Kdysi udávalo směr, dnes nestíhá. Rusko dál ztrácí pozice ve vesmíru
Rusko dál ztrácí pozice na světovém vesmírném trhu, kde bývalo průkopníkem a vůdcem. V loňském roce státní korporace Roskosmos uskutečnila 17 startů raket do vesmíru, stejně jako o rok dříve. Mezitím Spojené státy zvýšily počet startů ze 145 na 181 a Čína z 68 na 91, napsal server The Moscow Times.
Pokud se pomine období pandemie, pak počet startů vesmírných raket zůstává v Rusku druhý rok za sebou na nejnižší úrovni od roku 1961, kdy Jurij Gagarin uskutečnil první let člověka do vesmíru - tehdy bylo takových startů devět za rok. V polovině 60. let Sovětský svaz posílal do vesmíru ročně více než čtyři desítky raket, na začátku 70. let počet startů dosáhl 80 až 86 za rok a v roce 1982 dosáhl rekordního počtu 99 startů.
Stejně startů jako Nový Zéland
Od té doby se tento počet natolik snížil, že se Rusko ocitlo na pokraji vypadnutí z první trojky vesmírných velmocí. Nový Zéland loni také uskutečnil 17 vesmírných startů (oproti 13 v roce 2024 a sedmi v roce 2023), poznamenal portál.
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Na oběžnou dráhu Země míří miliardáři a ambiciózní startupy
Názory
Podle popularizátora kosmonautiky Vitalije Jegorova Roskosmos původně plánoval v loňském roce nejméně 20 startů vesmírných raket, ale na konci listopadu se porouchala startovací rampa na kosmodromu Bajkonur, což vedlo ke zrušení startu vesmírné lodi Progress MS-33. Ze startovací rampy musela být odvezena raketa Proton-M s meteorologickou družicí. A z prosince na březen se odložil zkušební start perspektivní rakety Sojuz-5. Všechna selhání měly různé příčiny, ale celkově podle Jegorova ukazují stav ruského vesmírného odvětví nikoliv v nejlepším světle.
Ještě před čtvrt stoletím bylo Rusko v počtu startů na oběžnou dráhu ve vůdčí pozici: Roskosmos jich zvládal více než 30, oproti 28 v případě USA, 12 u Evropy a pěti u Číny, podle údajů za rok 2000. Od té doby USA zvýšily počet startů více než pětinásobně a Čína téměř čtrnáctkrát.
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
Věda 2026: Umělá inteligence, nové zásahy do genů v medicíně a ruch v kosmu
Názory
V naději na návrat do klubu hlavních vesmírných velmocí Kreml schválil v roce 2025 národní projekt dobývání kosmu za 4,4 bilionu rublů (1,17 bilionu korun), v jehož rámci se plánuje vynést skoro 900 družic projektu Rassvet (což je obdoba Starlinku). Podle plánu se má do roku 2030 zvýšit počet startů na 68 ročně a za 12 let překonat sovětský rekord, tedy vyslat více než stovku raket do vesmíru.
Nehledě na ambiciózní očekávání, v podmínkách technologické izolace je Rusko odsouzeno k zaostávaní za vesmírnými lídry, míní expert na kosmonautiku Ivan Timofejev. Spoléhat se na Čínu, kterou Kreml označuje za strategického partnera, nemá podle něj smysl: „Čína nechce spolupracovat, vše si udělá sama. A (Rusko) jí nemá co nabídnout,“ prohlásil podle The Moscow Times.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
