Česko od roku 2020 zaplatilo za vakcíny proti covidu zhruba 19 miliard korun a odebralo 41 milionů dávek. Méně než polovinu využilo v tuzemsku, více než 18 milionů dávek v hodnotě osmi miliard korun muselo kvůli expiraci zlikvidovat. Ministerstvo zdravotnictví nyní jedná o tom, jak bude očkování zajištěno po skončení dosavadní smlouvy.
Slovenský premiér Robert Fico zpochybnil význam očkování proti onemocnění covid-19 i samotné vakcíny, kterými řada zemí včetně Slovenska hlavně během silných vln koronavirové nákazy očkovala své obyvatele. Fico se rovněž vyslovil proti případnému posílení pravomocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v souvislosti s jakoukoliv pandemií.
Zmocněnec slovenské vlády pro prověření postupu státu během epidemie nemoci covid-19 Peter Kotlár navrhl kabinetu premiéra Roberta Fica zastavit očkování mRNA vakcínami proti tomuto onemocnění.
Případů černého kašle bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce března 5297. Z dat zdravotnických ročenek vyplývá, že více případů za celý rok bylo jen ve třech letech těsně po zahájení očkování v roce 1958, v roce 1960 jich bylo 5568. Podle někdejšího ministra zdravotnictví a vakcinologa Romana Prymuly může být v letošním roce až 10 tisíc případů, řekl v dnešním pořadu Interview ČT24 České televize.
Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a 50procentní nárůst případů syfilidy v Irsku a Portugalsku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale střízlivý obraz západního světa v roce 2023. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích - a samozřejmě klimatické změny - přispěly k dokonalé bouři, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico.
Evropská sedmadvacítka omezí nákupy vakcín proti covidu-19, které jí dodává společnost Pfizer zhruba o třetinu. Důvodem je neochota některých států platit za nové dodávky vakcíny. Češi mezi rebelanty nepatří.
Očkování proti chřipce a pneumokokům by mohlo prodloužit život ve zdraví ve stáří. Výzkumy z posledních 15 let ukázaly, že se u očkovaných snížilo riziko Alzheimerovy choroby, mozkové mrtvice či infarktů. Novinářům to dnes v Praze řekli šéfka Mezinárodní federace pro stárnutí (IFA) Jane Barrattová a šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) Jiří Horecký, který nyní předsedá světové asociaci pro stárnutí Global Ageing Network (GAN). Podle Horeckého má v Česku očkování asi 27 procent lidí nad 65 let, proočkovanost je tak pod průměrem zemí EU. Očkování má od září podpořit informační kampaň.
Thajci nakonec nebudou po turistech vyžadovat očkování proti covidu. Země zrušila všechna vstupní pravidla pro cestující, na kterých se tamní vláda dohodla minulý týden a platná měla být od pondělí. S odkazem na prohlášení ministra zdravotnictví Anutina Charnvirakula o tom informují tamní média.
Výhled na očekávané vědecké průlomy roku 2023 připravil špičkový vědecký časopis Nature. Jaký dopad by měly mít na byznys?
Téměř dva miliony Italů budou muset zřejmě zaplatit pokutu sto eur (asi 2500 korun) za to, že se do poloviny června nenechali očkovat proti COVID-19. Ve středu totiž vypršela lhůta, v níž mohli zdůvodnit, proč se očkovat nemohli. Informovala o tom agentura APA.
Smartphony byly natolik chytré, že v průběhu měsíců nečinnosti nám asi téměř všem odinstalovaly aplikaci Tečka. Při pohledu na oficiální data ministerstva zdravotnictví a poslechu covidových příběhů z blízkého okolí začíná být čím dál zřejmější, že je na čase si Tečku zase nainstalovat. Určitě se brzy bude hodit a snad nabídne i nějaké nové smysluplné funkce.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil, že kvůli růstu cen 🛢️🛢️🛢️ pohonných hmot vláda znovu přistoupí k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude, uvedl dnes Babiš v televizi Prima v pořadu Partie Terezie Tománkové. "Nebudeme snižovat spotřební daň," prohlásil Babiš k možnosti takto snížit ceny pohonných hmot, které vzrostly v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
