Český Footshop má za sebou silné pololetí, navýšil tržby i zisk a chystá expanzi do západní Evropy. Ještě letos chce otevřít první obchod ve Francii, v hledáčku má Paříž, Lyon a Marseille.

V první polovině letošního roku Footshop, jehož akcie se obchodují na pražské burze, výrazně zvedl provozní zisk – a to i přes silnější korunu a investice do růstu. Zisk EBITDA před odpisy a zdaněním dosáhl letos v prvním pololetí 71 milionů korun, což je asi třetinový nárůst oproti stejnému období roku 2024. Tržby prodejce volnočasové obuvi a oblečení vzrostly v pololetí o 38 procent na 891 milionů korun.

„Výsledky potvrzují, že kombinace expanze, práce s marží a lepší operativy zvyšuje naši ziskovost i odolnost,“ říká finanční ředitel Leoš Brabec. Firma zároveň drží celoroční cíl: tržby mezi 1,8 až 2 miliardami korun a provozní zisk mezi 150 až 180 miliony korun.

Pozitivní růst v letošním prvním pololetí podpořilo podle zástupců firmy zejména navýšení počtu objednávek, a to o 41 procent proti stejnému období loňského roku. Za uplynulých 12 měsíců odbavil Footshop více než milion objednávek.

Streetwearu se daří. Footshopu meziročně vzrostly tržby o 34 procent

Zprávy z firem

Prodejce streetwearové obuvi Footshop loni meziročně zvýšil tržby o 34 procent na 1,43 miliardy korun. Zisk EBITDA před započtením úroků, daní a odpisů vzrostl zhruba dvojnásobně na 117 milionů korun. Pro letošní rok skupina plánuje růst tržeb na 1,7 až 1,9 miliardy korun a zisk EBITDA chce zvýšit na 140 až 160 milionů korun.

ČTK

Přečíst článek

Pro rozvoj firmy bylo významné i rozšiřování produktového porftolia, zejména ve sportovních kategoriích, a expanze do zahraničí. V loňském roce například více než tři čtvrtiny tržeb pocházely z prodejů mimo ČR.

„První polovina roku 2025 představovala pro skupinu Footshop přelomové období, které bylo charakterizováno především mezinárodní expanzí do deseti nových zemí. Díky tomu jsme dosáhli téměř úplného pokrytí Evropy,“ řekl Peter Hajduček, CEO a zakladatel skupiny Footshop.

Po upevnění pozic ve střední a východní Evropě, společnost má nyní v regionu CEE šest kamenných prodejen, se Footshop zaměří i na západní trhy. „Chceme ukázat, že česká značka se může prosadit i v Paříži. Aktivně jednáme o prostorech v Paříži a Lyonu, sledujeme také Marseille. Do konce roku bychom rádi otevřeli alespoň jeden obchod,“ dodal Hajduček.

Vít Staněk: Do každého návrhu botasek dávám kus sebe

Zprávy z firem

Sourozenci Staňkovi oživují na Zlínsku Baťovskou tradici. Starší z bratrů Václav má vlastní, úspěšnou značku obuvi Vasky a mladší Vít od minulého roku šéfuje značce Botas, kterou před rokem společnost Vasky koupila. Společnými silami se tak snaží vzkřísit brand se 75letou historií. Jak jim společné podnikání šlape a co dělají pro to, aby společný byznys nebyl předmětem rodinných svárů a neskončil rozkolem, jako tomu bylo v případě bratrů Baťových, prozradil mladší z bratrů Vít v rozhovoru pro server mistoprodeje.cz.

nst

Přečíst článek

Dalšími metropolemi, kam skupina míří svou pozornost, jsou Sofie nebo Atény. „Důležitou se pro nás stává i Ukrajina, kde jsme v prvním pololetí zaznamenali rychlý a trvalý nárůst on-line prodeje, navzdory náročným podmínkám. Po pouhém roce činnosti je tak Ukrajina naším pátým největším trhem,“ dodal Hajduček.

Cílem je získat výraznější viditelnost u globálních značek i nových zákazníků a propojit retail s online prodejem, který dnes tvoří většinu tržeb.

Od sneakers ke sportu

Růst Footshopu táhne nová sportovní kategorie – běh, outdoor a trénink –, pomáhá v tom i spolupráce s AC Sparta Praha a adidasem. Třetí sada dresů se stala nejúspěšnějším „dropem“ v historii klubu a posílila dosah Footshopu mimo klasickou sneakers komunitu. Současně běží robotizace pražského skladu, která má do začátku roku 2026 přinést nižší mzdové náklady a rychlejší expedici.

Cíl pro rok 2029

Ambice jsou jasné. Do čtyř let míří Footshop na tržby mezi 2,8 až 3,1 miliardami korun a na provozní zisk v pásmu 220 až 260 milionů korun, což odpovídá průměrnému ročnímu růstu o deset až 14 procent. „Chceme stabilně růst tempem kolem deseti až třinácti procent ročně a zároveň zůstat efektivní. Investujeme tam, kde to urychlí škálování – do skladové automatizace, obsahu a retailu na klíčových adresách,“ uzavřel Brabec.

Společnost Footshop založil v roce 2012 v Praze Peter Hajduček. Firma distribuuje prémiové řady obuvi i oblečení značek Adidas, Nike, Converse či Vans. V červnu roku 2023 firma WOOD SPAC One ze skupiny Wood & Company oznámila, že ve skupině Footshop za 445 milionů korun odkoupila podíl 48,5 procenta. Od předloňského srpna jsou také akcie Footshopu veřejně obchodovatelné na trhu Start pražské burzy.

Červencové údaje Světové rady pro zlato (WGC) ukazují zpomalení čistých nákupů zlata centrálními bankami. Zeptali jsme se proto tuzemských bankovních expertů, co za tím je.

Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council - WGC) se nákupy zlata centrálními bankami v červenci zmírnily, ale tyto instituce zůstávají i nadále čistými kupci tohoto drahého kovu. Ve svých nejnovějších statistikách, zveřejněných 3. září, WGC přímo uvádí, že centrální banky v červenci nakoupily 10 tun zlata, zatímco v červnu to bylo 22 tun. Tento pokles nákupů částečně odráží růst ceny zlata, která se postupně zvýšila z přibližně 2 600 dolarů za trojskou unci na začátku roku na současných rekordních 3 600 dolarů za trojskou unci.

Podle hlavního ekonoma České spořitelny Michala Skořepy meziměsíční výkyvy v těchto objemech nákupů nemusejí být ale signálem změny trendu. A nelze také ani vyloučit, že některé centrální banky se snaží při svých nákupech vyhnout okamžikům, kdy se jim zlato zdá až příliš drahé.

„Některé centrální banky také mohou odradit vysoké ceny zlata, které od začátku letošního roku o více jak třetinu zdražilo,“ odhaduje ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen. Důvodem ale může být podle něj jednoduše i samotná sezónnost, když centrální banky pravidelně během letních měsíců omezují své nákupy zlata. Zhruba od roku 2022 jsou totiž centrální banky velmi významným hráčem na trhu se zlatem a zároveň jedním z důvodů, proč cena tohoto vzácného kovu setrvale a vcelku silně roste. A k tomuto chování centrální banky podle Nguyena nabádá i zvýšená geopolitická nejistota ve světě, kdy se tak zlato stává relativně efektivní, byť ne zcela perfektní, pojistkou proti globálním nejistotám a rizikům. A na tom se v současné nejisté době nic nemění. Centrální banky by se tak po letním klidu mohly opět se větší vervou na trh se zlatem vrátit.

Kolik zlata drží ČNB

Česká národní banka (ČNB) disponuje objemem devizových rezerv, který ve vztahu k velikosti ekonomiky patří mezi největší na světě. A v trendu kupování zlata se podle Nguyena nikterak nevymyká ostatním centrálním bankám. „Ke konci července 63,3 tuny zlata představovalo asi 4,2procentní podíl na celkových devizových rezervách centrální banky. Vytyčený cíl 100 tun zlata v roce 2028 by tak v dnešních cenách pro ČNB znamenalo navýšení podílu na zhruba 7 procent,“ konstatuje Nguyen a dodává, že uvedená čísla se tak nevymykají ostatním centrálním bankám z rozvíjejících se zemí, přičemž vyspělé ekonomiky dokonce disponují i vyšším podílem zlata na devizových rezervách.

Nákupy zlata ze strany ČNB jsou navíc podle Skořepy založeny na nedávném výzkumu expertů národní banky, tedy že mírně vyšší podíl zlata na rezervách centrální banky zlepší výkonnost těchto rezerv. Po prostudování této studie ale není podle Skořepy důvod jejím závěrům nevěřit.

Zbrzdí banky nakupy zlata?

Základním důvodem pro nákupy zlata centrálními bankami v posledních letech, zejména těmi v méně rozvinutých mimoevropských zemích, byla podle Skořepy nejspíš snaha přesunout část svých rezerv ze západních měn v obavě z případných budoucích sankcí podobných těm, které postihly Rusko. „A v poslední době se ale nestalo nic, co by tuto logiku oslabovalo. Samozřejmě kromě možnosti, že příslušné centrální banky už dosáhly cílového objemu držby zlata. Předpokládám tedy pokračování těchto nákupů, možná s postupně slábnoucí tendencí,“ poznamenává Skořepa a dodává, že prognózu pro celkový vývoj cen zlata si ale netroufá vyslovit. Půjde totiž o výslednici rozhodování centrálních bank, které zlato v poslední době hromadí, rozhodování investorů ohledně rizikovosti investic do dolarových aktiv mimo jiné i v důsledku drakonických kroků Trumpovy administrativy.

Nákupy centrálních bank nicméně budou podle ekonomů Komerční banky i nadále podporovat poptávku po zlatých cihlách. „Zvýšená poptávka po zlatě na pozadí geopolitických rizik a nejistot, klesajících úrokových sazeb, zejména v USA, by mohla cenu zlatu přenést přes hranici 3 600 dolarů za trojskou unci a atakovat další milníky blíže k 4 000 dolarů za unci v průběhu příštího roku,“ domnívá se Nguyen.

Aktuální čísla

Podle údajů WCG tak Národní banka Kazachstánu v červenci přidala do svých rezerv 3 tuny, zatímco centrální banky Číny, České republiky a Turecka přidaly po 2 tunách. ČNB je nyní čistým kupcem zlata již 29 měsíců v řadě, centrální banka Turecké republiky je čistým kupcem již 26 měsíců v řadě a Čínská lidová banka nakupuje více zlata, než prodává, již devět měsíců v řadě. Polská národní banka zůstává s velkým odstupem největším čistým kupcem v roce 2025, když letos dosud nakoupila 67 tun. Ázerbájdžán, země na druhém místě, provedl čisté nákupy v objemu přibližně 35 tun. WGC však dodala, že polské zlaté rezervy zůstaly od května prakticky beze změny.

Cena zlata poprvé překročila hranici 3 600 dolarů za troyskou uncia stanovila tak nový rekord. Nyní se pohybuje okolo 3 640 dolarů za unci. Letos cena vzrostla o 38 procent. Za celý loňský rok to bylo o 27 procent, shrnuje aktuální data analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba, podle kterého jedním z důvodů růstu jsou nízká očekávání o nezaměstnanosti v USA, kvůli kterému Federální rezervní systém tento měsíc sníží úrokové sazby. Růst byl podle něj také poháněn slabším americkým dolarem, silnými nákupy centrálních bank, měkkou měnovou politikou a geopolitickou a ekonomickou nejistotou. Letos tak Ryba očekává růst ceny zlata až ke 4 000 dolarů za unci.

Aktualizováno

Růst zlata nepolevuje, jeho cena překonala další rekord

Trhy

Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala 3600 dolarů (74 835 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cenu podle agentury Reuters podporují rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) na svém měnovém zasedání za dva týdny sníží úrokové sazby v návaznosti na slabé údaje o americké zaměstnanosti z minulého týdne.

ČTK

Přečíst článek

Stříbro ve formě. Jeho cena se vyšplhala na letitá maxima, roste i zlato

Money

Cena stříbra se vyšplhala na 14leté maximum. Zdražuje i zlato díky sázkám na to, že americká centrální banka (Fed) tento měsíc sníží základní úrokovou sazbu ve Spojených státech. Cena žlutého kovu přesáhla čtyřměsíční maximum.

ČTK

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Čím hůře, tím lépe. Pokud v Americe „padne“ cifra nižší než 75 tisíc, „nakopne“ to nejen akcie, ale i zlato

Názory

Dnes nastává zase jeden z těch pozoruhodných, neintuitivních dní, kdy v zásadě platí, že čím hůře, tím lépe. Ve 14:30 středoevropského času v USA zveřejní srpnová data z tamního trhu práce.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek