Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Tančící dům slaví 30 let. Praha za tu dobu nic odvážnějšího nepřidala

Tančící dům v roce 1996
Tančící dům, užito se svolením
Petra Nehasilová

Před třiceti lety rozdělil Prahu, dnes ji definuje. Tančící dům se stal symbolem moderní architektury, zatímco město za celou dobu nedokázalo přijít s ničím podobně výrazným. Kulaté výročí teď připomíná výstava, která odhaluje nejen jeho vznik.

Tančící dům patří dnes k nejvýraznějším symbolům moderní Prahy, přesto jeho vznik nebyl zpočátku přijat jednoznačně. Budova na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží byla slavnostně otevřena 20. června 1996 a už od počátku vzbuzovala silné emoce. Pro jedny představovala necitlivý zásah do historického centra, pro druhé naopak odvážný symbol nové éry po pádu komunismu.

Autory návrhu byli architekti Vlado Milunić a Frank Gehry, kteří vytvořili ikonický koncept dvou věží, dynamické „tančící“ a statické. Tento kontrast měl podle Miluniće odrážet proměnu společnosti a radost ze svobody po roce 1989. Díky svému tvaru si budova vysloužila přezdívku „Ginger and Fred“, podle slavného tanečního páru.

Dům, který rozdělil Prahu

Místo, kde dnes Tančící dům stojí, má přitom dlouhou historii sahající až do 19. století. Původní dům na tomto nároží byl zničen během bombardování Prahy v roce 1945 a proluka zůstala desítky let nevyužitá. Až v 90. letech se objevila myšlenka na její nové využití, kterou podporoval i Václav Havel, tehdejší prezident a bývalý obyvatel sousedního domu.

Původně měl Tančící dům sloužit jako kulturní centrum s veřejně přístupnými prostory a vyhlídkou. Nakonec byl dokončen jako administrativní budova pro pojišťovnu Nationale-Nederlanden. Až později, po převzetí společností PSN, se začala naplňovat původní myšlenka otevřít dům veřejnosti. Vznikla v něm galerie, hotel, restaurace i vyhlídkový bar.

Třicet let bez odvahy?

Dnes je Tančící dům nejen turistickou atrakcí, ale také jednou z mála výrazných ukázek moderní architektury v historickém prostředí Prahy. Právě jeho odlišnost od tradiční zástavby z něj činí unikát, který stále vyvolává diskuse, ale zároveň potvrzuje, že i současná architektura má v historickém městě své místo.

V roce 2026 si navíc budova připomíná 30 let od svého otevření. K tomuto výročí připravila Galerie Tančící dům speciální výstavu, která představuje historii stavby, její architekturu i méně známé příběhy jejího vzniku. Návštěvníci mohou vidět dosud nezveřejněné archivní materiály, fotografie ze stavby, původní interiérové prvky z 90. let i výjimečně zpřístupněné technické prostory, které běžně nejsou veřejnosti dostupné.

Hotel Four Seasons byl realizován v letech 1998–2001 podle návrhu ateliéru Dům a město (Jiří Hůrka, Vítězslava Rothbauerová).

Diskotéka v centru města. Four Seasons a další stavby ukazují, jak devadesátky přepsaly Prahu

Four Seasons, Tančící dům i Rajská zahrada. Architektura devadesátých let změnila Prahu víc, než si dnes připouštíme.

Přečíst článek

Primátor Bratislavy Matúš Vallo

Primátor Bratislavy: Praha je pro nás inspirací, ze slovenské metropole chci udělat bezpečné město

Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Terasový dvojdům Krč

Na místě starého domu dnes stojí luxusní bytovka. Krčský svah změnil tvář

Přečíst článek
Rekonstrukce vily na Vinohradech

Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze

Přečíst článek

Nové byty v Praze dál zdražují. Přesto rychle mizí, hlavně ty malé

Bytová výstavba
ČTK
Petra Nehasilová

Pražský trh s novými byty nepolevuje. Stabilní poptávka, slabá nabídka a rostoucí náklady na výstavbu posouvají ceny na nová historická maxima.

Pražský rezidenční trh zůstává pod silným tlakem poptávky. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema, podle níž se v prvním čtvrtletí letošního roku prodalo přibližně 1 800 nových bytů. Nabídka ale dál nestačí a ceny pokračují v růstu.

Průměrná nabídková cena nových bytů dosáhla 182 311 korun za metr čtvereční a meziročně vzrostla o 8,6 procenta. Prodejní ceny rostly ještě rychleji a vyšplhaly se na 177 647 korun za metr čtvereční, což znamená meziroční nárůst o 11,2 procenta. V obou případech jde o historická maxima.

Navzdory meziročnímu poklesu prodejů zhruba o 30 procent zůstává trh silný. Loňská srovnávací základna totiž patřila k nejvyšším v historii sledování. „Pražský trh s novými byty byl v prvním čtvrtletí roku 2026 i nadále silný. Za poslední dva roky sledujeme stabilní prodejní tempo s průměrem kolem 1 800 prodaných bytů za čtvrtletí, což představuje nárůst téměř o čtvrtinu oproti desetiletému průměru,“ říká Petr Michálek, předseda představenstva Skanska Residential.

video

Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně

Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.

Přečíst článek

Malé byty dominují trhu

Struktura prodejů se dál posouvá směrem k menším dispozicím. Byty 2+kk tvoří zhruba 45 procent prodejů, 1+kk přibližně 31 procent. Dohromady tak představují více než tři čtvrtiny všech prodaných jednotek. Naopak větší byty z trhu postupně mizí. Důvodem je především jejich horší dostupnost. Vyšší absolutní ceny znamenají složitější financování, což část kupujících vytlačuje právě do menších bytů.

Největší část prodejů se soustředí do hlavních rozvojových částí metropole. Téměř třetina všech prodaných bytů připadá na Prahu 9. Spolu s Prahou 5 tvoří tyto dvě městské části přibližně polovinu trhu. Výrazný podíl si drží také Praha 4 a 10.

Náklady dusí novou výstavbu

Růst cen bytů je stále více ovlivněn náklady na výstavbu. Stavební dodávky za poslední dva roky výrazně zdražily, což komplikuje ekonomiku nových projektů. „Ceny nových bytů v Praze už v průměru přesáhly 182 tisíc korun za metr čtvereční. Dlouhodobě je tlačí nahoru hlavně nedostatečná nabídka a pomalé povolování. Teď je navíc zásadně drtí i ceny stavebních dodávek, které jen za poslední dva roky zdražily o 27 procent. Zahajování nových staveb tak nyní v mnoha případech ztrácí ekonomickou racionalitu,“ říká Dušan Kunovský, zakladatel a generální ředitel Central Group.

Podle něj hrozí, že pokud se situace rychle nezlepší, dojde k odkládání projektů a dalšímu zhoršení dostupnosti bydlení.

Ropa, nejistota a dražší byty. Íránská krize začíná dopadat na český realitní trh

Válka v Íránu zatím nezdražuje stavebnictví o desítky procent, ale mění něco zásadnějšího. Firmy přestávají vědět, za kolik budou stavět, a to může ceny bytů posunout ještě výš, shodli se odborníci na setkání Realitního Clubu, které se konalo v Trinity Paláci.

Přečíst článek

Nabídka zůstává slabá

Nabídka nových bytů se v Praze už několik let prakticky nemění a pohybuje se mezi pěti až pěti a půl tisíci jednotkami. V prvním čtvrtletí dosáhla zhruba 5 450 bytů, stále však nedosahuje úrovní před pandemií. Navíc je výrazně koncentrovaná. Téměř dvě třetiny bytů se nacházejí pouze v Praze 9, 10 a 5.

„Nabídka bytů v prvním čtvrtletí mírně vzrostla na 5 450 jednotek, meziročně ale roste jen pomalu a nedosahuje úrovně před pandemií. Trh zůstává strukturálně nevyvážený. Dvě třetiny tvoří malé byty 1+kk a 2+kk, jejichž velikost se kvůli cenám dál zmenšuje,“ říká Marcel Soural, zakladatel a předseda představenstva Trigema.

Podle něj tyto byty často končí na nájemním trhu, kde nabídka nestačí poptávce. Nájemné tak meziročně roste přibližně o sedm procent.

Kombinace silné poptávky, nedostatečné nabídky a rostoucích nákladů vytváří podle developerů dlouhodobý tlak na růst cen. Bez výrazného zrychlení výstavby se situace v dohledné době pravděpodobně nezmění.

Klíčová čísla (Q1 2026)

  • Prodané byty: 1 800
  • Meziroční změna prodejů: −30 % (vysoká srovnávací základna)
  • Průměrná nabídková cena: 182 311 Kč/m² (+8,6 %)
  • Průměrná prodejní cena: 177 647 Kč/m² (+11,2 %)
  • Nabídka bytů: cca 5 450 jednotek
  • Podíl 2+kk: ~45 %
  • Podíl 1+kk: ~31 %
  • Hlavní lokality: Praha 9, 5, 4 a 10
  • Růst nájmů: cca +7 % meziročně
  • Růst cen stavebních dodávek: +27 % za poslední 2 roky

Starší byty v Česku v prvním čtvrtletí výrazně zdražily, nejvíce v Pardubickém a Ústeckém kraji

Konec levného bydlení v regionech? Ceny rostou o desítky procent

Starší byty v Česku v prvním čtvrtletí výrazně zdražily, nejvíce v Pardubickém a Ústeckém kraji. V obou regionech jejich ceny meziročně vzrostly zhruba o pětinu. Za růstem stojí mimo jiné silný zájem investorů, kteří zde nemovitosti ve větší míře skupují. Vyplývá to z analýzy realitního portálu Sreality.cz.

Přečíst článek

Nová etapa výstavby Žižkova

Ještě nedávno brownfield, dnes obří jáma. Výstavba nového Žižkova za miliardy začala

Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Dřevíč má nového majitele. Zámek po Schwarzenbergovi se prodal dráž, než se čekalo

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej
Profimedia.cz
 nst
nst

Zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, má nového majitele. Barokní objekt nabízela od loňska realitní kancelář Svoboda & Williams a podle Hospodářských novin jej nyní získala rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. V katastru nemovitostí je jako vlastník nově uvedena Jana Nosková. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

Po smrti Karla Schwarzenberga v roce 2023 připadl zámek na základě darovací smlouvy Robertu Schmiedlehnerovi, o němž média spekulovala jako o jeho příbuzném. Převod umožnila skutečnost, že Dřevíč historicky nepatřil do rodového majetku, který se podle pravidla nedělitelnosti dědí v rámci primogenitury. Schmiedlehner pak nemovitost na konci loňského roku nabídl k prodeji.

Zámek vznikl v 18. století na místě původní myslivny, kterou nechal přestavět majitel křivoklátského panství Josef Vilém z Fürstenberka. Budovu s mansardovou střechou obklopuje rozlehlý, zhruba pětadvacetihektarový areál s kaplí svatého Huberta i dřevěným altánem a koupacím jezírkem.

Bohatá historie

Dřevíč má bohatou historii. Pobýval zde například spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner, za druhé světové války prezident Emil Hácha a v 50. letech také Marta Gottwaldová. V období socialismu sloužil zámek jako školicí a rekreační středisko podniku Zemědělské zásobování a nákup Praha.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

V roce 1991 zámek koupil Karel Schwarzenberg, který následně financoval jeho rozsáhlou rekonstrukci. Podle inzerátu realitní kanceláře má objekt mimo jiné špaletová okna, dřevěné podlahy ve všech obytných místnostech a vstupní dveře navržené architektem Bořkem Šípkem.

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.

Přečíst článek

Francesco Kinský dal Borgo

Francesco Kinský dal Borgo: Modernizace památek je stále problém

Obnova historických sídel není jen otázkou financí či techniky. Je to především práce s pamětí místa, citem pro detail a schopností dát minulosti nový smysl. Francesco Kinský dal Borgo ukazuje, jak může vypadat, když se historie skutečně vrací k životu.

Přečíst článek

Související

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.

Zámky se staly horkým zbožím. Zájem o ně roste, pár zajímavých je na trhu

Přečíst článek
Doporučujeme