Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.
Vesmírné závody mají mnoho disciplín. Vedle soutěže o to, kdo přistane dřív na Měsíci či rovnou na Marsu, soutěží světoví miliardáři i v tom, kdo světu nabídne lepší satelitní internet. Náskok si udržuje Elon Musk se svým projektem Starlink. Odhodlání ho dotáhnout má ale Jeff Bezos z Amazonu s projektem Kuiper. Amazon v pátek večer středoevropského času vyslal do vesmíru první prototypy družic, které otestují "terén".
Ruská kosmická sonda Luna 25 krouží na oběžné dráze kolem Měsíce a chystá se na něm v pondělí přistát. Sami její tvůrci jí dávají dvoutřetinovou šanci, že přistání dobře dopadne. V případě úspěchu by ovšem mohla hledat cestu k lunárním surovinovým zdrojům a oprášit zašlou slávu dřívějších, ještě sovětských, kosmických expedic.
Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.
Čína plánuje vybudovat systém družic, který má od roku 2030 sloužit jako komunikační most pro mise na Měsíc a do dalších částí vesmíru. Využíván má být také pro činnost přímo na Zemi, informovala podle agentury Reuters čínská státní média.
Kolem planety Země v noci na pátek proletí planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet bude těsný - očekává se dokonce, že jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Podle odborníků ale nehrozí, že by se planetka se Zemí střetla.
Lucemburský provozovatel satelitů SES jedná o spojení s americkým konkurentem Intelsat. Obě společnosti se snaží, aby v odvětví, které zachvátila vlna fúzí a akvizic, nezůstaly izolované, píše list Financial Times (FT). Velkým vyzyvatelem je jim Elon Musk a jeho Starlink.
České vědecké přístroje vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského mysu Canaveral. Mimo jiné budou sledovat energetické částice vyvržené Sluncem, jimž se sice poeticky říká sluneční vítr, ale které mohou až hororově poškodit elektroniku i elektrické sítě na Zemi.
Společnost Virgin Orbit britského miliardáře Richarda Bransona se chystá vstoupit na burzu. Firma uvedla, že k tomu využije podnik specializovaný na akvizice, takzvaný SPAC.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
