ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.

Před několika dny vydal ČEPS dlouho očekávaný Rozbor závažné provozní a poruchové události způsobený výpadkem vedení V411, v jehož důsledku postihl 4. července střední a severní Čechy výpadek dodávek elektřiny pro zhruba milion odběrných míst. S pádem vodiče, byť páteřního vedení, by si přitom přenosová soustava poradila, kdyby nebylo souběhu celé řady dalších událostí v čele s výpadkem v elektrárně Ledvice (ELED) jako zdroje, na který se v danou chvíli spoléhalo. 

V kritických okamžicích totiž nejprve došlo ke strojní poruše v Ledvicích a o pár minut později k vypnutí napěťově-frekvenční ochranou. Současně dispečeři ČEPS údajně po nějakou dobu pracovali s výkonem, který do sítě ve skutečnosti nepřitékal. Jistě byli pod extrémním tlakem a v nejlepší snaze hledali nějaké řešení, protože „vznik takového unikátního provozního stavu elektrárenského bloku nebyl v TRIS (dispečerském systému ČEPS) předpokládán.“ 

Kritickým pohledem zvenčí to tedy vypadá, že ČEZ nezvládl provoz elektrárny a ČEPS nezvládl dispečerské řešení mimořádné situace. Podle zprávy ČEPS ovšem za všechno může onen drát, respektive chybně provedená instalace tahové spojky v místě jeho opravy v prosinci 2024. Zatímco Policie ČR věc odložila s tím, že mohlo jít o skrytou vadu, ČEPS se po firmě, která instalaci provedla, chystá vymáhat škodu ve výši půl až celého milionu korun. 

A to v kontextu toho, že účelovou hrou s nouzovým stavem za účasti ministra průmyslu Vlčka bylo poškozeným průmyslovým podnikům či obchodníkům a restauratérům znemožněno uplatnit nároky v řádu miliard korun. (Onoho dne nebyl vyhlášen stav předcházející stavu nouze a stav nouze byl vyhlášen, až když krizová situace pominula.) Zatímco nejprve ČEPS a ČEZ neměli „sladěné notičky,“ tak nyní v dobře načasované adventní selance je inspirace zjevná - ČEPS to zaflikoval stejně jako ČEZ v kauze „sváry“ na jádru. Neboli za všechno můžou dva montéři s ručením omezeným.

Zároveň si všimněme, že zpráva ČEPS vyšla ve stejný den jako dlouho dopředu avizovaný předběžný report Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). V Evropě  nemají o příčinách výpadku zdaleka tak křišťálově jasno, naopak si vyžádali bližší informace k roli Ledvic v rámci incidentu a k příčině výpadku distribuovaných zdrojů. Oba dva problémy paradoxně v Česku známe již od začátku kauzy, kdy v první fázi ČEPS obvinil ČEZ (Ledvice) a vzápětí ČEZ pojmenoval chyby ČEPS, v zásadě v oblasti (re-)dispečinku.

Finální zpráva, kterou mezinárodní panel vyšetřovatelů vydá v červnu příštího roku, tak může obsahovat poměrně závažnou kritiku týkající se provozu ledvické elektrárny i selhání na straně ČEPS. Což je pro Česko zřejmě jediná šance, jak zjistit, co se doopravdy stalo, vzít si z výpadku ponaučení, a také jak investovat chystané stovky miliardy do elektrizačních sítí účelně. Jsou to peníze, které platíme všichni na účtech za elektřinu. Peníze, které jdou omezenému počtu firem v ne zcela transparentním prostředí, kde se občas ztratí materiál ze skladu nebo rovnou celá firma. 

Do července jsme si mysleli, že sítě jsou za ty peníze alespoň fyzicky robustní a moderně řízeny. Tím už si tak jisti být nemůžeme. Výrok o pravděpodobnosti „jedna ku třem milionům“ ukazuje, kromě jisté arogance v PR na straně ČEPS, také na možnou dosud nevyřčenou podstatu selhání dispečinku. Možná pracujeme se zastaralým modelem sítí, který vznikl v jiné době, kdy elektřina „tekla pouze z kopce a ne do kopce,“ neboli před nástupem OZE. Jinak by patrně re-dispečink dopadl lépe. A hlavně by nemohl ČEPS dojít ke zjevnému nepochopení moderní Thalebovské statistiky a dopustit se výroku, kde jim to vyšlo přesně „jedna ku třem milionům a přitom jsme všechno udělali správně.“

Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka

Názory

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.

Jan Palaščák

Přečíst článek

Jan Palaščák: Fialova vláda Státní energetickou koncepci odbyla. Tak snad nepřijde blackout

Názory

Na uplynulém zasedání Vlády se ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pokusil předložit aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), jejíž současné znění z roku 2015 již dávno neodpovídá realitě rychle se měnící energetiky.

Jan Palaščák

Přečíst článek

Jak přežít blackout. Co si připravit pro krizovou situaci

Enjoy

Lidí, kteří stav nouze neberou na lehkou váhu, přibývá i v České republice. Své rodinné domy vybavují dieselagregáty, ve sklepích a garážích uchovávají zásoby trvanlivých potravin a mají i plné mrazáky. Trend energeticky nezávislejších domácností tak sílí.

nos

Přečíst článek

Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.

Česko se společně se Slovenskem a Maďarskem na splácení půjčky podílet nebude. Souhrnný podíl Česka, Slovenska a Maďarska na hrubém národním důchodu EU činí 3,64 procenta. Takže o splátku úroků v objemu v přepočtu 2,7 miliardy korun ročně, odpovídající podílu daných tří zemí, se podělí zbývajících 24 zemí EU, opět dle svého hrubého národního důchodu.

Vyvázání Česka, Slovenska a Maďarska ze splátky půjčky umožňuje institut posílené spolupráce, který je v právním pořádku EU zakotven ve stávající podobě od Lisabonské smlouvy z roku 2009. Posílená spolupráce se tedy v případě půjčky pro Ukrajinu vztahuje na 24 zemí EU, které budou v rámci ní půjčku splácet.

Splacení jistiny půjčky se uskutečňuje dle stejného klíče jako splácení úroků. To znamená, že 24 zemí EU v rámci své posílené spolupráce ručí za půjčku do výše svých příspěvků do rezerv rozpočtu EU. Tedy do výše 96,36 procenta rezervních prostředků rozpočtu EU; tak, aby k ručení nedocházelo prostřednictvím té části rezerv rozpočtu EU, které sestávají z příspěvků Česka, Slovenska a Maďarska.

Lukáš Kovanda: EU jde v Trumpových šlépějích. Chystá cla, která tvrdě zasáhnou unijní spotřebitele

Názory

Když Donald Trump v prvním prezidentském období zaváděl nová cla na dovoz z Číny, EU jej kritizovala. Že nabourává mezinárodní obchod. A že poškozuje i spotřebitele v Americe. Nyní ale Brusel horlivě pochoduje v Trumpových šlépějích. Od příštího roku Brusel chystá nové sady cel, jimiž poškodí unijního spotřebitele, a nakonec podváže hospodářskou výkonnost zemí zejména východní části EU včetně Česka.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jistina činí v přepočtu přibližně 2,2 bilionu korun. Jestliže nebude možné k jejímu splacení využít zmrazené ruské rezervy nebo ruské válečné reparace Ukrajině, ručí za její splacení opět 24 zemí EU, v rámci své zmíněné posílené spolupráce, nikoli celá unijní sedmadvacítka. Za splacení částky přibližně 80 miliard korun, kterou v rámci splátky jistiny měly dohromady splatit Česko, Slovensko a Maďarsko, pokud by se nevyvázaly, tak místo nich ručí společně zbylých 24 zemí EU. A to nad rámec svých splátek jistiny ve výši, která by platila, pokud by splácelo všech 27 zemí.

Samozřejmě, je možné, že se dluh vzniklý půjčkou pro Ukrajinu bude takzvaně rolovat. Tedy že 24 zemí EU, které mají splatit jistinu, si místo jejího splacení z vlastních zdrojů opět půjčí a budou tedy „vytloukat dluh dluhem“ a splácet jistinu z cizích zdrojů, tedy na nový dluh. Ani v takovém případě se na nové půjčce, sloužící ke splacení jistiny půjčky předchozí, nebudou Česko, Slovensko a Maďarsko podílet.

Česko tedy za půjčku ani neručí, ani ji nebude splácet. A neručí, ani nebude splácet další potenciální půjčky, které budou v rámci rolování dluhu sloužit ke splacení jistiny půjčky předchozí.

Pokud by došlo k platební neschopnosti Evropské komise, věřitelé zajišťující prostředky původní půjčky nebo v rámci rolování půjček následujících budou moci být v takovém případě uspokojeni z prostředků v rezervě rozpočtu EU, ale opět jen do výše příspěvků 24 zemích jednajících v rámci posílené spolupráce.

To, že za unijní půjčku pro Ukrajinu ručí rozpočet EU, resp. jeho rezervy, neznamená, že za ni automaticky ručí Česko. I když do rozpočtu EU samozřejmě přispívá, neručí za ni, protože se z ručení vyvázalo. Jako Slovensko a Maďarsko.

Geniální plán, nebo právní mina? EU vymýšlí, jak sáhnout na ruský majetek

Názory

„Vlk se má nažrat o koza zůstat celá“ aneb Evropská komise se chce ruského majetku v Euroclearu zmocnit tak, aby technicky zůstal nedotčen. Hodlá nahradit bezcennými dluhopisy hotovost a tu darovat Kyjevu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Taková situace má precedenty. Například Dánsko, Irsko a Maďarsko neplatí unijní Úřad evropského veřejného žalobce, zřízený roku 2017, jehož chod je financován z rozpočtu EU, do kterého Dánsko, Irsko i Maďarsko samozřejmě přispívají. Ke slovu v daném případě přichází korekční mechanismus. Náklady na chod Úřadu evropského veřejného žalobce si mezi sebe rozděluje 24 zemí EU, tedy bez Dánska, Irska a Maďarska. Tyto tři země se tedy dočkávají odpovídající refundace nebo krácení svých příspěvků do rozpočtu EU. Reálně tak snižují své národní veřejné výdaje.

Když lze refundovat náklady na chod unijního úřadu nebo odpovídajícím způsobem krátit příspěvky do rozpočtu EU, lze v případě Česka, Slovenska a Maďarska stejně refundovat náklady spjaté s půjčkou EU pro Ukrajinu, případně adekvátně krátit jejich příspěvky do rozpočtu EU.

Česko, Slovensko a Maďarsko tak reálně snižují své národní veřejné výdaje, stejně jako je Dánsko, Irsko a Maďarsko snižují v případě vyvázání se z financování chodu unijního a z rozpočtu EU placeného Úřadu evropského veřejného žalobce.