Nebude nutné jít na očkování, prostě vypijete pivo a potřebnou očkovací látku dostanete v něm, tvrdí americký virolog Chris Buck. Jde o prosazování zajímavého nápadu, jak očkování zjednodušit a zpříjemnit a ještě přeměnit farmaceutický průmysl. Ale postup současně porušuje základní pravidla vývoje léčivých přípravků.

Chris Buck není nějaký amatérský experimentátor. Je to uznávaný virolog z amerického Národního institutu pro výzkum rakoviny (NCI), který zasvětil kariéru studiu polyomavirů. To jsou malé, ale nebezpečné viry, které ohrožují pacienty s oslabenou imunitou a mohou vyvolávat nádory kůže. Ostatně Buck sám objevil čtyři ze třinácti známých lidských polyomavirů. A podílí se ve spolupráci s vědci i výrobci na vývoji klasických vakcín proti nim.

Zatím však žádné takové schválené očkování neexistuje. Doktor Buck však už zkouší způsob, jak jednu zatím neschválenou vakcínu aplikovat pitím piva. Uvědomuje si, že běžná očkování obvykle nebývají příjemná. A navíc se stala terčem antivaxerů, kteří vakcínám obvykle nerozumějí, ale o to více je dokážou mezi laiky zpochybňovat. Pivo by však podle něj mohlo odpor k vakcíně zlomit.

Nečekaná česká stopa

Aby proces vývoje urychlil, založil Chris Buck neziskovou organizaci Gusteau Research Corporation, v níž je jediným pracovníkem. Pojmenována je podle fiktivního šéfkuchaře z amerického animovaného filmu Ratatouille, na jehož vývoji se mimochodem výrazně podílel scénárista a režisér českého původu Jan Pinkava.

Buck vaří ve své soukromé kuchyni pivo s geneticky modifikovanými pivními kvasinkami. Významné je, že je upravil tak, aby produkovaly protein VP1, který tvoří vnější schránku polyomaviru. Sám o sobě není nebezpečný, ale pro imunitní systém vypadá jako skutečná hrozba, takže se „naučí“ ji likvidovat.

Chcete zdravější dítě díky zásahu do jeho genů? Nabídka se chystá. Ale je na hraně

Názory

Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Vakcíny v sirupech nebo tabletách existují už dávno. Ale musí přežít drasticky kyselé prostředí v žaludku a dostat se nezničené až do střev a odtud do těla. Ve vývoji jsou i jedlé vakcíny, které se vytvářejí v geneticky modifikovaných banánech, bramborách nebo salátu. Mají být určeny zejména pro chudé země, kde klasické vakcíny nejde dostatečně dobře skladovat v ledničkách a vakcíny v jídle by mohly být celkově přijatelnější. Ale do praxe se zatím žádná nedostala.

Chris Buck má pravděpodobně první vakcínu v podobě piva. A rád by ji využil i ve vyspělých zemích.

Srážka s finanční realitou

Svou pivní vakcínu tento měsíc popsal v odborných, ale nerecenzovaných článcích. Dokazuje v nich, že pivní vakcína skutečně vytváří v lidském těle protilátky proti některým typům polyomavirů.

Jenže pokusy dělal sám na sobě a na svém bratrovi. Což je žalostně málo. Opravdové experimenty vyžadují zpracovat rozsáhlé soubory dobrovolníků, z nichž někteří nedostávají skutečnou vakcínu, ale jen neškodné placebo, a k tomu musí být výsledky porovnávány s kontrolní skupinou nijak neočkovaných lidí.

Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí

Enjoy

Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.

Josef Tuček

Přečíst článek

Přímé výdaje na vývoj nového léku zahrnují půldruhé miliardy dolarů a další miliardu v podobě časových nákladů, tedy očekávaných výnosů, kterých se investoři vzdávají během vývoje léku. Takové peníze doktor Buck samozřejmě nemá. A není ani jisté, jestli by našel potřebné investory.

Uvažuje proto o právní kličce. Pokud by se mu podařilo prosadit „své“ pivo jako „potravinu“ nebo „doplněk stravy“, mohl by se vyhnout nákladným klinickým testům nezbytným pro léky. Ale i kdyby své pivo prosadil jako potravinu, není ještě vůbec zaručeno, že bude skutečně fungovat jako účinná vakcína.

Doktor Buck je tedy zatím spíše propagátorem obecného postupu než již použitelného očkování. Nicméně nápad, že si pitím piva upevníme zdraví, nezní zas tak špatně.

Vědci chtějí přeprogramovat člověka. Prospěje to hlavně medicíně

Enjoy

Vytvoření umělého lidského genetického kódu může odstranit dědičné nemoci. Anebo případně stvořit člověka sestaveného na míru, o čemž ještě budou velké spory.

Josef Tuček

Přečíst článek

Výrobci balených potravin a provozovatelé fastfoodových řetězců se možná budou muset už příští rok pustit do výraznějších úprav svých produktů. Na trh se totiž v lednu dostanou nově schválené pilulky obsahující GLP-1, které potlačují chuť k jídlu, upozorňuje agentura Reuters.

Očekává se, že po těchto lécích sáhne více Američanů než po injekční formě, protože tablety budou levnější a řada pacientů se zdráhá aplikovat si injekce. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pondělí schválil tabletovou verzi léku Wegovy od společnosti Novo Nordisk. Akcie potravinářských firem na to v úterý reagovaly poklesem. Konkurenční přípravek společnosti Eli Lilly by mohl získat souhlas regulátorů v příštím roce, odhaduje Reuters.

Potravinářské firmy, včetně Conagra Brands a Nestlé, se už nyní potýkají se změnami spotřebitelských preferencí směrem k vyššímu obsahu bílkovin a menším porcím, což souvisí s rostoucí oblibou injekčních léků na hubnutí. Analytici se domnívají, že masovější využívání GLP-1 léků může znamenat dlouhodobé změny v poptávce.

Novo Nordisk chce překazit dohodu Pfizeru o převzetí Metsery, za startup nabízí 136 miliard

Zprávy z firem

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk podala nabídku na převzetí amerického startupu Metsera v hodnotě nejméně 6,5 miliardy dolarů, tedy necelých 136 miliard korun, čímž se snaží překonat již uzavřenou dohodu mezi Metserou a Pfizerem. Cílem Novo Nordisku je upevnit svou dominanci na rychle rostoucím trhu s léky proti obezitě.

nst

Přečíst článek

Firmy na to reagují propagací výrobků s vyšším obsahem bílkovin, úpravami obalů s označením „GLP-1 friendly“ a spoluprací s maloobchodními řetězci na lepším marketingu těchto produktů. „Vidíme, že lidé výrazně omezují slané snacky, alkohol, limonády, slazené nápoje a sladké pečivo. Naopak se více zaměřují na bílkoviny a vlákninu. Očekáváme proto, že potravinářské firmy i restaurace se tomuto rostoucímu publiku přizpůsobí,“ uvedl analytik Rabobank J. P. Frossard.

Podle Andrewa Rocca ze Zacks Investment Research je schválení tabletové formy Wegovy „průlomové“, protože pilulka bude levnější než injekce a nabídne srovnatelné výsledky při snižování hmotnosti. „Vyšší obsah bílkovin, menší porce a funkční inovace v potravinách budou nutností,“ dodal.

Pilulka pro masy už mění nabídku

Podle vládních údajů je přibližně 40 procent dospělých Američanů obézních a zhruba 12 procent dospělých v současnosti užívá léky typu GLP-1, vyplývá z průzkumu organizace KFF. Studie Cornellovy univerzity ukázala, že domácnosti užívající tyto léky snížily výdaje v supermarketech v průměru o 5,3 procenta a ve fastfoodech o zhruba osm procent. Po vysazení léků se však tyto poklesy většinou vytratily.

Levnější a snadněji užívané pilulky by podle autorů studie mohly vést k delšímu a rozšířenějšímu užívání, a tím i k širším dopadům na celý potravinářský sektor.

Některé firmy už změny promítají do nabídky. Conagra začala letos označovat vybrané mražené pokrmy Healthy Choice jako „GLP-1 friendly“ a hlásí rychlejší prodeje než u konkurenčních výrobků. Danone zaznamenává dvouciferný růst prodejů vysokoproteinových produktů, Nestlé uvedla na trh mražená jídla Vital Pursuit cílená přímo na uživatele GLP-1. Řetězec Chipotle zařadil do nabídky „High Protein Menu“ a některé restaurace, včetně Olive Garden, přidaly menší a levnější porce.