Veřejné rozpočty a sociální systémy po celém světě už delší dobu nahlíží do propasti. Jak to vyřešit? Ať bohatí platí víc. Autorem tohoto návrhu není žádný komunista, ani socialistický starosta New Yorku, nýbrž vlivný republikán a bývalý uchazeč o Bílý dům Mitt Romney (na snímku), sám ultrabohatý. V Americe, kde nejbohatší lidé platí nižší daně než zbytek národa, je na podobná prozření nejvyšší čas.

Volání po větším zdanění ultrabohatých je běžným koloritem dnešní politické scény. Málokdo ale na toto volání slyší – většinou je shazováno jako třídní nenávist nebo případně jako závist neúspěšných vůči těm, kteří něco dokázali. Bojovníci za ekonomickou spravedlnost to nemají jednoduché.

Najde se ale i řada zámožných lidí, kteří s vyšším zdaněním souhlasí nebo ho dokonce navrhují. I ti nejsou moc slyšet, ale přece jen trochu prostoru dostanou. Je to paradoxní, v dnešní společnosti musíte nejdřív být bohatý nebo alespoň mít auru úspěchu, aby vás brala vážně – a to i když jste „levičák“.

Last minute dárek? S předplatným magazínu Newstream Club nešlápnete vedle

Leaders

Hledáte dárek na poslední chvíli, který neurazí ani náročné čtenáře? Magazín Newstream Club je lifestylově orientovaný byznysový magazín pro socio-ekonomicky vyšší cílovou skupinu. Nabízí exkluzivní rozhovory s osobnostmi napříč spektrem společnosti, analýzy i témata, o kterých se teprve začne mluvit. Dárek, který nezapadne. S ročním předplatným získáte čtyři výtisky za zvýhodněnou cenu.

nst

Přečíst článek

Nyní se k této skupině připojil Mitt Romney, jehož majetek dosahuje stovek milionů dolarů, někdejší republikánský prezidentský kandidát, bývalý guvernér státu Massachusetts a exsenátor za Utah. Před několika dny v eseji pro deník The New York Times uvedl, že by bohatí – jako je on sám – měli platit víc. Záležitost je o to pikantnější, že právě Romney byl znám tím, že si své podnikání uměl šikovně optimalizovat a i v době politického působení platil velmi malé daně.

Ať už jsou Romneyho pohnutky pro změnu názoru jakékoliv, má v mnohém pravdu. Bohatí sice bohatnou, ale zároveň sledujeme kupící se dluhy veřejných rozpočtů a sociální systémy pod tlakem. V USA na tom nejsou jinak. „Dnes se všichni, včetně našich babiček (narážka na kampaň proti Obamovi - pozn. autora), skutečně řítíme do propasti: pokud se naplní prognózy a fond sociálního zabezpečení se vyčerpá v rozpočtovém roce 2034, dávky se sníží přibližně o 23 procent,“ píše Romney. A navrhuje řešení: „Je čas, aby bohatí lidé jako já platili víc“.

Aktualizováno

Návrh daně pro nejbohatší hnul žlučí nejbohatšímu Francouzi Arnaultovi

Money

Šéf společnosti LVMH vyrábějící luxusní zboží a nejbohatší Francouz Bernard Arnault ostře kritizuje navrhovanou dvouprocentní daň pro miliardáře. Jde o útok na francouzskou ekonomiku, řekl v rozhovoru s britským nedělníkem The Sunday Times.

ČTK

Přečíst článek

Žádná revoluce, jen zalepit „jeskyně“

Z republikánského politika se v osmasedmdesáti letech nestal socialista. Jeho návrhy jsou veskrze konzervativní. Nechce zavést daň z bohatství či rudou revoluci, ale spíš zalepit „díry v daňovém systému“, které však podle něj nejsou ani tak díry, jako spíš „jeskyně“.

Romney například navrhuje, aby se sociální daň (pojištění a Medicare) platilo z celého příjmu. Nyní je zastropováno výší 176 100 dolarů (jen pro info, v Česku takový strop taky existuje). Upravil by také danění dědictví, ze kterého miliardáři profitují. Nechce měnit systém, ale přál by si, aby Republikánská strana stála na straně pracujících, a nebyla jen ochránkyní ultrabohatých.

V případě Mitta Romneyho může být jeho „prozření“ do jisté míry reflexem. Těžko lze dlouhodobě udržovat stav, kdy bohatí rok od roku bohatnou, ale ti nejchudší - a někdy i střední třída - čelí vysokým životním nákladům, krizi bydlení a oslabování sociálního systému. Ve společnosti stojící na sociálním smíru to nemůže dělat dobrotu, což koneckonců vidíme v politice prezidenta Donalda Trumpa. Ten je sice adorován „obyčejnými“ Američany, ale jeho kroky přitom nahrávají miliardářům.

Zohran Mamdani nabízí New Yorku socialistický obrat. Boháči a pronajímatelé však vyrazili na poslední zteč

Leaders

Zohran Mamdani, který chce stavět dostupné bydlení a danit bohaté, má našlápnuto k tom, aby se v říjnu stal newyorským starostou.  Politik, který o sobě mluví jako o demokratickém socialistovi, však naráží na chladné přijetí mezi svými vlastními demokraty a odpor zámožných vrstev. Dotáhne to někdejší sociální pracovník a hip-hoper až do starostovského křesla?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Data potvrzují, že by se se systémem něco dělat mohlo. Z nedávné studie amerického The National Bureau of Economic Research například vychází, že sazba daně stovky nejbohatších Američanů se zastavila na 22 procentech. Ostatní občané však odvádějí kolem 30 procent. Za tuto nerovnost může dílem i Trump a jeho škrty.

Lukáš Kovanda: Agrofert „zaslepit“ nelze. Smiřme se s tím

Názory

Česko podlehlo mýtu, že firmu jako Agrofert lze vložit do slepého fondu. Ne, možné to není; ani v ČR, ani v USA, kde se to nezdařilo prezidentu Carterovi a Trump už na to zcela rezignoval.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Kádě s kapry jsou pořád jedním ze symbolů českých Vánoc, ale jejich mapa se zmenšuje. Po prudším úbytku v minulých letech se letos počet nahlášených prodejních míst drží kolem 2 500.

Tlak na prostředí prodeje ryb, přísnější kontrolní režim, opatrnost měst i část obchodních řetězců, které už živé ryby před prodejnami nechtějí, mění pravidla hry. A s nimi i to, co Češi na Štědrý večer kupují.

Ještě před pár lety bylo běžné narazit na stánky s živými rybami téměř na každém větším parkovišti nebo náměstí. Dnes je obrázek střízlivější. Státní veterinární správa (SVS) uvádí, že prodejci letos po celé republice předem nahlásili bezmála 2 500 prodejních míst, podobně jako loni. Zároveň ale data SVS ukazují, že oproti době, kdy se hlásilo bezmála 3 000 míst, už jde o citelný pokles.

Český vánoční paradox. Jedni vyhazují přebytky, druzí hledí na prázdné talíře

Názory

České Vánoce jsou svátky hojnosti. Přitom téměř polovina domácností si na Vánoce připraví více jídla, než je schopna spotřebovat. Výsledek? Více než čtvrtina Čechů přiznává, že vánoční zbytky končí v koši.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Maloobchod: část řetězců bez kádí, jiní pokračují

Důležitý impulz změny je maloobchod. Některé řetězce se drží tradice a stánky u jejich prodejen dál fungují, jiné se od živých kádí distancují. Letos je možné koupit kapra například před Albertem, Globusem, Kauflandem nebo Penny Marketem. Naopak Billa, Lidl a Tesco pokračují v přístupu z minulých let a prodej živých kaprů na svých pozemcích neumožní. 

Typický je argument Lidlu, že zákaz je spojený s odpovědným přístupem, ale zároveň ne vždy může ovlivnit situaci tam, kde není vlastníkem přilehlých ploch – například u pronajímaných prodejen. V praxi to znamená, že někde kádě zmizely úplně, jinde se jen přesunuly „o pár metrů vedle“ – na městský pozemek nebo k jinému provozovateli.

Majonéza, nebo ocet? Bramborový salát rozděluje Česko, Německo i Rakousko

Enjoy

Málokteré jídlo v Česku dokáže rozpoutat tak vášnivou debatu jako bramborový salát. S hráškem, nebo bez? S jogurtem, nebo jedině s poctivou majonézou? A co teprve uzenina, která je pro jedny nostalgickou vzpomínkou na dětství, pro jiné kulinářské rouhání.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Opatření a kontroly: povinné hlášení, welfare a hygiena

Méně stánků neznamená volnější režim. Právě naopak: SVS každoročně před Vánoci rozjíždí intenzivní kontroly a připomíná, že prodejní místo i termín musí prodejci dopředu nahlásit (standardně nejméně týden předem), aby bylo možné kontroly plánovat. „Kontroly se soustředí primárně na tři věci: na to, zda nejsou přeplněné kádě, zda mají kapři dostatek kyslíku a přitékající čerstvou vodu, a na hygienické zázemí pro porážku a kuchání,“ říká prodejce ryb Martin Čížek ze Slaného. SVS lidem, kteří volí nákup na ulici, doporučuje nechat si rybu odborně usmrtit přímo na místě a nepřevážet ji domů „na poslední chvíli“ v taškách nebo ji nedržet v domácích podmínkách. 

Trendy: méně živých ryb, víc pohodlí 

Do poklesu stánkového prodeje se propisuje i proměna poptávky. Rybáři i obchodníci častěji mluví o tom, že část zákazníků dává přednost pohodlí a chce rybu už připravenou, případně úplně jinou než kapra. „Ke zdražení kaprů letos nedochází, alespoň ne u producentů a rybářů. Ceny se pohybují povětšinou mezi 95 až 120 korunami za kilo,“ popisuje letošní sezonu Michal Kratochvíl, ředitel Rybářského sdružení. A doplňuje, že když cena u producentů drží, zájem se mírně ztenčuje – část domácností volí jinou rybu nebo úplně jiné maso. 

Podobně mluví i velcí hráči z praxe. „Cenu držíme už několik let na stabilní úrovni,“ uvedla za Rybářství Třeboň Karolína Petráňová. Zároveň přiznává, že v posledních letech je vidět mírný pokles zájmu o tradičního vánočního kapra, který rybáři přisuzují i demografii a proměně zvyklostí. „Největší prodeje bývaly vždy kolem 23. prosince, dnes lidé chodí i dřív a celkově tu práci nevidíme tak rušnou jako tomu bývalo,“ popisuje jeden z pražských prodejců na Vinohradech.

Vánoční šneci: zapomenutá česká tradice, která se vrací na talíře

Enjoy

Než se štědrovečerní stůl v českých zemích zaplnil kaprem a bramborovým salátem, patřili k Vánocům i šneci. Dnes je vnímáme jako francouzskou delikatesu nebo gastronomickou kuriozitu, ve skutečnosti ale šlo o běžnou součást vánočního jídelníčku – zejména v době, kdy se Štědrý den striktně dodržoval jako postní.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Podle Potravinářské komory roste zájem o jiné sladkovodní druhy, například candáta, pstruha, amura nebo sumce, které pro část domácností představují kompromis. Ryba zůstane na vánočním stole, ale bez kostí.

Proč mizí „zabíjení na ulici“

Vedle čistě obchodních důvodů sílí i tlak na to, jak se s rybami zachází. Odborníci upozorňují, že pro kapry je nejnáročnější opakované překládání, transport a manipulace; problémem může být i kvalita vody ve stánkovém prodeji. Tyto argumenty posilují snahu části trhu přesunout prodej do stabilnějšího zázemí (sádky, specializované prodejny) a nabídnout víc zpracovaných variant.

Tradice prodeje zatím definitivně nezmizela, ale ustupuje z nejviditelnějších míst. Kádě zůstávají, jen jich je méně a stále častěji se vedle nich prodává i to, co by před pár lety bylo vedlejší. Tedy kuchané ryby, porce, alternativní druhy a hotové rybí produkty.

Konec utrpení. Lidl prodává pouze kapří filety a ne živé kapry v kádích

Zprávy z firem

Společnost Lidl rozhodla, že ani v letošním roce neumožní prodej živých kaprů před svými prodejnami. Důvodem je snaha o zlepšení welfare zvířat a zároveň o udržitelnější přístup k obchodování s rybami. Na štědrovečerní tabuli nabídne Lidl svým zákazníkům kapří filety a podkovy, jejichž dodavatelé zaručují co nejhumánnější přístup vůči rybám.

Komerční spolupráce

Přečíst článek

Jak doplaval kapr na náš štědrovečerní stůl?

Enjoy

Co si dáte na Štědrý den k večeři? Smaženého kapra s bramborovým salátem? Pak patříte ke dvěma třetinám Čechů, kteří se drží této tradice. Ačkoli historie vánočního kapra nesahá zdaleka tak hluboko do minulosti, jako tradice rybníkářství a chovu kaprů u nás.

Darina Křivánková

Přečíst článek

V Česku je kapr pilíř průmyslu, pro Američany či Australany velký škůdce

Money

V Česku jsou kapři pilířem rybářského průmyslu, jinde jsou vetřelcem ničícím rybolov a rybářskou turistiku. A tak se jich tam snaží zbavit – dokonce uvažují, že je infikují viry nebo proti nim vypustí geneticky modifikovanou konkurenci. Možná však nakonec s kapry naloží jako my – začnou je jíst.

Josef Tuček

Přečíst článek