Očkování proti chřipce může snížit riziko demence i mrtvice, ukazují výzkumy

Očkování proti chřipce a pneumokokům by mohlo prodloužit život ve zdraví ve stáří. Výzkumy z posledních 15 let ukázaly, že se u očkovaných snížilo riziko Alzheimerovy choroby, mozkové mrtvice či infarktů. Novinářům to dnes v Praze řekli šéfka Mezinárodní federace pro stárnutí (IFA) Jane Barrattová a šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) Jiří Horecký, který nyní předsedá světové asociaci pro stárnutí Global Ageing Network (GAN). Podle Horeckého má v Česku očkování asi 27 procent lidí nad 65 let, proočkovanost je tak pod průměrem zemí EU. Očkování má od září podpořit informační kampaň.

„Kromě toho, že očkování proti chřipce a pneumokokovým infekcím výrazně snižuje riziko vzniku či závažnost průběhu těchto onemocnění, tak podle poznatků dochází ke snížení výskytu civilizačních onemocnění - o 30 až 40 procent u Alzheimerovy choroby, o 22 procent u cévních mozkových příhod nebo o 17 procent u infarktů. To jsou informace, které se nevědí nebo nejsou rozšířeny a které jsou relativně nové,” uvedl Horecký.

Odvolává se na výzkumy z posledních 15 let o souvislostech výsledků očkování a výskytu civilizačních nemocí. Seznam studií předložily IFA a GAN na tiskové konferenci. Výzkumníci srovnávali výsledky desetitisíců či statisíců očkovaných a neočkovaných pacientů s různými onemocněními.

Život v Česku se postupně prodlužuje. Stále je ale kratší než v západních zemích. Podle předběžných údajů statistiků loni průměrná doba dožití u mužů dosahovala 76,1 roku a u žen 81,9 roku. Pětašedesátníci pak měli loni před sebou v průměru 16 let a pětašedesátnice 19,8 roku. Za covidu se život citelně zkrátil, nyní se znovu vrací k délce před epidemií.

Letošní očekávání ve vědě. Nejvíce průlomů se čeká ve zdravotnictví

Enjoy

Výhled na očekávané vědecké průlomy roku 2023 připravil špičkový vědecký časopis Nature. Jaký dopad by měly mít na byznys?

Josef Tuček

Přečíst článek

Podle Barrattové je podstatné ale hlavně prodlužování života ve zdraví. Zástupci GAN a IFA jsou přesvědčeni o tom, že k tomu můžou druhotně přispět díky snížení rizik civilizačních chorob právě vakcíny proti chřipce a pneumokokům. Podle cíle Světové zdravotnické organizace (WHO) by očkování mělo chránit 75 procent lidí nad 65 let, upřesnil Horecký. „Pokud posílíme prevenci a udržíme lidi déle zdravé, procento výdajů HDP na dlouhodobou péči bude nižší,” podotkla Barrattová.

Experti míní, že informace o snížení rizika vzniku civilizačních chorob může zmírnit neochotu či váhání se nechat očkovat. Přispět k tomu má kampaň, kterou by APSS měla zahájit 1. září. Cílit chce na 60 tisíc obyvatel seniorských domovů, 100 tisíc klientů terénních služeb a 50 tisíc zaměstnanců, kteří poskytují péči. Podle Horeckého organizátoři osvětové akce nebudou nikoho přesvědčovat či nutit, aby se nechal očkovat. Zaměřit se chtějí právě na informování o nových poznatcích.

Biohacking: Rutin tlumí nástup Alzheimerovy choroby. A nejen to

Enjoy

Vědci stále lépe chápou procesy v těle, které vedou ke stárnutí organismu. Na zpomalení stárnutí se pozitivně podepisuje celá řada látek, které postupně představujeme v seriálu Biohacking. Tentokrát se budeme věnovat rutinu, látce, která má pozitivní vliv zejména na srdeční činnost, ale také tlumí nástup neurodegenerativních chorob v čele s Alzheimerovou chorobou či Parkinsonem. Rutin přitom najdeme v běžných potravinách, včetně jablek nebo třeba v zeleném čaji.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek