Místo mouky umění. Konverzi pardubických mlýnů opěvují odborníci. Zaslouženě
Konverze Automatických mlýnů v Pardubicích zaujala odbornou porotu hned dvou architektonických klání.
Automatické mlýny jsou jednou z prvních staveb architekta Josefa Gočára, obrovskou mlýnskou budovu na břehu Chrudimky v centru Pardubic navrhl roku 1909 pro podnikatele bratry Winternitzovy. V roce 1924 byl komplex rozšířen o obilné silo, a právě jeho konverze pod taktovkou architektů ze studia Prokš Přikryl, je jedním z nomimovaných projektů České ceny za architekturu.
Hlavní náplní konverze Sila je společenská funkce, která po sto letech nahradila funkci průmyslovou. Ve víceúčelovém horním sále se konají divadla, přednášky, koncerty, společenské akce. Střešní terasa s barem nabízí novou vyhlídku na město. Ve zpřístupněných obilných násypkách je výstavní prostor a parter sila je krytým veřejným prostorem. Suterén s veřejnými toaletami zajišťuje zázemí pro celé nové náměstí.
„Zjednodušeně lze říci, že snahou je rozvinout dům v jeho racionalitě i monumentalitě,“ přibližují architekti.
Na všechna nominovaná díla České ceny za architekturu se můžete podívat do následující galerie.
Automatické mlýny fungovaly nepřetržitě více než 100 let, a to do roku 2013. Od roku 2016 prochází mlýnský brownfield díky iniciativě Nadace Automatické mlýny proměnou na kulturně-společenskou městskou čtvrť. Areál Mlýnů tvoří dohromady více budov a institucí (krajská Gočárova galerie, městská galerie Gampa, centrální dílny pro školy Sféra, Infocentrum a Silo), které jsou propojeny cihelným kobercem a nepochybně i zvláštním napětím mezi nimi. Každý z autorů uchopil svou stavbu jinak. Všechny budovy se tím ale vzájemně posilují a díky tomu vytvářejí živou část města. Na celku se podíleli výborní architekti Zdeněk Balík, Jan Šépka, Petr Všetečka a investor Lukáš Smetana.
Mezinárodní odborná porota České ceny za architekturu již podeváté nominovala do užšího výběru projekty tuzemských architektů. Letos jde o 31 realizací: od mostů, parků po bytové a rodinné domy.
OBRAZEM: Nejlepší architektura se dá stavět i za „málo“. Třeba bytovka v Brně
Reality
Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.
Architekt: Praha potřebuje víc než Tančící dům
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
