Třicet let koruny české. Měnová odluka měla trvat půl roku, vzala ale bleskový spád

Ve středu uplyne 30 let od chvíle, kdy lidé mohli poprvé v nově vzniklé České republice začít platit vlastní národní měnou, korunou českou. Nahradila předchozí společnou československou korunu. Její nástup byl mnohem rychlejší, než tehdejší vládní a ekonomická garnitura čekala. Nicméně nástup nejprve kolkovaných federálních bankovek a poté již těch s nápisem „korun českých" se vyvaroval větších lapsů, o čemž svědčí fakt, že tehdejší rovněž nově zrozená Česká národní banka zaznamenala jen 135 pokusů o padělání tehdejší měny.

Novoroční oslavy 1. ledna 1993 se nesly nejen v duchu vítání dvou nových samostatných států, Česka a Slovenska, ale i příprav na ekonomické rozdělení obou bývalých částí federace v čele se zavedením vlastní měny. Původní plány počítaly s tím, že společná měna bude fungovat ještě zhruba půl roku po rozdělení. Ale již po dvou týdnech bylo zřejmé, že tato vize bude jen obtížně udržitelná.

Přesně před 30 lety Klaus a Mečiar domluvili rozpad federace. Šlo hlavně o to, abychom po sobě nezačali střílet, říkají dnes

Politika

Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.

Jana Havligerová

Přečíst článek

Při rozdělení se názory české a slovenské strany na budoucí měnové uspořádání rozcházely. Zatímco česká strana prosazovala měnovou unii s jednotnou měnovou politikou prováděnou jednou centrální bankou, slovenská strana naopak požadovala vytvoření dvou nezávislých národních bank a společného emisního centra s paritním zastoupením obou republik. Tyto rozpory spolu se značnými hospodářskými rozdíly vedly zhruba měsíc po rozdělení federace k opuštění měnové unie a k rozdělení peněžního oběhu na českou měnu a slovenskou měnu, píše Česká národní banka na svých stránkách.

Nedůvěra zahraničních investorů

Příprava oddělení měn započala již v listopadu 1992, více než měsíc před rozdělením federace. Přípravu urychlila také nedůvěra zahraničních investorů, kteří z obou následnických zemí stahovali krátkodobý kapitál a devizové rezervy následkem toho prudce poklesly.

Podtrženo a sečteno. Česká ekonomika je 30 let po rozpadu výkonnější než ta slovenská

Money

Slovenská ekonomika i po 30 letech od rozdělení Československa zaostává za výkonem českého hospodářství. Slovensko ale zaznamenalo rychlejší tempo přibližování k průměru životní úrovně EU, které se v posledních letech ovšem prakticky zastavilo. V analýze hospodářského vývoje Slovenska v období jeho samostatnosti to uvedli analytici bankovního domu Slovenská sporiteľňa, která je největším peněžním ústavem v zemi a která patří do rakouské skupiny Erste Group Bank.

ČTK

Přečíst článek

„V lednu 1993 bylo již po 14 dnech zřejmé, že česko-slovenská měnová unie je jen obtížně udržitelná s ohledem na devizovou spekulaci a odlišné ekonomické potřeby obou republik," řekl nedávno v rozhovoru pro ČTK nynější guvernér ČNB Aleš Michl. Za dva týdny od rozdělení Československa odplynulo z ČNB 43 procent devizových rezerv, vklady na účtech se přesouvaly ze slovenských do českých bank.

Klíčová role Josefa Tošovského

Klíčovou roli zřejmě sehrál dopis, který tehdejší guvernér ČNB a pozdější úřednický premiér Josef Tošovský zaslal 14. ledna tehdejšímu českému premiéru Václavu Klausovi. Informoval ho v něm o dramatické situaci v devizových rezervách ČNB, tedy jejich poklesu o 43 procent. „Podle našeho názoru není nadále únosné prodlužovat spekulace proti koruně, které trvají v devizové oblasti již minimálně třetí měsíc. Považujeme za nezbytné přijmout zásadní rozhodnutí v otázce data uskutečnění měnové rozluky,“ uvedl tehdy Tošovský.

Inflace přes padesát procent nebo první supermarket. 15 klíčových bodů polistopadové ekonomiky

Leaders

Překotná transformační doba na počátku devadesátých let přinesla hned několik zásadních událostí navždy měnící naše životy. Ale tím velké ekonomické události zdaleka nekončí. Za posledních třicet let od 17. listopadu 1989 jich byla celá řada. Redakce newstream.cz vybrala 15 nejdůležitějších, ať už pozitivně, tak i negativně měnící naše životy i podnikání.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Zákon o oddělení měny, který nabyl účinnost 2. února 1993, stanovil výměnu peněz na 8. až 12. února 1993. Bankovky v nominálních hodnotách 100, 500 a 1000 v celkové hodnotě 72 miliard korun byly okolkovány a do oběhu byly vypuštěny nově emitované bankovky v nominální hodnotě 200 korun v celkové hodnotě pět miliard korun.

Limit čtyři tisíce v hotovosti

Výše maximální hotovostní výměny byla zvolena 4000 korun pro osoby starší 15 let, pro osoby mladší 15 let bylo maximum 1000 korun. Pro výměnu nadlimitních hotovostí byly určeny poštovní poukázky, poukázky ČNB a vkladové instrumenty České spořitelny a Poštovní banky. Ty však byly využity minimálně, neboť většina občanů již předtím nadbytečné hotovosti uložila v bankách. Dodatečnou výměnu neokolkovaných bankovek bylo možné realizovat až do 9. srpna 1993. V mezidobí mezi ohlášením odluky 3. února a její realizací 8. února byl zastaven veškerý platební styk, uvádí ČNB na svém webu.

Kurz byl stanoven na jedné k jedné, tedy za jednu československou korunu dostal obyvatel Česka jednu korunu českou, na Slovensku slovenskou. Do celého procesu se zapojilo na 25 tisíc osob, kdy hlavní část práce ležela na zaměstnancích České spořitelny a České pošty, které pro výměnu otevřely 6563 přepážek po celé republice.

Zemřel Lubomír Štrougal, symbol komunistického režimu

Leaders

Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let.

ČTK

Přečíst článek

Měnová odluka však proběhla rychle a bez problémů. „V průběhu odluky nedošlo k žádným mimořádným událostem, protože byla připravena precizně, s dostatečným časovým předstihem a lidé byli také mediálně připraveni. Pokud byla nějaká nervozita a fronty, pak jen na počátku a krátkodobě," řekl v rozhovoru pro ČTK Michl. ČNB podle něj při odluce zaznamenala 135 padělaných kolků, zpravidla to byly nekvalitní fotokopie nebo snahy lepit kolky nižší hodnoty na bankovky vyšší hodnoty. „Je ale třeba dodat, že v této době se začal zvyšovat počet bankovek, hlavně dvacetikorun a padesátikorun, ze kterých byl stržen slovenský kolek," dodal guvernér.

Zrod české koruny připomíná ČNB výstavou, která začne ve výstavním centru centrální banky právě 8. února, a také pamětní tisícikorunovou bankovkou (viz obrázek níže).