Káva ano, alkohol ne. Kardiolog Táborský boří mýty o zdravém stárnutí
„Alkohol by lékaři neměl být doporučován v žádném případě,“ říká kardiolog Miloš Táborský, další host seriálu Kód: Longevity. V rozhovoru vysvětluje, proč zdravé stárnutí nestojí na zázračných řešeních, ale na prevenci, pohybu, spánku, práci se stresem a znalosti vlastních rizik.
Dlouhověkost neznamená jen přidávat roky k životu. Podstatné je, aby člověk co největší část života prožil ve zdraví, soběstačnosti a dobré kondici. Právě kvalita života je podle kardiologa Miloše Táborského klíčová.
„Byl bych rád, kdybychom používali spíš český termín dlouhověkost a kvalita života,“ říká profesor. Základem podle něj není hledání zázračných řešení, ale účinná prevence, znalost vlastních rizik a návyky, které si člověk buduje celý život.
Delší život automaticky neznamená zdravější
Délka života se prodlužuje. Podle Táborského se například u žen průměrný věk života prodloužil až o šest let. V ordinacích se dnes podle něj objevují i stoleté pacientky, které jsou aktivní, komunikativní a života si váží. Jenže řada lidí si už při odchodu do penze nese diagnózy, které kvalitu života výrazně snižují. „Většina české populace si při přechodu do důchodu přináší jedno, dvě nebo tři onemocnění. A to není dobře,“ upozorňuje Táborský.
Jaké preventivní screeningy mají lidé v Česku k dispozici a proč je důležité je nepodceňovat? Prvním hostem nového podcastu Kód: Longevity byl šéf Národního screeningového centra Karel Hejduk. Vysvětlil, jak screeningové programy fungují, kolik lidí je skutečně využívá a proč mohou včasná vyšetření zachraňovat životy.
Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk
Enjoy
Ve srovnání se Skandinávií, Francií nebo Velkou Británií se podle něj u Čechů závažné kardiovaskulární diagnózy objevují zhruba o šest let dříve. Typicky jde o vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků, cukrovku nebo vysoký LDL cholesterol.
Nečekat na potíže
Genetika podle Táborského určitou roli hraje, ale není rozhodující. Větší význam má prevence, životní styl a včasná diagnostika. Čekat na čtyřicítku, padesátku nebo první varovné příznaky proto podle něj nedává smysl. „Pro prevenci neexistuje ideální věk. Musíme se dívat na člověka jako na celek a nepreferovat jednu stránku prevence na úkor druhé,“ říká.
U čtyřicátníků je podle něj klíčové začít si naplno uvědomovat hodnotu zdraví. V padesáti se ke kardiovaskulární prevenci přidává výrazněji prevence onkologická. A šedesátníci by měli dělat maximum pro to, aby se typické diagnózy objevily co nejpozději, nebo vůbec. „Čtyřicet let je věk, kdy si člověk má uvědomit hodnotu svého zdraví a začít aktivně s prevencí,“ říká Táborský.
Moderní medicína umí prodloužit život, ale kvalitu stáří ovlivňují jiné věci. Každodenní návyky, vztahy a prostředí, ve kterém žijeme. Lékaři a odborníci na zdraví v diskusi společnosti Care Connect a mediálního domu Newstream, kterou moderoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říkají, že bez změny životního stylu nás žádná pilulka nezachrání a že o zdraví v sedmdesáti se rozhoduje už v dětství.
Dlouhověkost se nerodí v laboratoři. Začíná v nákupním košíku, v dětství a v hlavě, říkají odborníci
Enjoy
Tlak, cholesterol, cukr
Každý by měl podle Táborského znát několik základních údajů o svém těle: váhu, obvod pasu, krevní tlak, lipidové spektrum a metabolické parametry. U cholesterolu nestačí sledovat jen celkovou hodnotu. Důležitější je LDL cholesterol a nově také lipoprotein(a), který je geneticky daným rizikovým faktorem aterosklerózy.
„Každý z nás by měl sledovat krevní tlak, LDL cholesterol a zajímat se o sebe i po metabolické stránce, tedy zda nemá cukrovku nebo prediabetes,“ říká Táborský.
Doma se podle něj hodí kvalitní pažní tlakoměr. „Tonometr je dobrý sluha, pokud má certifikaci. Doporučuji ho kupovat v lékárnách nebo prodejnách zdravotnických pomůcek,“ radí.
Stres se propisuje do těla
Velkou roli v dlouhověkosti hraje stres. Nejde jen o pocit psychického napětí. Dlouhodobý stres zhoršuje spánek a může urychlovat rozvoj vysokého krevního tlaku, aterosklerózy nebo srdečního selhání.
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny
Enjoy
„Při dlouhodobé expozici stresu dochází k akceleraci určitých onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, ateroskleróza nebo srdeční selhání,“ vysvětluje profesor.
Prvním krokem je uvědomit si, že člověk ve stresu je. Druhým je nebát se vyhledat pomoc. „Nestyďte se, poraďte se s psychologem, běžte za specialistou. Musí to z vás jít ven,“ říká.
Pomoci může i něco velmi jednoduchého: méně negativních zpráv, více pohybu a přírody. „Je lepší si pustit kvalitní hudbu a jít na procházku do přírody,“ dodává Táborský.
Káva ano, alkohol ne
Zatímco alkohol jako prevenci Táborský odmítá, u kávy je výrazně vstřícnější. Kvalitní káva v rozumném množství má podle něj pozitivní data. Příznivě mluví také o zeleném čaji. „Alkohol by lékaři neměl být doporučován v žádném případě,“ říká Táborský. Pokud člověk pije, má podle něj smysl mluvit o tom otevřeně a hledat rozumnou míru. Rozhodně by ale nemělo jít o každodenní konzumaci.
Pohyb, který baví
Pohyb má podle Táborského smysl hlavně tehdy, když je dlouhodobě udržitelný. Pro mladší a zdravější lidi může být vhodný běh, u starších pacientů, lidí s nadváhou nebo kloubními potížemi často lépe funguje pravidelná chůze. „Najděte si způsob pohybu nebo sportu, který vám přináší radost,“ shrnuje profesor.
Téma dlouhověkosti se v posledních letech dostává do popředí nejen v odborných diskusích, ale i v každodenním životě. Už nejde jen o otázku, jak dlouho budeme žít, ale jak kvalitně, vitálně a ve zdraví dokážeme svá léta prožít. Tento posun není náhodný – je výsledkem demografických změn, rozvoje vědy a medicíny i rostoucí touhy lidí aktivně pečovat o sebe a své zdraví.
Longevity se mění. Již nejde jen o délku života, ale o jeho kvalitu
Enjoy
Stejně důležitý je i spánek. Ideální není volit mezi pohybem a odpočinkem, ale najít mezi nimi rovnováhu: lehká fyzická aktivita, zklidnění a dostatečně dlouhý kvalitní spánek. Žádný extrém podle něj dlouhodobě nefunguje.
Co v rozhovoru ještě zazní?
- Proč se ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži, ale infarkt u nich může mít závažnější průběh.
- Jak správně používat domácí tlakoměr a proč profesor Táborský doporučuje spíše pažní přístroj než zápěstní.
- K čemu může lidem pomoci aplikace EZ karta a proč by si v ní měli hlídat preventivní prohlídky.
- Jak se kardiolog dívá na chytré hodinky, prsteny a další nositelnou elektroniku, která měří spánek, tep nebo pohyb.
- Proč moderní léky na hubnutí mohou některým pacientům pomoci, ale nemají být zkratkou místo pohybu a změny životního stylu.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
