Hubert Rogelböck z Vídně se na Sudetoněmecké dny do Brna těšil. Město zná z dřívějších návštěv a na Sudetoněmecké dny jezdil i v minulosti, třikrát se v minulosti konaly právě i v hlavním městě Rakouska. I když byl k průběhu vzhledem k pozici české vlády skeptický, den mezi sudetskými Němci a Čechy si užíval. Sám byl v Rakousku činný ve spolku sudetoněmecké mládeže přes 20 let.

A přemýšlí o tom, kde všude byla vina, že se vztahy Čechů a Němců ve 20. století tak pokazily, že se ze sousedů stali nepřátelé. „Byl za tím ale primárně nacismus,“ řekl Rogelböck, který se narodil v roce 1941 už ve Vídni. Nicméně jeho rodiče byli narozeni jinde, otec na Hustopečsku na jižní Moravě a sloužil mimo jiné jako rakouský voják v první světové válce, matka pocházela z Rakouského Slezska. Odsun zažila jako čtyřleté dítě jeho manželka, která pocházela od Českých Velenic v jižních Čechách a vzpomínala na to jako na zásadní okamžik v životě, když musela nastoupit do nákladního vagonu.

12 fotografií v galerii

Rogelböck přijel do Brna už v pátek a účastnil se sousedské slavnosti na Moravském náměstí, dnes byl ráno v Pohořelicích na začátku letošní Pouti smíření. „V pátek protestovalo asi 30 až 40 českých komunistů, za ně bych se jako Čech styděl. Ale ve Vídni máme ty stejné, kteří by jen demonstrovali. Bohužel lidé v současnosti hodně zapomínají, co se dělo v minulosti a poslouchají politické radikály,“ poznamenal Rogelböck. Rád by viděl evropské země spolupracující. „Přece jsme všichni Evropané,“ dodal muž, který v minulosti působil jako komunální politik ve Vídni a pracoval i na ministerstvu obrany.

Sudetoněmecký sjezd v Brně mohl posílit vztahy s Německem. Politici z něj udělali „absurdní divadlo“, říká expertka

Politika

První sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení na českém území mohl být podle odbornice Jany Urbanovské příležitostí k posílení česko-německých vztahů. Místo toho se z něj stalo politické téma, které podle ní vrací veřejnou debatu k narativům z minulosti.

ČTK

Přečíst článek

Do Brna přijel také frankfurtský bankéř Wolfgang Tischler, jenž se v roce 1945 narodil v Karlových Varech, ale dětství už prožil jinde. Studoval v Lucembursku, působil ve Švýcarsku a nyní žije v Německu. „Je báječné, jak se tu sešli Češi a Němci, a je úžasné, že se taková akce koná v Brně,“ uvedl muž, který o rodinných událostech před svým narozením neví nic. „Matka mi nikdy nic nevyprávěla a otec byl jako německý voják ve Finsku a v Itálii a zažil strašné věci, takže mi taky nic neřekl,“ uvedl Tischler.

Na Sudetoněmecké dny do Brna přijelo zhruba 1000 Němců, další stovky hostů se registrovaly. V pavilonu P na brněnském výstavišti spolu hovořili, procházeli okolo stánků s jídlem i s knihami, šperky či jinými výrobky. Řada stánků připomíná někdejší sudetské regiony bývalého Československa a jejich obyvatele. V neděli program pokračuje a dopoledne přijede na výstaviště i bavorský premiér Markus Söder (CSU).

Evropskou unii čeká drahé desetiletí. Členské země budou v příštích 15 letech čelit vysokým výdajům na obranu, energetiku a důchody. Pokud nezmění hospodářskou politiku, veřejný dluh se podle Mezinárodního měnového fondu může dostat na neudržitelnou úroveň.

MMF v dokumentu určeném pro neformální setkání ministrů financí EU varuje, že průměrný dluh evropských zemí by za nezměněných podmínek mohl do roku 2040 vzrůst až na 130 procent hrubého domácího produktu. To by znamenalo zhruba dvojnásobek současné úrovně.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Jak se vyhnout kritickému scénáři?

Fond zároveň navrhuje, jak se kritickému scénáři vyhnout. Řešením má být kombinace reforem, rozpočtové konsolidace a společného zadlužování.

Podle MMF musí členské státy zlepšit podmínky pro to, aby se lidé v rámci celé sedmadvacítky snáze stěhovali za prací a firmy je mohly jednodušeji zaměstnávat. Pomoci mají také důchodové reformy, zvyšování důchodového věku nebo vládní záruky pro rizikovější investice do nízkouhlíkových a klimaticky odolných projektů. Ty by mohly přilákat více soukromého kapitálu.

EU by podle fondu měla také více propojit své energetické trhy, usnadnit občanům přesun úspor do výnosných investic v rámci bloku a sjednotit právní předpisy, které se dnes v jednotlivých zemích často liší.

MMF zároveň upozorňuje, že inovace, energetika a obrana by měly být vnímány jako evropské veřejné statky. Vlády by se proto podle fondu měly dohodnout, že je budou financovat i prostřednictvím společného zadlužení.

Právě společný dluh ale patří v EU k nejspornějším tématům. Podporují ho například Španělsko, Itálie nebo Francie. Naopak Německo a některé země na severu Evropy jsou ostře proti.

Aktualizováno

NATO musí ukázat zuby, říká Pavel. Ve hře má být i sestřelování ruských letadel

Politika

NATO musí podle Petra Pavla tvrději reagovat na ruské provokace na východním křídle aliance. Český prezident v rozhovoru pro The Guardian řekl, že aliance má „ukázat zuby“ – ve hře podle něj mohou být i asymetrické kroky včetně odpojení bank nebo sestřelování letadel narušujících vzdušný prostor spojenců.

ČTK

Přečíst článek

Podle MMF by většina zemí EU i přes reformy stále musela ozdravit veřejné finance, aby se jejich dluh dostal na sestupnou trajektorii. Platí však, že čím ambicióznější reformy budou, tím menší rozpočtová konsolidace bude potřeba.

Fond zároveň varuje, že odkládání rozhodnutí situaci jen zhorší. Dosavadní přístup mnoha zemí označil za „proplouvání“, které už naráží na své limity. Reakce na rostoucí výdaje podle něj musí být strategičtější. Dílčí nebo kosmetické změny stačit nebudou.