V den, kdy si připomínáme 57 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa, se na Výstavišti Praha uskuteční čtvrtý ročník kulturně-společenského festivalu NeverMore 68. Ve čtvrtek 21. srpna od 14:00 do 23:30 hodin nabídne festival návštěvníkům diskuse, výstavy, filmové projekce a interaktivní instalace, letos s důrazem na zahraniční pohled na události roku 1968.
Ve středu uplyne 30 let od chvíle, kdy lidé mohli poprvé v nově vzniklé České republice začít platit vlastní národní měnou, korunou českou. Nahradila předchozí společnou československou korunu. Její nástup byl mnohem rychlejší, než tehdejší vládní a ekonomická garnitura čekala. Nicméně nástup nejprve kolkovaných federálních bankovek a poté již těch s nápisem „korun českých" se vyvaroval větších lapsů, o čemž svědčí fakt, že tehdejší rovněž nově zrozená Česká národní banka zaznamenala jen 135 pokusů o padělání tehdejší měny.
Vydáním tisícikoruny se speciálním přetiskem, výstavou o měnovém vývoji či řadou konferencí připomene letos Česká národní banka (ČNB) 30. výročí rozdělení Československa a vznik samostatných měn. ČNB jich do oběhu vydá 200 tisíc kusů, zájemci je budou moci získat od 8. února.
Třicet let po rozdělení federace pracuje v Česku rekordní počet Slováků. Češi se zato na Slovensko za prací neženou – míří jich tam 25krát méně než Slováků do Česka.
Čeští turisté i 30 let od rozdělení Československa často jezdí na Slovensko, kde tvoří nejpočetnější skupinu návštěvníků ze zahraničí. Vyhledávají možnosti aktivního trávení dovolené, jejich dlouhodobě oblíbenou destinací je kromě jiného nejvyšší pohoří v zemi, Vysoké Tatry. Uvedla to mluvčí státní agentury na podporu cestovního ruchu Slovakia Travel Karolína Ducká.
Slovenská ekonomika i po 30 letech od rozdělení Československa zaostává za výkonem českého hospodářství. Slovensko ale zaznamenalo rychlejší tempo přibližování k průměru životní úrovně EU, které se v posledních letech ovšem prakticky zastavilo. V analýze hospodářského vývoje Slovenska v období jeho samostatnosti to uvedli analytici bankovního domu Slovenská sporiteľňa, která je největším peněžním ústavem v zemi a která patří do rakouské skupiny Erste Group Bank.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Před třiceti lety, 18. května 1992, dostali lidé v tehdejším Československu poprvé možnost získat akcie státních podniků převedených do akciových společností. Od toho dne mohli upisovat kupony z kuponové knížky přímo za akcie firem. Dvě vlny kuponové privatizace zrodily první novodobé české miliardáře v čele s Petrem Kellnerem, zatímco mnoho lidí vyšlo téměř naprázdno, i slovo „tunelování“, které Česko nechvalně proslavilo ve světě.
Americký prezident 👴 Donald Trump ocenil televizi ABC za to, že pozastavila vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela po jeho komentářích k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Moderátora podle něj měla televize propustit už dávno. Naopak demokratičtí politici, včetně exprezidenta Baracka Obamy či kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, krok kritizují a mluví o nátlaku na média či cenzuře.
