Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Trump a Epstein znovu spolu ve spisech. Chybějící dokumenty budí podezření

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americké ministerstvo spravedlnosti nezahrnulo do zveřejněných spisů k případu sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina dokumenty týkající se obvinění, že prezident Donald Trump před desítkami let sexuálně zneužil nezletilou dívku. Informovala o tom americká média včetně deníku The New York Times, stanice CNN a rozhlasu NPR.

Podle zveřejněného rejstříku vyšetřovacích materiálů existuje více než 50 stran dokumentů shrnujících rozhovory, které Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vedl s ženou, jež obvinila jak Epsteina, tak Trumpa. Ministerstvo spravedlnosti však podle NYT zveřejnilo pouze jeden souhrn – ten, který popisuje obvinění proti Epsteinovi. Zbylé tři souhrny a poznámky z rozhovorů ve spisech chybí.

Obvinění z 80. let

Žena se úřadům přihlásila v červenci 2019, krátce po Epsteinově zatčení kvůli obvinění z obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Podle zveřejněných dokumentů uvedla, že ji Epstein opakovaně znásilnil v 80. letech, když byla nezletilá.

Ve zprávě federálních činitelů se také uvádí, že ji Epstein představil Trumpovi, který ji měl při jednom setkání sexuálně napadnout. K incidentu podle dokumentů mohlo dojít v polovině 80. let, kdy jí bylo mezi 13 a 15 lety. Spisy podle NYT neobsahují hodnocení FBI ohledně důvěryhodnosti těchto tvrzení.

Lisabon

„Úprk před Donaldem“. Z USA odchází rekordní počet Američanů a míří do Evropy

Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí, než kolik se jich do země přistěhovalo. Podle listu The Wall Street Journal se to nestalo od dob Velké hospodářské krize. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila vývoj za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Vedle přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jiný trend – rekordní počty samotných Američanů odcházejí do zahraničí.

Přečíst článek

Demokrati mluví o zastírání

Demokratičtí zákonodárci obvinili Trumpovu administrativu z utajování informací. „Ministerstvo spravedlnosti se účastní největšího zastírání pravdy v moderní historii Ameriky,“ uvedl nejvýše postavený demokrat ve sněmovním výboru pro dohled Robert Garcia. Podle něj resort opakovaně odmítá zveřejnit úplné spisy a nyní skrývá dokumenty, které poukazují na obvinění proti Trumpovi.

Demokraté ve výboru pro dohled již obvinění vyšetřují a zahájí také šetření ohledně nezveřejnění dokumentů.

Reakce Bílého domu

Mluvčí Bílého domu na dotaz NPR uvedla, že Trump „udělal pro Epsteinovy oběti více než kdokoliv jiný před ním“. Ministerstvo spravedlnosti podle agentury AFP sdělilo, že prověřuje, zda některé spisy nebyly nesprávně zpracovány, ale odmítlo jakékoliv pochybení.

Případ tak znovu oživuje citlivé propojení jmen Trump a Epstein a vyvolává další politickou debatu o rozsahu zveřejněných dokumentů.

Související

Americký ministr obchodu Howard Lutnick

Trumpův muž pod tlakem. Lutnick kvůli vazbám na Epsteina schytává kritiku od demokratů i republikánů

Přečíst článek
Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997

Přehlídka osobností. Nově zveřejněné spisy o Epsteinovi zmiňují Trumpa, Clintona nebo Jacksona

Přečíst článek

Michal Nosek: Když se extremismus ohýbá podle koalice

Ministr vnitra Metnar
Profimedia.cz
Michal Nosek

Ministr vnitra Lubomír Metnar stáhl dovolání ve sporu se SPD s tvrzením, že bylo podáno bez jeho vědomí. Pokud je to pravda, selhal úřad. Pokud ne, selhal ministr. A v obou případech se nebezpečně rozostřuje hranice mezi odborným posudkem státu a politickým obchodem.

Rozhodnutí ministra vnitra Lubomíra Metnara stáhnout dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) není jen technická korekce procesního kroku. Je to politické gesto.

Oficiální vysvětlení zní téměř neuvěřitelně: dovolání bylo podáno bez ministrova pověření a „za jeho zády“. Buď tedy ministerstvo vnitra, jeden z nejmocnějších bezpečnostních resortů, činí zásadní kroky u Nejvyššího soudu bez vědomí svého šéfa. Anebo ministr potřeboval důvod, jak z nepříjemného sporu vycouvat. Ani jedna varianta nevzbuzuje důvěru.

Stát bez obrany

Soudy pravomocně rozhodly, že zařazení SPD do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020 porušilo práva hnutí. To je legitimní výsledek soudního přezkumu. Stát má povinnost rozsudek respektovat. Ale má také právo, a někdy i povinnost, bránit odborné závěry svých analytiků až do poslední instance, pokud je přesvědčen o jejich oprávněnosti.

Právě o to šlo. Zpráva o extremismu, vydaná ještě za ministra Jana Hamáčka, označila SPD za xenofobně orientované populistické hnutí s významnou rolí v šíření předsudečné nenávisti. Soudy konstatovaly, že tehdejší výroky a aktivity hnutí nenaplnily kritéria, která si samo ministerstvo nastavilo. To je spor o výklad práva a definici pojmů. Jenže dnes už to není jen právní spor.

SPD vedená Tomiem Okamurou je součástí vládní většiny spolu s hnutím ANO. A právě z tohoto hnutí pochází i ministr Metnar. Náhle se tak stát přestává bránit proti straně, která spoluutváří jeho parlamentní oporu.

Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan mluví o smutném signálu pro experty. Má pravdu v jednom podstatném bodě. Bezpečnostní analytici musí vědět, že jejich práce nestojí a nepadá s tím, kdo zrovna sedí ve Strakově akademii a kdo drží vládní většinu ve Sněmovně. Pokud se státní dokumenty o extremismu stávají předmětem koaličních ústupků, jejich váha dramaticky klesá.

Donald Trump má svou propagaci skvěle propracovanou

Každý pátý Čech věří Trumpovi. A může si koupit i jeho osušku za cenu víkendového pobytu

Dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd si 20 procent Čechů udržuje pozitivní názor na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro tyto příznivce však existuje víc než jen politická podpora. Svou loajalitu mohou dát najevo i jinak – nákupem prémiově naceněného propagačního zboží z jeho oficiálního e-shopu.

Přečíst článek

Spor se spojencem nevoní

Metnar tvrdí, že ctí pravomocná rozhodnutí soudů. To zní státnicky. Ale respekt k soudu není totéž co rezignace na právní argumentaci. Stažení dovolání není akt pokory. Je to akt volby. A ta volba je čitelná. Spor se spojencem je zbytečný luxus.

Celá kauza tak odhaluje něco hlubšího než jen přestřelku mezi současným a bývalým ministrem. Ukazuje, jak křehká je hranice mezi odborným hodnocením bezpečnostních rizik a politickým pragmatismem. Dnes se upraví procesní krok. Zítra se může upravit samotná definice.

Extremismus by měl být kategorií bezpečnostní, ne koaliční. Pokud se začne měřit podle toho, kdo právě zvedá ruku pro vládní zákony, přestává být analytickým pojmem, a stává se politickou gumou.

Tomio Okamura a Andrej Babiš

Michal Nosek: Poctivý český rohlík podle Okamury. Bude dražší a stejně vám ztvrdne

Politická debata o cenách potravin se zvrhla v divadlo. Viníci jsou jasní, řešení méně. Vlastenectví něco stojí a zaplatí to vždy a jenom spotřebitel.

Přečíst článek

Související

Dalibor Martínek: Falešná Babišova hra na blahotvůrce národa. Závazky se mají plnit

Andrej Babiš
ČTK
Dalibor Martínek

Andrej Babiš se při dotazech na Ukrajinu tváří, jako by polykal kopřivy. To není moje téma, to bylo téma Fialovy vlády, odpovídá pravidelně. Jeho téma prý je, aby se Čechům žilo dobře.

Každý soudný člověk ví, že Babišův zájem o život Čechů jsou prázdná fráze. Je to politický marketing. Babišovi houby záleží na běžných Češích. Potřebuje je, aby ho volili a on mohl vládnout. Agrofert mu nestačil. Proto si kupuje voliče, schodek rozpočtu je mu jedno. Uplácí hlavně důchodce, klíčovou voličskou základnu. Přes zastropování odchodu do penze na pětašedesáti letech nejede vlak.

Zákony pro Babiše neplatí

Dát masám nějaký ten cukr, na tom stojí vládnutí Andreje Babiše. Zlevníme elektřinu. Poplatek za obnovitelné zdroje nyní platí stát. Spotřebitel ušetří pár set korun, a je mu úplně jedno, že toto opatření jde na účet schodku státního rozpočtu, který má za letošek přesáhnout zákonné maximum. Zákony pro Babiše neplatí, když bude chtít, udělá si jiné.

Babišovo klíčové téma je teď úprava systému emisních povolenek, ne nějaká Ukrajina. Bojuje prý za občany, nechce, aby lidé platili víc za benzín, chce pomoci průmyslu. Jednoduché, pochopitelné cíle. Už jen samotným vzdorem vůči „Bruselu“ sbírá body u svých voličů. To je to jediné, o co Babišovi reálně jde.

Andrej Babiš

Babiš: Ukrajina není prioritou vlády, válku má řešit Trump

Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru pro Deník.cz to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ukrajina podle něj v souladu s volebním programem vládních stran není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Přečíst článek

O peníze mu šlo dřív, když podnikal. Teď jich má dost. Začal podnikat v politice, a tam se počítají hlasy. Udělá cokoliv, aby je získal. Lidé si za Fialovy vlády stěžovali, že se jim nevede dobře. Faktem je, že Fiala hospodářské politice moc nerozuměl, nebavila ho. Držel principy, posouval Česko blíž k vyspělé Evropě. Přestože rozvoj ekonomiky šel tak trochu kolem něj, za poslední dva roky jeho vlády se ekonomice překvapivě celkem dařilo. Klesla inflace, platy rostly, nezaměstnanost nízká. Babišovi se přesto podařilo vytvořit obraz Fialy jako packala.

Fiala je státník, Babiš hokynář

Za Fialův opravdový postoj k okupované Ukrajině bychom měli být bývalému premiérovi vděční. Fiala je na rozdíl od Babiše principiální člověk, státník. Babiš je hokynář. Co se mu hodí do krámu, použije, na prostředky nehledě. Nyní se mu nehodí výdaje na armádu. U voličů víc zabírá marketingový výtvor, že by měl raději zdravé spoluobčany, aby dlouho žili.

Jde o poněkud krátkozraký přístup. Ano, Fiala málo akcentoval dobré zprávy pro občany. A když je sděloval, působil málo důvěryhodně. Bylo na něm patrné, že ho zajímají vyšší cíle. Babiš umí počítat. Když slíbí nemocnicím nový přístroj, může si dvakrát podtrhnout, že působí jako lidumil. Ne válce, ano prosperitě.

Petr Fiala

„Sobecký postoj“. Fiala ostře zareagoval na Babiše kvůli výdajům na obranu

Amerického prezidenta Donalda Trumpa nepotěší, že Česká republika nehodlá plnit spojenecké závazky. Pro dlouhý život je třeba starat se o bezpečnost, uvedl expremiér Petr Fiala (ODS) k výrokům předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ohledně plánovaných výdajů na obranu. Babiš v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že Česko určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Prioritou je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl. Podle Fialy jde o sobecký postoj.

Přečíst článek

Je to kupecký přístup k životu. V tom se podobá Trumpovi. Možná má propočítané, že když se bude dostatečně k Trumpovi lísat, nebude na něj platit Trumpův tlak na vyšší výdaje na zbrojení. Koupíme si přece F 35, takže to budeme mít v Americe dobré. A tři a půl procenta na obranu jsem neslíbil já, ale Fiala.

Babiš nechce vnímat, že nejde o kupecké počty, ale o důvěryhodnost země. Když chceme patřit k západnímu okruhu, a něco tam slíbíme, a potom neplníme, protože se nám to zrovna nehodí do krámu, je to hloupá hra. Ztrácíme důvěru společenství, jehož chceme být součástí. Jednou se nám toto Babišovo počtářství může zle vymstít. Ale to už bude Babišovi jedno, jeho socha blahotvůrce bude stát.

Související

Doporučujeme