Pozor, padá družice. Vesmírný byznys mohou poškodit nekontrolované dopady zbytků kosmické techniky na Zemi

Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.

V minulých týdnech se ve světových médiích objevovaly informace o „tajemném“ předmětu, který mořské vlny vyplavily na pobřeží západní Austrálie. Byl to válec zlatavé barvy o průměru i výšce asi dva a půl metru, ale tajemný ve skutečnosti nebyl.

Australská kosmická agentura pohotově vydala stanovisko, že jde o palivový stupeň některé kosmické rakety. Později upřesnila, že rakety indické. Indie tento týden potvrdila, že opravdu šlo o třetí stupeň jejích raket PSLV, které už od roku 1993 vynášejí do vesmíru vědecké přístroje i komerční družice.

FOTOGALERIE: NASA a její nové skafandry pro misi na Měsíc

Objekt byl porostlý řasami a pokrytý mušlemi, v moři plaval dlouho. Zatím nebylo určeno, kdy vystartoval do vesmíru. Rakety mívají více stupňů, z nichž každý obsahuje motor a palivo. Po vyčerpání paliva se stupeň odpojí. Ty počáteční mívají padák, na kterém přistanou, poslední stupně zůstávají na oběžné dráze. Ale nevydrží tam navždy.

České přístroje mohou ve vesmíru zkoumat jeho nerostné bohatství

Enjoy

Hledat ve vesmíru nové vědecké poznatky a později významné suroviny má za cíl plánovaná česká mise SLAVIA tvořená dvěma malými družicemi – dvojčaty. Výbornému nápadu ovšem zatím stojí v cestě nejasné mezinárodní právo.

Josef Tuček

Přečíst článek

Co vzlétne, zase spadne

Když něco vystoupí na oběžnou dráhu Země, taky se z ní jednou vrátí, byť třeba někdy až za dlouhá desetiletí. I ve vesmíru působí zemská přitažlivost. Družice proto mívají manévrovací motory, aby klesání vyrovnávaly, dokud nedojde palivo. Úplně ideální je, pokud se padající družice rozžhaví třením o atmosféru a shoří na popel, který nikomu nevadí. Jenže nějaký ten odolný kovový kus kosmické aparatury sem tam dopadne až na povrch Země.

Zmíněná součást indické družice zřejmě spadla někam do moře, odkud ji vlny dopravily k Austrálii. Škody nenadělala.

Pokuta za znečištění veřejného prostranství

Nejmenší kontinent má na pády umělých kosmických těles „štěstí“. V roce 1979 spadly zbytky americké vesmírné stanice Skylab poblíž Perthu. Tamní městská rada následně poslala kosmické agentuře NASA pokutu za znečišťování veřejného prostranství, kterou NASA nezaplatila. Loni v červenci na pastviny v australském státě Nový Jižní Wales dopadly kusy modulu z kosmické lodě Dragon společnosti Space X Elona Muska.

Družic není nikdy dost. Čína vybuduje další síť pro mise na Měsíc

Money

Čína plánuje vybudovat systém družic, který má od roku 2030 sloužit jako komunikační most pro mise na Měsíc a do dalších částí vesmíru. Využíván má být také pro činnost přímo na Zemi, informovala podle agentury Reuters čínská státní média.

ČTK

Přečíst článek

Ale nezůstává jen u Austrálie. Zbytky ruské vojenské družice Meridian spadly v roce 2011 ve vesnici Vagajcevo asi sto kilometrů od Novosibirsku, ironicky na dům v ulici Kosmonautů. V roce 2015 jedna z trysek čínské rakety Dlouhý pochod zničila obytný dům v provincii Šen-si, jiné zbytky čínské rakety poškodily budovy na Pobřeží slonoviny v roce 2020.

Ohrožení lidí

Lidská zranění byla hlášena v roce 1969, kdy padající kosmické trosky poranily pět japonských námořníků. A pak v roce 1997, kdy kousek vesmírného odpadu škrábl na rameně ženu v americké Oklahomě.

Protože riziko je malé, podobně jako při pádu meteoritu, pojišťovny pojistku na tyto situace nenabízejí.

Studie kanadské Univerzity Britské Kolumbie však propočítává, že existuje desetiprocentní pravděpodobnost, že padající vesmírný odpad zabije jednoho či více lidí během příštího desetiletí.

Amazon se chystá do vesmíru. Příští rok spustí satelitní internet

Money

Malý krok pro lidstvo, ale velký pro Amazon. Internetový gigant chce v následujících měsících vypustit do vesmíru tisíce satelitů. Do konce příštího roku přes ně začne nabízet internetové připojení. Investice do služby, která bude konkurovat například Starlinku Elona Muska, bude stát zhruba deset miliard dolarů. A ani sám Jeff Bezos si není jistý návratností této investice. Je dost možné, že k tomu nikdy nedojde, napsal deník The Wall Street Journal.

duk

Přečíst článek

Kam dopadnout

Teoreticky by k ničemu takovému nemělo vůbec dojít. Neobydlená oblast v jižním Tichého oceánu mezi Chile a Novým Zélandem o rozloze asi 10 tisíc čtverečních kilometrů (což je velikost Jihočeského kraje) byla určena jako místo, kam mají být kosmické objekty nasměrovány. Letadel tam moc nelétá, lodě se tam často neplaví, a dostanou včas varování, aby se oblasti vyhnuly.

Jenže takto bezpečný návrat je drahý, a tak operátoři často směřují ještě ovládané kosmické objekty aspoň někam do oceánů, kde je minimální riziko, že něco trefí. Raketové stupně a družice s vyčerpaným palivem jsou však neovladatelné.

Pomoci by měly nové materiály

Svět potřebuje další a další družice – pro vědecký výzkum, družicovou navigaci, telekomunikace, předpovědi počasí nebo sledování dění na Zemi. Pokud nás budou jejich zbytky ohrožovat znatelněji, dosud netečná veřejnost by mohla začít využití vesmíru brzdit.

Na Měsíci bude nebývale rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin

Money

Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.

Josef Tuček

Přečíst článek

Výzkumníci proto usilovně pracují na vývoji materiálů, které sice budou ve vesmíru dostatečně odolné, ale při návratu se díky přidání některých sloučenin třením o vzduch rozpálí a shoří. Anebo se v nich vytvoří dírky, kvůli nimž se objekt rozpadne na snáze hořlavé kousky.

Zatím nezbývá než doufat, že se nové postupy dostanou do praxe dřív, než družice, která navádí naše auto nebo která dává informace pro předpověď počasí, spadne na střechu nad naší hlavou.

Český dalekohled v Chile ovládají z Ondřejova systémy vymyšlené pro pivovary a cukrovary

Enjoy

Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.

Josef Tuček

Přečíst článek