Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Konec velkého přátelství. Buffett nejspíš utne financování Gatesovy nadace kvůli Epsteinovi

Konec velkého přátelství. Buffett nejspíš utne financování Gatesovy nadace kvůli Epsteinovi
Profimedia
 ČTK

Americký miliardář a investor Warren Buffett zvažuje, že přestane přispívat charitativní nadaci manželů Billa a Melindy Gatesových. Svou podporu přehodnocuje poté, co vyšly najevo vazby spoluzakladatele Microsoftu Billa Gatese na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informuje o tom server CNBC.

Odhalení ze spisů o Epsteinovi vážně narušila a možná i ukončila slavné přátelství Buffetta s Gatesem. Nyní by mohla Buffetta přimět k tomu, aby přestal každoročně poskytovat miliardové dary nadaci Gatesových, píše CNBC.

Buffett ve více než hodinovém rozhovoru odvysílaném v úterním pořadu "Squawk Box" řekl, že s Gatesem "vůbec nemluvil od té doby, co byla celá věc odhalena." Na otázku, zda jsou s Gatesem stále dobrými přáteli, Buffett odpověděl, že spolu "prožili skvělé časy," ale "dokud se to nevyjasní... prostě si nemyslím, že má smysl o tom moc mluvit."

Americký prezident Donald Trump

Trump a Epstein znovu spolu ve spisech. Chybějící dokumenty budí podezření

Americké ministerstvo spravedlnosti nezahrnulo do zveřejněných spisů k případu sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina dokumenty týkající se obvinění, že prezident Donald Trump před desítkami let sexuálně zneužil nezletilou dívku. Informovala o tom americká média včetně deníku The New York Times, stanice CNN a rozhlasu NPR.

Přečíst článek

Na dotaz, zda bude i nadále přispívat nadaci Gatesových, Buffett řekl: "Počkám a uvidím, jak se to vyvine... Nemusím to rozhodnutí dělat dnes. A ani jsem ho dnes neudělal." "Dozvěděl jsem se věci, o kterých jsem po všechny ty roky neměl tušení." Upřesnil, že si nemyslí, že Gates měl něco společného s dívkami nebo s Epsteinovým ostrovem, ale dodal, že chce znát další informace. Sám je prý rád, že se k Epsteinovi "ani nepřiblížil." Epsteina označil za "senzačního podvodníka", který využíval slabostí druhých, i když to podle Buffetta "neomlouvá ty, kteří se nechali oklamat."

Gates v únoru přiznal, že měl mimomanželské aféry se dvěma Ruskami, ale popřel, že by se podílel na Epsteinových trestných činech. Své vazby na Epsteina označil za obrovskou chybu a omluvil se za ně. Řekl, že nikdy nenavštívil Epsteinův ostrov. Epstein byl v roce 2019 nalezen mrtvý ve vězeňské cele, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Trump chce oživit Skálu. Za 152 milionů dolarů má zadržovat přistěhovalce

Trump hodlá znovu otevřít věznici Alcatraz
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.

Místo, známé také jako The Rock (Skála), se nachází poblíž mostu Golden Gate v San Franciscu. Kdysi bylo považováno za jednu z nejznámějších věznic ve Spojených státech, v posledních letech ale slouží jako turistická atrakce.

Ve zdůvodnění požadavku se píše, že peníze poslouží "k přestavbě Alcatrazu na moderní zabezpečené vězeňské zařízení". Uvedená částka má zároveň pokrýt provozní náklady na první rok. Plán na znovuotevření Alcatrazu jako aktivní věznice se setkal se skepsí u řady kalifornských politiků. Vznášeli otázky ohledně konečných nákladů projektu a problémů spojených s provozem.

Půl století mimo provoz

Věznice s nejvyšší ostrahou byla uzavřena v roce 1963. Jako turistická atrakce je v současné době v péči Správy národních parků. Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová uvedla, že tento návrh v rozpočtu Trumpovy vlády je "na první pohled absurdní a měl by být bez dalšího zamítnut". "Přestavba Alcatrazu na moderní vězení je hloupý nápad, který by nebyl ničím jiným než plýtváním penězi daňových poplatníků a urážkou inteligence amerického lidu," řekla Pelosiová.

Proslulá federální věznice v někdejší pevnosti Alcatraz byla zřízena v srpnu 1934. Většina z vězňů, kteří se odtud pokusili utéct, neměla šanci. Byli chyceni, zastřeleni na útěku, nebo se utopili. Žádost bude muset schválit americký Kongres. Podle Trumpa a jeho vlády by Alcatraz nově sloužil především k zadržování přistěhovalců.

Související

Týden tradera: Trhy rostou, ale válka nekončí. Investoři balancují na hraně

Trhy rostou, ale válka nekončí. Investoři balancují na hraně
ČTK
Kryštof Míšek

Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.

Nejistotu podtrhuje i diplomatická rovina. Trump připouští možnost dohody s Teheránem, nepovažuje ji však za nutnou podmínku ukončení bojů. Íránský prezident Masúd Pezeškján naopak vysílá smířlivější signály – Írán podle něj neusiluje o válku a je připraven ji ukončit, ovšem pouze výměnou za bezpečnostní záruky. Zásadním bodem zůstává situace kolem Hormuzského průlivu, jehož případné otevření by mohlo výrazně uklidnit energetické trhy, jasný mechanismus k tomu však zatím chybí.

Posilovali technologičtí giganti

Na trzích se optimismem vezly především akcie, které vzrostly o více než 3 procenta, včetně technologických gigantů jako Meta nebo Microsoft, jež v předchozích týdnech výrazně ztrácely. Ropa Brent sice krátkodobě oslabila a přiblížila se k hranici 100 dolarů za barel, nadále však zůstává na zvýšených úrovních a citlivě reaguje na geopolitický vývoj. Investoři tak zatím scénáři rychlého konce konfliktu plně nevěří.

Další vývoj cen ropy přitom bude klíčový. Pokud by překročily 120 dolarů za barel, mohlo by dojít k výprodejům na dluhopisových trzích, zejména v Evropě. Vyšší ceny energií totiž zesilují inflační tlaky a nutí centrální banky držet úrokové sazby vysoko nebo je dále zvyšovat. Trhy už nyní počítají s dalším zpřísněním měnové politiky ECB, přičemž sekundární efekty, jako je růst mezd či přenášení nákladů na spotřebitele, mohou situaci dále zhoršit. Největší riziko přitom nepředstavuje samotný konflikt, ale jeho kombinace s vysokými sazbami a rostoucími vládními výdaji – tedy prostředí, které zvyšuje zranitelnost veřejných financí a může znovu otevřít téma dluhové krize.

Bitcoin padá, trhy nervózní. Trumpův výrok o Íránu otřásl kryptem

Kryptoměny oslabily poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možné zesílení útoků proti Íránu. Jeho vyjádření zvýšilo nervozitu na trzích a posílilo obavy z další eskalace konfliktu. Investoři proto v reakci na to omezili investice do rizikovějších aktiv, mezi která patří i kryptoměny, a část peněz přesunuli do bezpečnějších investic.

Přečíst článek

Vedle geopolitiky hýbe trhy i technologický sektor. Společnost OpenAI uzavřela rekordní investiční kolo v objemu 122 miliard dolarů při ocenění kolem 852 miliard dolarů, přičemž hlavními investory jsou Amazon, Nvidia a SoftBank. Část investice je navíc podmíněna budoucím vstupem firmy na burzu nebo dosažením technologického milníku. Získané prostředky mají směřovat především do výpočetní infrastruktury, datových center a vývoje pokročilé umělé inteligence, přičemž společnost naznačuje ambice investovat v následujících letech více než 1,4 bilionu dolarů do fyzické infrastruktury.

Pokud by se geopolitická situace skutečně uklidnila, pozornost investorů by se mohla rychle vrátit k fundamentům technologického sektoru a tématu umělé inteligence. I zde však přetrvávají rizika – valuace zůstávají napjaté a citlivé na zhoršení makroekonomického prostředí či pokračující energetický šok. Současný růst trhů tak stojí na křehkém předpokladu rychlé deeskalace, která však zatím zůstává nejistá. Trhy proto mohou i nadále reagovat velmi citlivě na jakékoli nové geopolitické impulzy.

Související

Írán

Týden tradera: Blízký východ děsí investory. Ceny energií prudce rostou

Přečíst článek
Protesty proti válce v Íránu

Týden tradera: Úder na Írán rozkolísal světové trhy. „Index strachu“ je na maximu

Přečíst článek
Na „soft landing“ zapomeňte. Přichází politické i tržní otřesy

Týden tradera: Na „soft landing“ zapomeňte. Přichází politické i tržní otřesy

Přečíst článek
Doporučujeme