Vláda zřejmě odmítne návrh na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek i zpoplatnění reklamních letáků. Podle kabinetu není předloha v souladu s programovým prohlášením a představuje zásadní zásah do systému nakládání s odpady.
Vláda v pondělí pravděpodobně zaujme odmítavé stanovisko k poslaneckému návrhu exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a dalších dvou poslanců, kteří chtějí zavést povinné zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Součástí návrhu je také zpoplatnění distribuce reklamních letáků. Vyplývá to z návrhu stanoviska zveřejněného na webu vlády.
Hlavním důvodem nesouhlasu je rozpor s programovým prohlášením vlády. To připouští zavedení zálohového systému pouze v případě, že bude jednoznačně prokázán jeho ekologický přínos a zároveň nenaruší fungující obecní systémy třídění odpadu. Program zároveň výslovně odmítá zavedení poplatků za reklamní letáky, které kabinet považuje za důležitý zdroj informací o slevách a nabídkách, zejména pro seniory.
Monako roste do moře. Byty v nové luxusní čtvrti stojí miliardy
O téměř 61 tisíc metrů čtverečních, což je zhruba plocha deseti fotbalových hřišť, se zvětšil městský stát Monako. A stojí za tím developeři. Po vzoru umělých ostrovů z Dubaje vybudovali ve městě milionářů novou eko-čtvrť nazvanou Mareterra. Luxusní projekt za 2 miliardy eur (asi 50 miliard korun), který slavnostně otevřel monacký kníže Albert II., zahrnuje přístav, přímořskou promenádu a řadu nových luxusních bytů a vil.
Předkladatelé návrhu naopak argumentují tím, že zálohování by vedlo ke snížení množství odpadu a ke zvýšení míry recyklace. Zpoplatnění letáků by podle nich mohlo omezit jejich nadměrnou produkci a podpořit přechod na on-line formy propagace. V důvodové zprávě uvádějí, že se v Česku každoročně dostane na trh přibližně 1,8 miliardy PET lahví, což představuje asi 47 tisíc tun odpadu, a zhruba 0,8 miliardy nápojových plechovek o hmotnosti kolem 15 tisíc tun.
Vláda však upozorňuje, že novela by znamenala rozsáhlou a zásadní změnu právní regulace obalů, které by měla předcházet podrobná odborná i politická debata včetně analýzy dopadů. Ministerstvo životního prostředí navíc připravuje adaptaci evropského nařízení o obalech a obalových odpadech, jež se zálohových systémů významně dotýká.
Odmítavě se k návrhu postavila také Hospodářská komora ČR, podle níž jde o koncepčně chybný a ekonomicky neodůvodněný zásah do fungujícího systému. Výhrady vznesl i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Česko je plné odpadků a recyklace nefunguje. Změnit to může zálohování plastů a plechovek
Ročně jen v pražských pouličních odpadkových koších končí téměř 45 milionů nápojových obalů. To by mohla změnit aktuálně projednávaná novela obalového zákona, která v ČR mimo jiné zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Ta v dohledné době zamíří na vládu.
České firmy sice hledí do budoucna opatrněji než loni, tlak na růst mezd ale nepolevuje. Čtyři z deseti zaměstnavatelů chtějí letos lidem přidat, hlavním důvodem není dobrá kondice ekonomiky, ale nedostatek pracovníků a rostoucí ochota zaměstnanců měnit práci.
Navzdory ochlazení optimismu v ekonomice plánuje 40 procent českých zaměstnavatelů zvýšit mzdy. Vyplývá to z pravidelného čtvrtletního průzkumu personální agentury Předvýběr.CZ mezi stovkou majitelů, manažerů a personalistů firem. Současně šest z deseti firem hledá nové zaměstnance, což dál zostřuje už tak napjatou situaci na trhu práce.
Podle ředitele agentury Františka Boudného firmy zvyšují mzdy spíše z nutnosti než z přebytku. „Zaměstnavatelé nepřidávají proto, že by se jim extrémně dařilo, ale proto, že musí. Trh práce je vyschlý a boj o kvalitní lidi se přiostřuje,“ říká Boudný.
Lukáš Kovanda: Krabička cigaret je za hodinu práce. Kuřáci platí, nekuřáci snídají
Kuřáci v Česku utratí za nikotinové výrobky téměř 90 miliard korun ročně. Přestože část z nich v posledních letech přešla ke zdánlivě levnějším alternativám, daňové změny od roku 2026 tuto výhodu rychle mažou. Mezinárodní srovnání navíc ukazuje, že cigarety patří v Česku k nejhůře dostupným v regionu – ať už podle cen potravin, nebo podle mezd.
Situaci ilustrují i další data z průzkumu. Podíl firem, které zaznamenávají více vhodných uchazečů o práci, klesl z 31 na 17 procent. Naopak výrazně přibylo podniků, které hlásí vyšší fluktuaci – z původních šesti na 19 procent. Zaměstnanci jsou tak podle všeho ochotnější odcházet za lepšími nabídkami, což nutí firmy upravovat mzdové podmínky, aby si udržely klíčové pracovníky.
Zvyšuje se také počet firem, pro které je obsazování volných pozic složitější než dříve. Tento podíl vzrostl na téměř 12 procent, což je nejvyšší hodnota za poslední rok. „Kombinace vysokého zájmu o nové zaměstnance a klesající nabídky vhodných kandidátů přirozeně tlačí mzdy nahoru,“ dodává Boudný.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Američanům se nechce pracovat. Zpět do práce nelákají ani vyšší mzdy
Babišova vláda získala ve sněmovně důvěru, ANO má pod sebou všechny vládní mocenské páky a bude vládnout. Co má v této chvíli dělat opozice, aby zase dokázala konkurovat?
Jak se mají opoziční strany formovat, co mají programově prosazovat, jak komunikovat a hlavně kde najít nové politické talenty? Jak zase postupně získávat ztracenou důvěru veřejnosti, aby mohla příště konkurovat a měla šanci uspět proti stávajícím vládním stranám v dalších volbách, ať už přijdou kdykoli? To jsou složité, ale podle mě důležité otázky do následujících měsíců.
Babišův stroj jede. Opozice stojí
Poměry ve sněmovně jsou minimálně dnes jasné: 108:92. Babišova vláda má důvěru a jasnou většinu a bude vládnout a uplatňovat své priority a vliv. ANO drží všechny mocenské pozice ve vládě, koaliční projekt je spíš formální – všechny klíčové posty a penězovody bude držet ANO a Babiš.
Politika je však velmi dynamická hra a za několik měsíců se většina může začít drolit. Přijdou skandály, neočekávané situace. Je dost možné, že Babiš hraje hlavně o své nevydání trestní justici, a když toho dosáhne, už tolik své partnery potřebovat nebude. Ten nepochybně chce nebýt vydán trestní justici. A až toho dosáhne, jeho chuť opečovávat koaliční partnery může rychle ochladnout.
Babiš změní tón vůči Číně, zemanovská éra se nevrátí
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude pojímat vztahy s Čínou pragmatičtěji než bývalý kabinet Petra Fialy (ODS), ve vztahu k Číně bude také rétoricky zdrženlivější, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Nepovažují ale za pravděpodobné, že by Babišova vláda znamenala návrat k éře vztahů České republiky a Číny z funkčního období prezidenta Miloše Zemana, který usiloval o velmi úzké obchodní i politické vazby obou zemí.
Koaliční projekt je v tuto chvíli spíš formální kulisa, všechny klíčové pozice, penězovody i rozhodovací páky drží ANO a jeho majitel. Samozřejmě to neznamená, že by něco nemohlo kápnout i jednotlivcům od Motoristů a Okamurovi – erár je široký a kvalitně navrtaný na mnoha místech.
Babiš vládne, opozice se stydí?
Co má dnešní opozice dělat? Jak má tu hru hrát, aby jednak efektivně brzdila některé zběsilé kroky vlády, ale hlavně aby získala zpět důvěru lidí? Zatím to vypadá, že opozice vyzývá občany, aby se styděli s ní. Ale proč?
Protože jinak se můžeme těšit na čtyři roky ostrých tiskovek, hlubokých morálních postojů, spousty pohoršených videí na Instagramu a naprosto nulového politického vlivu. Bude to stačit?
Hlasování o důvěře vládě jako show
Hlasování o důvěře vládě je pochopitelně legitimní a důležitý ústavní krok, má potvrdit mocenské poměry v parlamentu mezi vládou a opozicí. Hlasování o důvěře vládě je však také velká sněmovní a mediální show, prostor pro projevy a předvedení kompetence nebo i strategie.
Kdo dokáže aspoň trochu originálně zformulovat myšlenku, aby to nebyla floskule recyklovaná po stopadesáté znovu stejně? Kdo zaujme média natolik, že by snad mohl mít nějaký politický talent?
Jak porazit politický stroj ANO?
ANO je dnes politický hegemon, jediná silná strana. Je v podstatě v jakémsi pivotovém postavení, všichni ostatní kolem něj vlají. A teď to nejdůležitější: jak porazit Babiše a jeho politický stroj?
Chce opozice spoléhat na to, že už nebude příště kandidovat? A tím, že ANO ztratí svůj hlavní tahák, na kterém staví svůj marketing? Možná, ale taky třeba ne. A i kdyby skončil, ANO je dnes víc než jeden muž – je to marketingově dobře fungující stroj, aparát silně zakořeněný v regionech. Babiš možná jednou odejde, ANO zůstane. Politika je dnes hodně marketingová a ANO to umí líp.
Platí stará poučka: kádry rozhodují vše
Fiala, Rakušan, Jurečka, Pekarová i Bartoš ve své vládě nedokázali veřejnost přesvědčit o své politice. Řadu reforem záměrně odložili, jiné vysvětlovali tak složitě, že jim nerozuměli ani jejich vlastní voliči. Výsledkem je nepřekvapivá volební porážka, která se rýsovala dlouhé měsíce dopředu.
Měli to těžké, ale politika nikdy není lehká, to je popis profese. Vládu Babišovi naservírovali na stříbrném podnose. Teď je otázka, jestli tito stejní lídři mohou představovat nějakou větší naději pro příští klání.
Kádry rozhodují vše, stará poučka. A pro dnešní opoziční scénu ve sněmovně to platí silně. Bude stačit ODS výměna Fialy za Kupku? Mohou lidovci a TOP 09 přežít samostatně (mimo SPOLU)? Mají lídry, kteří dokážou udat jasný směr a být atraktivní? Má Hřib potenciál rozšiřovat sílu Pirátů? Není už Rakušan okoukaný a může být stále tahounem, který dokáže STAN vytáhnout z komfortní zóny regionální relevance? Myslím, že podobné otázky si klade dost lidí v těch stranách samotných.
Mandát na čtyři roky. Návod k použití chybí
Vycházejme také z toho, že velká část poslanců se ocitne ve sněmovně úplnou náhodou. Kroužkování je loterie. Zvolení neznamená talent, charisma ani schopnost formulovat originální myšlenku. Mandát není ocenění osobnosti.
Naprostá většina poslanců tam není zvolená kvůli své úžasné osobnosti, ale protože to prostě tak vyšlo. Lidé volili lídra nebo stranu a k tomu je to jen mandát na čtyři roky tam být a něco dělat. A někdo teď může ukázat talent – prostor je velký, ostatní zapadnou a budou zapomenuti.
Morální rozhořčení místo politické práce
Poslanci slibovali „tvrdou, nekompromisní opozici“, ale mnozí jsou dnes prakticky neviditelní. Občas se vynoří v podobě tiskového prohlášení, kde zazní, že „je to ostuda“, že se „za tuhle vládu stydí“ a že bychom se vlastně měli stydět taky. Ideálně společně, ruku v ruce, v kruhu hanby.
Jenže stud není politická strategie a morální povzdech není politická práce. Tvrdá opozice se v jejich podání smrskla na občasné rozhořčení na sociálních sítích, pár vágních vět do kamer a pak ticho. Žádná energie, žádný tah, žádný plán. Jen permanentní pocit, že někdo jiný by s tím měl něco dělat. Třeba občané?
Poradní orgán vlády NERV, který měl minulým vládám pomáhat v ekonomických otázkách, zanikl. S koncem Fialovy vlády skončila jeho aktivita. Žádný nový NERV zatím není na obzoru.
