Karel Pučelík: Donald Trump nutí někdejší spojence hledat nové přátele
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
Když přijde nějaký šok, tak se často říká, že každá krize je zároveň i příležitostí. O politice amerického prezidenta Donalda Trumpa lze těžko říci, že přinese něco pozitivního. Nejistota na finančních trzích vyrábí umělou recesi a světový obchod i průmysl dostává jednu ránu za druhou.
Nerespektováním dosavadních pravidel trpí i důvěra ve finanční systém, jak ukazují nemístné útoky Trumpa na šéfa Fedu Jeroma Powella, které zavání politickým ovlivňováním centrální banky. V konečném důsledku může dát v sázku pozici dolaru coby globální rezervní měny.
Málo se také mluví o tom, jaký vliv má Trumpova politika v rozvíjejícím se světě. Cla útočí i na ty nejchudší země a na ty nejubožejší obory, kde lidé v podmínkách otrocké práce produkují zboží pro nejchudší konzumenty ze Západu. Tito lidé bez jakýchkoliv úspor a možností zlepšit svůj život jsou vůči ekonomickým šokům mimořádně exponovaní. A v tomto případě může každý propad znamenat ztrátu lidských životů. Když se to vezme kolem a kolem, Trumpova morálka není o nic lepší než Putinova, o lidskou důstojnost a životy mu nejde.
Proto je v tomto případě velmi necitlivé mluvit o příležitostech (i když šikovní investoři a tradeři to tak určitě vidí), protože by to bylo podobné tvrzení, jako že rakovina znamená příležitost k její léčbě. Fakt díky... I tak je ale třeba dodat, že Trumpův šok přináší v ekonomice velké změny, z nichž někteří hráči mohou vyjít silnější.
V podzimních parlamentních volbách bude zajímavé sledovat boj o středové a liberální voliče. Na začátku kampaně však není vůbec jisté, jestli tu nějakou liberální stranu máme. Dosavadní naděje začíná pohlcovat atmosféra politických salonků.
Karel Pučelík: Kouzlo Pirátů je pryč. Snahy Hřiba o přebudování strany působí trapně
Názory
Fronta na Trumpa? Ne tak docela
Donald Trump se před několika dny chlubil, jak za ním představitelé států z různých koutů světa přichází a líbají mu – víte co, jen aby dostali od Spojených států obchodní dohodu. Americký prezident situaci prezentuje tak, že on je vítěz, přitom jsou to právě americké finanční trhy a tamější firmy, které jeho politikou trpí nejvíc.
Americké společnosti také reálně hrozí odliv mozků. Evropské univerzity už začaly lákat tamější akademiky, které má Trumpova administrativa aktuálně na mušce. A bude hůř. V Americe Donalda Trumpa a zdravotnického dezinformátora Roberta F. Kennedyho půjde provozovat špičkovou vědu velmi těžko.
Jenže USA nejsou jedinou zemí s jediným ekonomickým blokem, se kterým najednou chtějí noví zájemci spolupracovat. Jedním z těch žádaných nyní je i Evropská unie. „Ve stále nepředvídatelnějším globálním prostředí se země řadí do fronty na spolupráci s námi,“ řekla při desátém výročí evropského magazínu Politico šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Cla jsou jen příznakem hlubší krize pod povrchem. Světový řád, na který jsme si zvykli se drolí a pokud to politici neuřídí, může být výsledek horší než pouhá recese,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Timur Barotov: Trumpova cla jako symptom něčeho vážnějšího
Názory
Změnit mindset
Evropská unie již má dohody s mnoha třetími zeměmi, včetně Trumpových úhlavních nepřátel – Kanadou a Mexikem. Spolupráce s těmito zeměmi (a dalšími jako třeba Švýcarsko) nijak zvlášť nepřekvapí, ovšem Brusel jedná i mezi ekonomickými tygry, které bychom vzhledem k někdy příliš byrokratické povaze EU neřadili mezi její nejpřirozenější partnery.
Situace jednoduše vlády nutí, aby hledali nová spojenectví. Možná se tak dočkáme dohod s Indií, Indonésií nebo Malajsií. V případě Austrálie se čeká na výsledky parlamentních voleb, které jsou v plánu příští týden v sobotu.
Mění se i stanoviska evropských zemí. Například Francie byla silně proti dohodě s jihoamerickým sdružením Mercosur, ale ve světle nových okolností: „Musíme změnit své myšlení, jinak přijdeme o pokrok ve světě,“ uvedla podle zmíněného magazínu europoslankyně Marie-Pierre Vedrenneová z liberální středové formace francouzského premiéra Françoise Bayroua. Evropská unie tak z transatlantického souboje možná vyjde liberálnější, alespoň co se obchodní politiky týče.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
