražuje úvěry a snižuje poptávku.
Výsledky však překonaly odhady analytiků. Ti v anketě společnosti FactSet očekávali, že hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 2,3 procenta. Většina ekonomů se také domnívá, že ekonomika v tomto čtvrtletí dál zpomalí a do poloviny roku sklouzne přinejmenším do mírné recese.
Akciové tituly v loňském roce plošně odepsaly téměř dvě desítky procent. A to zejména kvůli nejistotě způsobené třemi černými labutěmi – dozvuky pandemie, razantní inflací a válkou na Ukrajině. Na to vše reagovaly centrální banky růstem sazeb, což právě poslalo akciové tituly do záporu. Jak se svět nastavuje na novou realitu, začíná se mluvit o konci utahování měnové politiky, a tedy i o opětovném nastartování růstu akcií. Kdy ta doba přijde? Již velmi brzy, shodují se odborníci.
Je už na čase investovat do akcií? Ideální chvíle se již blíží
Money
Pětadvacet nejbohatších filantropů Spojených států loni přišlo zejména kvůli propadu akciových trhů o desítky miliard dolarů. To jim však nevadilo, aby na charitu poslali 27 miliard dolarů, nejvíce za několik posledních let, napsal deník The Wall Street Journal.
Nejbohatší Američané kvůli pádu akcií přišli o miliardy. Na charitu ale poslali více než dřív
Filantropie
Loni největší ekonomika světa v prvních dvou čtvrtletích klesala. Od ledna do března o 1,6 procenta a od dubna do června o 0,6 procenta. V létě se vrátila k růstu, k čemuž přispěly odolné spotřebitelské výdaje a vyšší vývoz. Solidní vývoj ve druhé polovině roku tak smazal pokles z prvního pololetí a za celý rok se HDP zvýšil o 2,1 procenta. To je však méně než v roce 2021, kdy ekonomika vzrostla o 5,9 procenta.
Nová makroekonomická prognóza ministerstva financí (MF) počítá letos s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta.
Recese bude jen mírná a krátká, zhodnotil novou prognózu ministerstva Stanjura
Money
Ke zpomalování tempa růstu ekonomiky podle analytiků přispívají vyšší úrokové sazby, které prodražují náklady na půjčky pro spotřebitele i podniky. V loňském roce americká centrální banka (Fed) sedmkrát zvýšila základní úrokovou sazbu, a zvýšení bylo neobvykle rozsáhlé, celkem o 4,25 procentního bodu. Fed se tak snažil zbrzdit růst spotřebitelských cen. Další zvýšení úroků, i když pomalejším tempem, se očekává příští týden.
Vše o inflaci
Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.
Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.