Ruská sonda u Měsíce: věda, byznys – a reklama

Ruská kosmická sonda Luna 25 krouží na oběžné dráze kolem Měsíce a chystá se na něm v pondělí přistát. Sami její tvůrci jí dávají dvoutřetinovou šanci, že přistání dobře dopadne. V případě úspěchu by ovšem mohla hledat cestu k lunárním surovinovým zdrojům a oprášit zašlou slávu dřívějších, ještě sovětských, kosmických expedic.

Automatická sonda Luna 25 se připravovala už od roku 1998, navazovat by na ni pak měly sondy další. Z důvodů finančních i technických se let několikrát odkládal. Loni, po ruské agresi na Ukrajině, spolupráci na programu ukončila Evropská kosmická agentura (ESA). Zahraniční pozorovatelé nevěřili, že se mise opravdu uskuteční. Luna 25 však nakonec odstartovala ve čtvrtek 10. srpna. Uplynulou středu úspěšně dosáhla oběžné dráhy Měsíce a v pondělí by na něm měla přistát. Moskva tím získává propagandistické body.

Přitažlivý jižní pól

Sonda má jako první lidský průzkumný přístroj přistát poblíž jižního pólu Měsíce. Mohla by těsně předběhnout (a získat tedy větší pozornost a lepší publicitu) indickou sondu Chandrayaan 3, která chce v téže oblasti dosednout o dva dny později. V následujících letech se tam mají vydat stroje americké a čínské. Čím se jižní pól stal tak přitažlivým? Vědci tam čekají zvýšenou koncentraci vodního ledu. „Čím blíže k pólu, tím je chladněji a potenciál vodního ledu se zvyšuje,“ vysvětlil pro vědecký časopis Nature vědec Simeon Barber z Open University v Milton Keynes ve Velké Británii.

Vodní led se jeví jako cenný přírodní zdroj pro lidi. Dá se z něj získat pitná voda. Rozkladem na vodík a kyslík vznikají plyny, které se mohou použít jako palivo pro budoucí lunární techniku, případně pro raketové motory kosmických lodí vypravených k Marsu a do dalších částí vesmíru. Jejich start z Měsíce by byl jednodušší než ze Země, která má vyšší gravitaci. Kyslík se samozřejmě bude hodit k dýchání obyvatelům plánovaných obytných základen na Měsíci.

Na Měsíci bude nebývale rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin

Money

Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.

Josef Tuček

Přečíst článek

Tyto stanice by měly v budoucnu řídit těžbu měsíčních surovin. V měsíční půdě se našly fosfáty, které by mohly být hnojivem pro rostliny ve skleníku. Některé tamní horniny obsahují až desetkrát víc titanu než horniny pozemské, je tam také helium vhodné pro potenciální fúzní reaktory. A jsou tam i další zajímavé prvky, včetně vzácných zemin, které by se mohly jednou hodit průmyslu na Zemi. Právě k těmto cílům mohou vést mise, mezi něž patří Luna 25.

Odklon od Bajkonuru

Do vesmíru sondu vynesla raketa Sojuz 2.1b z nového kosmodromu Vostočnyj, který leží na ruském území na Dálném východě a funguje od roku 2016. Díky němu chce Rusko ukončit závislost na svém tradičním kosmodromu Bajkonur. Ten leží v Kazachstánu a jeho užívání pro ruskou kosmonautiku komplikují spory o placení ruských dluhů. Od Vostočného si Rusko slibuje vypouštění komerčních, i zahraničních, družic.
Ruský program navazuje na výsledky ještě z dob Sovětského svazu.

Poslední tehdejší sonda na Měsíci, Luna 24, v roce 1976 dopravila na Zemi 170 gramů vzorků měsíčního materiálu. Od té doby se ale přistáním na Měsíci moc nedařilo. Číně se podařilo usadit na jeho povrch postupně tři úspěšné robotické mise, ale přistávací moduly z Indie, Izraele i Japonska havarovaly.

Rusové zamířili k Měsíci. Modul s názvem Luna 25 má pátrat po vodě

Politika

Rusko vyslalo z kosmodromu Vostočnyj raketu Sojuz 2.1b s modulem Luna-25, který má přistát na Měsíci. Jedná se o první takový ruský projekt za posledních téměř 50 let a podle agentury DPA má jít o předstupeň potenciálního nového průzkumu Měsíce prováděného člověkem na místě. Na Měsíci bude ruský modul zkoumat jižní pól a zaměří se mimo jiné i na pátrání po vodě. Sonda bude shromažďovat a analyzovat vzorky půdy, upřesnila ruská vesmírná agentura Roskosmos.

ČTK

Přečíst článek

Pravděpodobnost úspěchu: 70 procent

I Rusové si uvědomují rizika svého návratu na Měsíc po téměř půlstoletí a ještě ke všemu v době, kdy dobrou „reklamu“ opravdu potřebují. Generální ředitel ruské kosmické agentury Roskosmos Jurij Borisov v červnu odhadl pravděpodobnost úspěchu nynějšího projektu Luna 25 na 70 procent. Pokud vše vyjde, usadí se u měsíčního jižního pólu stacionární modul o hmotnosti asi 1750 kilogramů nesoucí třicet kilogramů výzkumných přístrojů.

Popojíždět na jiná místa nemůže – na rozdíl od dvou tehdy technicky zcela převratných sovětských strojů Lunochod z let 1970 a 1973. Klíčové je zejména robotické rameno, které by mělo být schopno provrtat se do hloubky až 50 centimetrů a nabírat vzorky. Sonda by
podle plánů měla pracovat rok. Pozorovatelé konstatují, že propagandistický význam Luny 25 může být nakonec větší než její přínos odborný.

Z politického hlediska Rusové cítí, že se musí na Měsíc vrátit a ukázat, že stále mají ambice,“ říká Scott Pace, bývalý výkonný tajemník americké vládní Národní rady pro vesmír, která se zabývá politickými otázkami výzkumu vesmíru. Bill Nelson, administrátor americké agentury NASA, která připravuje reálné lety, však soudí, že příštím vesmírným závodem bude návrat lidí na Měsíc. Podle něj při něm budou soupeřit Američané s Číňany, ne Rusy.

Muskova SpaceX je po letech opět v zisku. I přes obří investice do rakety Starship

Zprávy z firem

Vesmírné společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska se v prvním čtvrtletí díky prudce rostoucím tržbám podařilo po dvou ročních ztrátách dosáhnout mírného zisku. Celkový zisk podle předběžných údajů činil 55 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) při tržbách 1,5 miliardy dolarů, uvedl list The Wall Street Journal s odvoláním na dokumenty firmy, do kterých měl možnost nahlédnout.

ČTK

Přečíst článek