Loňská zima byla mnohem lehčí než ta letošní a život se opravdu změnil, řekla v rozhovoru s ČTK Tetiana Solomadina (Tetjana Solomadinová), která žije v Charkově. Dříve studovala v Česku, do rodného města se vrátila v roce 2023. Od toho roku považuje současnou zimu zatím za tu nejtěžší s největšími výpadky elektřiny, nejchladnějším počasím a s nejmenším počtem fungujících tepláren v Charkově, Kyjevě a dalších městech. Do města, které se nachází pár desítek kilometrů od frontové linie, se vrátila, protože ho považuje za svůj domov, ve kterém chce žít navzdory válce.

Napadená země v posledních týdnech čelí masivním útokům ze strany Ruska na kritickou infrastrukturu, kdy ukrajinská města se potýkají s četnými výpadky elektřiny a tepla. Podle předpovědi počasí na další týden čeká Charkov v noci mrazy až minus 27 stupňů Celsia, přes den má být přibližně o deset stupňů tepleji.

„Změna je zvlášť znatelná v posledních měsících, a to když přišly mrazy, pocítili jsme to opravdu intenzivně. I dříve jsme občas měli výpadky elektřiny, ale nikdy to nebylo tak silně cítit jako teď, kdy nemáte vůbec pocit, že byste se mohli někde pořádně ohřát. Zima je všude, jak doma, tak i venku,“ řekla Solomadina.

12 fotografií v galerii

Bez elektřiny až 22 hodin denně

Podle ní čelí město výpadkům v podstatě každý den. Liší se jen jejich délka. „Některé dny nemám elektřinu až 22 hodin denně, jindy je to třeba jen pět hodin. Je to velmi proměnlivé a nikdy dopředu nevím, jaké to bude. Buď mám elektřinu jen dvě hodiny nebo skoro celý den. Vždy je to takové 'překvapení', které Rusové připravují,“ uvedla. Dodala, že zvlášť u neplánovaných výpadků elektřiny často ani městské úřady samy nevědí, jak dlouho budou trvat. Délka výpadků tak závisí hlavně na intenzitě ostřelování.

Solomadina míní, že v zimě jsou útoky často cílené právě na energetickou infrastrukturu, aby Ukrajincům vypnuly světlo a způsobily co největší výpadky elektřiny.

„Je to jeden z hlavních cílů - válka proti civilistům, válka proti našemu psychickému stavu. Dělají vše pro to, abychom byli podráždění, unavení, abychom se hádali a obviňovali navzájem. Proto je důležité si neustále připomínat, kdo je skutečný nepřítel a kdo nese odpovědnost za výpadky elektřiny nebo vody,“ uvedla Solomadina.

Současnou atmosféru mezi obyvateli je podle Solomadiny těžké přesně popsat, protože každý to prožívá jinak. „U někoho situace vyvolává větší agresi nebo únavu, zatímco pro jiné je to období, kdy mohou projevit co největší solidaritu,“ řekla. Po tolika letech plnohodnotné války se lidé na výpadky elektřiny dokázali přizpůsobit.

O letadlech L-159 měla rozhodnout armáda, ne politici, říká zástupce zbrojařů Jiří Hynek

Leaders

O dodávkách letadel L-159 na Ukrajinu neměli rozhodovat politici, ale odborníci, říká Jiří Hynek, prezident asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Pokud by Ukrajinci chtěli nějaké letouny proti dronům, v Aeru se vyrábějí i jiné stroje, radí východním sousedům. Hynkovi nevadí, když Česko nebude zvyšovat vojenské výdaje nad dvě procenta HDP, jak slíbila předchozí vláda. „Podstatná je struktura nákupů, ne objem,“ říká expert na zbrojení. Nemá nic ani proti návratu povinné vojenské služby. Ne té, jako byla za socialismu. Je pro kvalitní motivaci, prestiž.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Mám obrovskou výhodu oproti mnoha lidem, protože doma mám plyn, nikoli elektrický sporák, a to mi hodně pomáhá. Vždy si mohu ohřát vodu nebo uvařit jídlo a nezávisím na tom, zda je elektřina. Plyn u nás funguje pořád a doufám, že to vydrží co nejdéle,“ řekla Solomadina. Mnoho lidí plyn nemá, ale různé kavárny, malé podniky nebo větší restaurace a obchody se snaží podle Solomadiny přežít toto období. Většina z nich má generátory, nebo se snaží najít způsob, jak generátory zajistit.

„Pro mě je v období výpadků elektřiny nejnáročnější to, že nevím, kdy skončí. I když to může znít zvláštně, občas ztrácím naději, že elektřina přijde. A když přijde znovu, cítím radost a úlevu, že jsem to zase zvládla a přežila,“ doplnila Solomadina.

Útoky na energetickou infrastrukturu podle ní nemají až tak zásadní dopad na pocit bezpečí obyvatel Charkova. „Existují jiné věci, které náš pocit bezpečí ovlivňují mnohem silněji. Pro mě osobně bylo nejtěžší, když během útoků na Charkov zahynuli čtyři pracovníci pošty, to na mě mělo velmi silný dopad a v těch dnech mi bylo opravdu hodně špatně. Stejně tak útok na osobní vlak před několika dny, kdy ani zatím nevíme přesný počet obětí, měl velký vliv na můj pocit bezpečí,“ popsala.

„V takových chvílích si uvědomujete, že nikdy nevíte, jak dlouho to všechno ještě zvládnete, a to v tom nejdoslovnějším smyslu slova,“ řekla Solomadina s tím, že když jde o útoky na teplárny nebo rozvodny, nevnímá to stejně. „Vím, že cílem je nás odpojit, vyvolat vztek a frustraci. V takové situaci mám pocit, že alespoň své reakce dokážu nějak ovlivnit. Když ale útoky zabíjejí lidi, uvědomuji si, že nad tím už nemám žádnou kontrolu. A právě ten pocit naprosté ztráty kontroly má na mě největší dopad,“ dodala.

Na otázku, zda se na místní podmínky dá zvyknout, Solomadina odpověděla, že je těžké definovat, co znamená zvyknout si. Podle svých slov se spíš přizpůsobila.

„Když jsem párkrát od svého návratu do Charkova jela do Česka, bylo mi pokaždé hodně špatně. Ne proto, že by v Česku bylo něco špatně, naopak, život tam je skvělý, ale proto, že jsem si uvědomovala, co normální život znamená,“ řekla Solomadina.

Aktualizováno

Prosba Ukrajiny o letouny L-159 trvá. Pomohou nám v boji s drony, uvedl Zelenskyj

Politika

Prosba o letouny L-159 trvá, Ukrajina je potřebuje, řekl v rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země by je podle něj využila mimo jiné v boji proti dronům Šáhed. Pokud by Česko letouny Ukrajině poskytlo, ukrajinská armáda je otestuje a následně bude možné podepsat smlouvu na nové modely, dodal prezident.

ČTK

Přečíst článek

Solomadina v nedávné době začala přibližovat realitu života v Charkově na sociální síti Instagram. „Díky tomu, co já ukazuju a zveřejňuju, bych chtěla lidem v Česku přiblížit, že válka stále pokračuje. Není na pozadí, nezmizela a rozhodně neskončila,“ uvedla. I po tolika letech jsou podle Solomadiny útoky stále brutální, následky jsou ještě horší než před čtyřmi lety. Počet dronů útočících na Charkov, Kyjev a další ukrajinská města stále roste.

„Vojáci na frontě jsou neuvěřitelně unavení, ale pokračují dál, protože pokud padne Ukrajina, podle mého názoru padne i Evropa. To je očividná, ale možná už zapomenutá realita. Lidé si často neuvědomují, že Rusko se nikdy nezastaví jen u války v Ukrajině - jeho cílem je celá Evropa,“ míní Solomadina.

Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby se však nacházejí ve více než kilometrové hloubce, a jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné. Podle odborníků je tak případné obnovení těžby v budoucnu velmi nepravděpodobné, protože by si vyžádalo investice v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to z vyjádření expertů. Společnost OKD dnes ukončí těžbu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, čímž definitivně skončí těžba černého uhlí v celém Česku.

„Zůstává tam ještě opravdu hodně uhlí, řádově miliardy tun. Podle dostupných údajů jsme vydobyli za těch více než 200 let zhruba polovinu zásob,“ uvedl proděkan Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Zubíček. Zároveň však upozornil, že zbývající uhlí leží ve velmi velkých hloubkách. „Není to technicky nemožné vytěžit, ale je to mimořádně náročné – technicky, fyzicky, bezpečnostně a hlavně ekonomicky. To je hlavní důvod, proč těžba končí,“ podotkl.

Rozsáhlé zásoby nevytěženého černého uhlí v regionu potvrdil také ložiskový specialista České geologické služby Josef Godány. Většina ložisek je však podle něj nebilanční, protože neodpovídá současným technickým a ekonomickým podmínkám pro využití. „Rozhodnutí o ukončení těžby je otázkou ekonomickou. Nelze provozovat něco, co generuje ztrátu a kde není výhled na zlepšení,“ uvedl.

Obnovení těžby je nepravděpodobné

Možnost obnovení těžby v budoucnu proto odborníci hodnotí velmi skepticky. Podle Godányho je to sice teoreticky možné, otázkou ale zůstává, zda by to někdy mohlo dávat ekonomický smysl. Náklady na opětovné zpřístupnění podzemních prostor, investice do technologií a řešení dalších podmínek by podle něj vyšly na desítky miliard korun. „Obnovení těžby v budoucnu je jen velmi málo pravděpodobné,“ shrnul. Podobně se vyjádřil i Zubíček. „Musel by se znovu vyhloubit a vybudovat důl. Samotná příprava, než se vytěží první tuny uhlí, trvá několik let a obnáší vysoké náklady. V těžbou narušené krajině by to bylo velmi komplikované, muselo by se hloubit na jiných místech,“ popsal.

Po dnešku tak v Česku zůstane aktivní pouze těžba hnědého uhlí v severních Čechách. Ta je podle expertů stále ekonomicky rentabilní, protože využívá zcela odlišnou technologii. „Základní rozdíl je v tom, že hnědé uhlí se těží na povrchu a černé uhlí v dole stovky metrů pod povrchem v úplně jiných podmínkách,“ vysvětlil Zubíček.

Těžba černého uhlí pokračuje už jen v sousedním Polsku. Podle Zubíčka se tamní doly zásadně neliší od těch tuzemských. „Taktéž se pohybují ve velkých hloubkách, což je technicky, ekonomicky a bezpečnostně velmi náročné. Tam ale těžbu podporuje a udržuje stát, náš stát se rozhodl těžbu nepodporovat,“ uvedl. Podle Godányho má však i Polsko obdobné problémy. „I zde je těžba černého uhlí ztrátová a v letošním roce by mělo být uzavřeno hned několik hlubinných dolů,“ upozornil.

Po ukončení těžby a následné likvidaci hlavních dolů bude nutné vyřešit řadu především bezpečnostních otázek, zejména výstupy metanu na povrch a čerpání důlních vod s ohledem na bezpečnost povrchu. „Pokud se dojde k závěru, že čerpání vody je možné zastavit, dojde časem k zatopení podzemních prostor,“ popsal Godány. Technická likvidace Dolu ČSM potrvá přibližně tři roky.

Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století. Hlavní vlna uzavírání šachet přišla v 90. letech minulého století. Posledním aktivním dolem zůstal Důl ČSM na Karvinsku, odkud bude poslední vozík uhlí slavnostně vyvezen 4. února.

Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci

Názory

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Tykač chce zavřít uhelky. Chvaletice musejí zůstat, zní z ČEPS

Zprávy z firem

Úplné odstavení elektrárny Chvaletice není podle expertů bezpečné. Mohlo by dojít k problémům s napětím i obnovou sítě. ČEPS navrhuje dočasné řešení. Blackout jako takový ale nehrozí, elektřiny je prý dost.

ČTK

Přečíst článek