Kdysi udávalo směr, dnes nestíhá. Rusko dál ztrácí pozice ve vesmíru
Rusko dál ztrácí pozice na světovém vesmírném trhu, kde bývalo průkopníkem a vůdcem. V loňském roce státní korporace Roskosmos uskutečnila 17 startů raket do vesmíru, stejně jako o rok dříve. Mezitím Spojené státy zvýšily počet startů ze 145 na 181 a Čína z 68 na 91, napsal server The Moscow Times.
Pokud se pomine období pandemie, pak počet startů vesmírných raket zůstává v Rusku druhý rok za sebou na nejnižší úrovni od roku 1961, kdy Jurij Gagarin uskutečnil první let člověka do vesmíru - tehdy bylo takových startů devět za rok. V polovině 60. let Sovětský svaz posílal do vesmíru ročně více než čtyři desítky raket, na začátku 70. let počet startů dosáhl 80 až 86 za rok a v roce 1982 dosáhl rekordního počtu 99 startů.
Stejně startů jako Nový Zéland
Od té doby se tento počet natolik snížil, že se Rusko ocitlo na pokraji vypadnutí z první trojky vesmírných velmocí. Nový Zéland loni také uskutečnil 17 vesmírných startů (oproti 13 v roce 2024 a sedmi v roce 2023), poznamenal portál.
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Na oběžnou dráhu Země míří miliardáři a ambiciózní startupy
Názory
Podle popularizátora kosmonautiky Vitalije Jegorova Roskosmos původně plánoval v loňském roce nejméně 20 startů vesmírných raket, ale na konci listopadu se porouchala startovací rampa na kosmodromu Bajkonur, což vedlo ke zrušení startu vesmírné lodi Progress MS-33. Ze startovací rampy musela být odvezena raketa Proton-M s meteorologickou družicí. A z prosince na březen se odložil zkušební start perspektivní rakety Sojuz-5. Všechna selhání měly různé příčiny, ale celkově podle Jegorova ukazují stav ruského vesmírného odvětví nikoliv v nejlepším světle.
Ještě před čtvrt stoletím bylo Rusko v počtu startů na oběžnou dráhu ve vůdčí pozici: Roskosmos jich zvládal více než 30, oproti 28 v případě USA, 12 u Evropy a pěti u Číny, podle údajů za rok 2000. Od té doby USA zvýšily počet startů více než pětinásobně a Čína téměř čtrnáctkrát.
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
Věda 2026: Umělá inteligence, nové zásahy do genů v medicíně a ruch v kosmu
Názory
V naději na návrat do klubu hlavních vesmírných velmocí Kreml schválil v roce 2025 národní projekt dobývání kosmu za 4,4 bilionu rublů (1,17 bilionu korun), v jehož rámci se plánuje vynést skoro 900 družic projektu Rassvet (což je obdoba Starlinku). Podle plánu se má do roku 2030 zvýšit počet startů na 68 ročně a za 12 let překonat sovětský rekord, tedy vyslat více než stovku raket do vesmíru.
Nehledě na ambiciózní očekávání, v podmínkách technologické izolace je Rusko odsouzeno k zaostávaní za vesmírnými lídry, míní expert na kosmonautiku Ivan Timofejev. Spoléhat se na Čínu, kterou Kreml označuje za strategického partnera, nemá podle něj smysl: „Čína nechce spolupracovat, vše si udělá sama. A (Rusko) jí nemá co nabídnout,“ prohlásil podle The Moscow Times.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
