Pracovní právo je z minulosti, navíc odvody pro zaměstnance příliš vysoké. Proto se tak rozšířil švarcsystém. Ten ale problém neřeší, jen deformuje. Je nutné pracovní právo přizpůsobit současnosti, říkají zástupci firem i generace Z.

Pracovní podmínky neodpovídají současné realitě. Nejen mladí lidé potřebují v práci jistou flexibilitu. Až zamíří do důchodu nejsilnější ročníky, systém to přestane zvládat. To jsou hlavní myšlenky, na kterých se shodli diskutéři TEDx Prague Salon: Pevný bod. Vystupující a panelisté hledali odpověď na otázku Co dnes znamená smysluplná práce – a jak ji vytvořit. 

Podle Petry Sokol Maňasové z Impact Hubu, která akci otevírala, ideálně měla nastávat participační mezigenerační výměna. Ocitovala výrok Jona Alexandera, který byl konzultantem při zakládání Impact Hubu v Londýně, kde uvedl: People in position in power need to give some of it away to citizens. „Prostě když můžete  předat zkušenost, příležitost a vliv, udělejte to, protože ani vám neubyde,“ řekla členka organizačního výboru TEDx Prague Salon. 

„Svět se proměnil, místo pracovní židle existuje cloud, ale my jsme ve vnímání práce zamrzli,“ upozornil Investor Jan Jirovec s tím, že společnost tlačí mladou generaci do doby, kdy začínaly mobily. Ideální by bylo,nastavit podmínky tak, aby umožnily mladým lidem z celého světa pracovat a růst v podmínkách 21. století v Česku, a také samozřejmě, aby mladí Češi mohli pracovat v zahraničí.

Švarcsystém nebo běž

Tomáš Ervín Dombrovský (na snímku níže první zprava), známý specialista na trh práce a poradce ministra práce v demisi, uvedl, že problémem je rigidní forma zákoníku práce. „I v tomto systému ovšem existuje hodně záblesků flexibility, jako je práce na dálku, nebo typicky český vynález švarcsystém,“ upozornil.  Zhruba polovina živnostníků totiž „jede na švarcsystém“, naopak mezi zaměstnanci jich hodně pracuje ještě na dohodách, kvůli snížení odvodů. „Nejde jen o flexibilitu obecně, ale o přístup na pracovní trh, někdy jsou tyto formy práce lidem diktovány,“ uvedl řečník. „Jsou odvětví, které ani jiné formy zaměstnávání prakticky nedovolují,  také administrativní zátěž, když má začínající firma zaměstnance, je úplně jiná,“ doplnila Maria Šimůnková, zakladatelka platformy vzdělávací neziskovky Nekrachni, která pomáhá mladým lidem zvládat realitu dospělého života. 

Právník Jakub Císař, spoluzakladatel advokátní kanceláře Novalia a expert na startupy a investice, míní, že nutné je, aby byla konkrétní změna směrem k flexibilitě. „I v rámci startupové asociace na to míříme - k flexibilnější formě práce. Zjednodušeně, bude to něco jako švarcsystém, ale s vyšším zdaněním. Protože rozdíl mezi zaměstnáváním a švarcystémem má rizikové důsledky, rozdíl v odvodech je příiš velký, ale je jasné, že nestačí pracovní poměr definovaný kdysi, je třeba to posunout,“ argumentoval právník a investor. Dombrovský glosoval, že daně se v Česku vybírají na zaměstnancích, protože daně z majetku, z kapitálových zisků jsou malé. „Zaměstnanci zbyde 55 procent výdělku, živnostníkovi 84 i 90 procent, takže švarcsystém se oběma stranám ihned finančně vyplatí, pak chybí peníze v sociálním systému, komplikuje se mateřská, a podobně,“ varoval odborník. Podle Císaře start-upová scéna dlouho tlačila na prosazení legislativy pro opční akciové plány pro zaměstnance, jenže skutečných zaměstnanců ve start-upech moc není...

Miloš Myšička, COO Mediaboard (na snímku níže uprostřed s mikrofonem), uvedl, že problém je v Česku i s alternativními, třeba zkrácenými, pracovními úvazky. „Zjistil jsem, že firmy, které v zahraničí běžně nabízejí zkrácené úvazky, je v Česku nenabízejí. Asi proto, že tu není tlak,“ uvedl. 

Neúspěšný táta, neúspěšný syn

Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila (na snímku výše první zleva) nejde jenom o mladé lidi a start-upy, ale o regionální rozdíly a demografii. „V Česku bychom měli pracovat na velkých regionálních rozdílech, vzdělávací systém je nastaven tak, že děti kopírují vzdělání rodičů. Potom stále ty stejné regiony propadají v žebříčcích finanční gramotnosti, vévodí v exekucích a podobně,“ upozornil ekonom. Česká populace také stárne, až půjdou dnešní silné ročníky do důchodu, budou na jednoho zaměstnance připadat dva důchodci. „Jenže dožití ve zdraví je 62 let, takže pokud se řeší posun odchodu do důchodu, člověk si bude moci vybrat mezi důchodem a nemocenskou,“ uvedl Navrátil s tím, že pokud nedojde k systémové změně, poroste počet starších lidí, lidé budou muset i v důchodovém věku pracovat, budou chybět lidé i ve zdravotnictví a podobně. I v kvalitě zdraví pak jsou podle něj stejné regionální rozdíly. 

Debatu moderovali Adam Martiška a Petra Biache. 

Merz pod tlakem. Jeho vláda čelí krizi kvůli důchodovému balíčku

Politika

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

ČTK

Přečíst článek

Kontrola z finančního úřadu je postrach asi každé firmy. Prověrky jsou přitom čím dál důkladnější, kontroloři řeší i podmínky zaměstnávání lidí, i dodavatelů a obchodního modelu firmy. „Dnes daňové kontroly nejsou otázka účetního, finančního oddělení, ale managementu. Kontrola trvá klidně tři roky,“ říká partnerka Deloitte Legal Jiřina Procházková v pořadu Newstream Byznys Talks.

Ideální je, když se dá daňové kontrole vyhnout, nebo aspoň když neskončí sporem, říká partnerka Deloitte Legal Jiřina Procházková, která má na starosti daňovou problematiku. 

Její oddělení mimo jiné zastupuje klienty při kontrolách. „Dnes už většinou nemáme takové ty namátkové daňové kontroly, ale finanční úřad přichází připravený, většinou jde zkontrolovat nějaké konkrétní téma, o kterém se ví, že se u těch společností opakuje,“ vysvětluje expertka.

Takže úkolem poradců z Deloitte je ideálně připravit firmu tak, aby měla problematické okruhy vyřešeny. „A když už kontrola přijde, tak aby skončila bez nálezu, bez doměření daně a už vůbec to nepokračovalo do sporu,“ glosuje Procházková.

Takovéto systematické kontroly se mohou týkat konkrétních sektorů, což finanční správa i předem avizuje, aby dala firmám prostor si podklady zkontrolovat a případně dobrovolně dodanit bez sankcí. Aktuálně takto od srpna do konce roku probíhají daňové kontroly v oblasti e-commerce.

Tři roky kontrola, výslechy

Obecně finanční správa nejčastěji kontroluje daň z přidané hodnoty. V Česku ročně proběhne přibližně 10 tisíc kontrol a z toho skoro 6 tisíc je kolem DPH, což se podle Procházkové pak může týkat v zásadě jakékoliv společnosti.

Obsah kontrol z finančního úřadu se podle Jiřiny Procházkové v posledních letech zásadně změnil. Daňové právo je složité, finanční správa pracuje s obrovskými kvanty dat. „Kromě daňového přiznání, všech kontrolních hlášení, všech dalších reportovacích povinností vůči státu, získává finanční správa informace od bank a zjišťuje, jestli to, jak zdaňujete, skutečně odpovídá faktickému fungování firmy,“ vysvětluje právní expertka.

Čili kontroloři řeší velice často způsob fungování dané společnosti. „To jsou typicky daňové kontroly v oblasti převodních cen, kde se kontrolují vztahy ve skupině, jak je nastaveno fungování skupiny. To vše je velice komplexní, dotýká se to i obchodního modelu firmy. Proto dnes daňové kontroly nejsou otázka účetního, finančního oddělení, ale managementu, a celkově jde o klíčovou otázku pro ten daný byznys,“ říká. Takové kontroly probíhají až tři roky.„Provádějí se třeba výslechy managementu nebo klíčových zaměstnanců,  jak to ve skupině funguje, jaké služby jsou poskytovány z mateřské společnosti a podobně,“ vysvětluje. 

V hledáčku finanční správy je v poslední době vedle e-commerce také daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje. „To je benefit pro firmy, které dělají nové projekty a věnují se výzkumu a vývoji. A protože to je benefit,  je to kontrolované, zjišťuje se co firma dělá, v čem je to nové, jak má všechno zdokladováno atd. Takže se provádějí výslechy techniků, kteří se v té firmě věnují vývoji,“ říká Procházková s tím, že většinou není zprochybňováno, že firma danou věc dělá, ale spíše to, jak to má zdokladováno. 

Zajímá vás, co všechno řeší finanční úřad při kontrole? 

Kolik kontrol končí pokutami?

Proč finanční správa kontroluje e-commercové firmy?

Jak Ukrajinci zamíchali s českým trhem práce?

Kdy je firma odpovědná i za agenturní zaměstnance?

Poslechněte si nový díl pořadu Newstream Byznys Talks s Jiřinou Procházkovou, partnerkou Deloitte Legal.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Newstream TV

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Byznys Talks.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek