Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.

Jakýmsi „leitmotivem“ celého prohlášení je asertivnější přístup k řadě zásadních politik a přístupů Evropské unie. V prohlášení tak rodící se vláda deklaruje, že odmítne zavedení emisních povolenek pro domácnosti, EU ETS2, a také migrační pakt EU a že nepřijme euro, a naopak navrhne ukotvení české koruny do Ústavy České republiky.

Tvrdší přístup k Bruselu

Takové kroky jsou z národohospodářského hlediska České republiky opodstatnitelné. Emisní povolenky pro domácnosti totiž představují další nárůst přerozdělování, které je ekonomicky obvykle méně efektivní než rozdělování kapitálu na bázi tržních principů. Migrační pakt by zase mohl mít nepříznivý dopad na tuzemské veřejné finance, protože zahrnuje kompenzaci případného nepřijetí migrantů dle daného klíče finančním odvodem. Konečně náklady eura v současnosti z hlediska české ekonomiky převyšují jeho benefity a nezdá se, že by se to mělo v dohledné době změnit.

Sporná rozpočtová matematika

Prohlášení obsahuje také řadu bodů, které povedou k vyšší zátěži tuzemských veřejných financí, takže je vskutku otázkou, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, jak prohlášení deklaruje. Jde například o obnovení výraznější valorizace důchodů, která by jejich příjemcům zaručila lepší podmínky například v době citelné inflace. Deklarované zastropování věku odchodu od důchodu na 65 letech by nemělo mít za působení rodící se vlády dopad na veřejné finance, protože český penzijní systém je stále ve stádiu postupného navyšování věku do důchodu pod touto úrovní. Do penze by se ve věku 65 let a vyšším mělo podle úpravy prosazené končící vládou odcházet až ve druhé polovině 30. let, tedy řadu let po skončení funkčního období vlády vznikající.

Schillerová chystá návrat EET i školkovného. Prosadit chce i vyšší valorizaci důchodů

Politika

Nová verze elektronické evidence tržeb (EET), kterou chce zavést rodící se vláda ANO, SPD a Motoristů, by měla začít platit od ledna 2027. Podle budoucí ministryně financí Aleny Schillerové má systém nově zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky, aby se předešlo zbytečné administrativě.

ČTK

Přečíst článek

Zátěží pro veřejné finance bude však už za vlády rodícího se kabinetu navýšení rodičovského příspěvku. Mezinárodní zkušenost však napovídá, že navýšení o 50 tisíc korun nezajistí vyšší porodnost.

Slib, že daně neporostou

Dalším zásadním ekonomickým závazkem prohlášení je slib nezvyšovat žádné daně. Nová vláda tudíž nehovoří jen o tom, že nebude zvyšovat složenou daňovou kvótu, tedy poměr daňového inkasa k HDP, což prostor určitému navyšování daní otevírá, nepřevyšuje-li jeho míra míru růstu celého hospodářství. Nová vláda tedy deklaruje vskutku nezvyšování daní jako takových. Přitom firemní daň deklaruje dokonce snížit, zpět na 19 procent. Navíc rozšiřuje okruh slev na dani, například na druhého z manželů či na studenty. K navýšení porodnosti hodlá motivovat výraznou slevou na dani za čtvrté a další dítě, přičemž ovšem ani od tohoto kroku nelze očekávat nastartování porodnosti. 

Zestátnění ČEZ bez dopadu na rozpočet

Veřejné finance by naopak nemělo zatížit zestátnění energetického podniku ČEZ, které nová vláda hodlá uskutečnit za jeho vlastní prostředky. Vláda se v energetické oblasti rovněž zavazuje udržet některé uhelné elektrárny při výrobě elektřiny, dokud nebude k dispozici dostatek stabilních zdrojů energie. To může pomoci stlačit ceny elektřiny v ČR, ale zároveň jde o další bod, jehož plnění může českou vládu dostat do kolize s Evropskou komisí.  

Souhrnně lze říci, že program vlády je ekonomicky realistický, ale rozpočtově ambiciózní. Deklarované zachování sociálních benefitů a současné snižování daní bude obtížné sladit s cílem udržet deficit veřejných financí pod hranicí 3 % HDP, kterou požaduje unijní Pakt stability a růstu.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Novým rektorem Univerzity Karlovy (UK) se stane analytický chemik Jiří Zima. Rozhodl o tom dnes akademický senát univerzity, který jej ve druhém kole volby zvolil poměrem 40 ku 27 hlasům. Zima porazil současnou rektorku Milenu Králíčkovou.

Jeho čtyřleté funkční období začne v únoru 2026, po jmenování prezidentem Petrem Pavlem. Ve druhém kole hlasovalo všech 70 členů akademického senátu, tři hlasy byly neplatné. Pro zvolení bylo potřeba získat alespoň 36 hlasů. Zima získal 40 hlasů.

Po svém zvolení řekl, že chce být „rektorem všech“. „Pevně věřím, že po následující čtyři roky budu vaším dobrým rektorem,“ uvedl Zima po oznámení výsledků. Králíčková mu pogratulovala a popřála hodně sil a energie.

Kdo je Jiří Zima

Jiří Zima (69) je analytický chemik a dlouholetý děkan Přírodovědecké fakulty UK (2016–2024). Působí v řadě vědeckých rad, komisí a mezinárodních odborných společností. Věnuje se také popularizaci vědy.

Ve svých volebních tezích uvedl, že chce klást důraz na transparentní řízení univerzity, férové podmínky pro fakulty, digitalizaci, ale i investice do infrastruktury a kolejí. „Univerzita Karlova nevzkvétá tak, jak by mohla,“ řekl minulý týden během kandidátské debaty.

Jeho cílem je modernější univerzita

Nový rektor chce prosadit reformu doktorského studia, revizi podpory studentů a větší mezioborovou spolupráci. Chce také pokračovat v modernizaci školy a zajistit, aby UK poskytovala „špičkové vzdělání odpovídající 21. století“.

Odcházející rektorka a první žena v čele UK

Milena Králíčková, profesorka histologie a embryologie, stojí v čele univerzity od roku 2022. Je první ženou v historii, která univerzitu vedla, a zároveň působí jako předsedkyně České konference rektorů. V posledních měsících čelila kritice kvůli zpoždění stavby kampusu na Albertově a vysokým odměnám vedení univerzity.

Univerzita Karlova je nejstarší a největší česká vysoká škola, založená roku 1348. Má 17 fakult a podle údajů ministerstva školství na ní loni studovalo přibližně 53 tisíc studentů.