Na uplynulém zasedání Vlády se ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pokusil předložit aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), jejíž současné znění z roku 2015 již dávno neodpovídá realitě rychle se měnící energetiky.

Koncepce tak mimo jiného nepočítá se stoupající důležitostí akumulace či agregace flexibility, přičemž obojí ale již bylo legislativně ukotveno prostřednictvím letošní novely energetického zákona známé jako Lex OZE III. To proto, že se k tomu Česko zavázalo v Bruselu, ale investoři v Česku museli čekat na klopotné „překlopení“ do české legislativy a tyto prvky české energetice chyběly a chybí. Přechod na nízkouhlíkovou energetiku pak v Česku beztak řídí Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.

Znamená to tedy, že SEK nepotřebujeme, že je zbytečné dokument vůbec aktualizovat? Ne tak docela, energetika je natolik regulované prostředí, že jeden centrální popis vize na dlouho let dopředu je užitečný. Chceme energie hlavně levné, nebo dekarbonizovat, seč nám síly stačí? Má naše energetika stát a padat s několika velkými zdroji, nebo být co nejvíce decentrální? Jak důležitá je pro nás energetická bezpečnost, ať už ve smyslu soběstačnosti ve výrobě nebo robustnosti přenosové sítě?

Větrná energie: Promarněná ekonomická příležitost pro celé Česko?

Zprávy z firem

Sousední státy investují miliardy do rozvoje větrné energie a zajišťují si tak nejen levnější energii, ale i nové příjmy pro obce a obyvatele v regionech s větrnými elektrárnami, Česká republika však v této oblasti stále zaostává. Větrná energetika přitom nepředstavuje jen nástroj ekologické transformace – má také silný ekonomický potenciál. A ten v Česku zůstává z velké části nevyužitý.

Newstream & Partner

Přečíst článek

Všechno naráz a v maximální možné míře mít nelze, je třeba dělat kompromisy. A ideálně ne „česky,“ tedy nahodile na základě toho, co se komu zrovna hodí. Energetická koncepce je v principu „funkcí“ tří parametrů. Těmi jsou bezpečnost, cena a uhlíková náročnost (budoucí bezpečnost). Na tomto pořadí priorit v Česku panuje patrně v zásadě široká shoda napříč společností a politickým spektrem, takže problém bude asi jen v naznačeném „předbíhání ve frontě“, kde i každý cíl lze plnit více či méně ve prospěch různých podnikatelských skupin.

Potřebujeme tedy jasnou prioritizaci výše zmíněných cílů, a to takovou, na které najdeme shodu nad rámec jednoho volebního období. Je škoda, že současná Vláda aktualizaci SEK nakonec neprojednala a prý se k tomu do konce mandátu ani nechystá. Nezbývá než doufat, že se k tomu odhodlá nějaká příští, třeba za dalších deset let nebo alespoň do konce tohoto století. Mezitím snad nezažijeme další blackouty.

Lepek není problémem pouze pro celiaky. I zdraví lidé mohou při jeho nadměrné konzumaci pocítit únavu, nadýmání, mozkovou mlhu nebo podráždění kůže. Jak správně pracovat s lepkem a kdy ho omezit, aby vaše tělo zůstalo v rovnováze?

Lepek, jeho přítomnost v moderní stravě, jeho alergizující potenciál a tím pádem i vliv na zdraví populace, je předmětem debat laiků i odborníků různých oborů. Přímo onemocnění z lepku, jako alergie na lepek a celiakie jsou dnes již standardně a celkem dobře diagnostikovatelné autoimunitní nemoci. I když netrpíme přímo celiakií (a dalšími odvozenými nemocemi z ní) či alergií na lepek, častá a přílišná konzumace potravin obsahující velká množství lepku také může mít vliv na naše zdraví.

Lepek je složitá směs bílkovin, především gliadinu a gluteninu, které se přirozeně vyskytují v pšenici, žitu a ječmeni. Oves přirozeně lepek neobsahuje, ale je v něm bílkovina zvaná avenin, která je mu strukturálně podobná. Pokud už je imunitní systém celiaka příliš citlivý, může reagovat i na avenin. Problém s ovsem pro celiaka je ale většinou spíše ten, že kontaminace ovsa pšenicí, žitem nebo ječmenem může vést k přítomnosti skutečného lepku v ovsu.

Lepek dává těstu pružnost a schopnost zadržet bublinky vzduchu a pak se s ním dobře pracuje - těsto lépe kyne a je nadýchané. Cíle mechanizovaného zemědělství vedly k šlechtění obilovin s vysokým obsahem lepku, protože vyšší množství glutenových proteinů agronomicky znamená kvalitnější zrno.

Biohacking: Jak omladit a ozdravit tělo? Přerušovaným půstem

Enjoy

Málokdo o jeho existenci vůbec ví, ale v našem těle hraje růstový hormon IGF-1 zásadní roli. Vysoké hladiny znamenají rychlejší buněčné dělení, méně času na opravy a vyšší metabolické nároky. Zjednodušeně to znamená zrychlené stárnutí, opotřebení tkání a vyšší riziko, že se z chyby při dělení buňky stane nádor. Tělo, které neustále přijímá kalorie, nikdy nedostane prostor k přepnutí do režimu opravy a úklidu. Receptem na omlazení je tak přerušovaný půst.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Tichý sabotér zdraví. Když rohlík víc bere, než dává

Z pohledu lidského trávení je lepek však jeden z nejkomplexnějších potravinových proteinů. Štěpí se hůře než jednoduché bílkoviny z luštěnin či některé živočišné bílkoviny a v trávicím traktu po něm mohou zůstávat větší peptidové fragmenty. Tyto peptidové fragmenty pak mohou způsobovat nadýmání kvůli fermentaci bakteriemi. Také je imunitní systém může rozpoznat jako cizí tělesa a podle toho se k nim tak chovat a jejich přítomnost může podporovat propustnost střeva, což zvyšuje celkový zánět v těle.

Pro někoho trávení lepku funguje naprosto bez problémů, jiní ale vnímají, že se po lepku cítí těžší, nadmutí, unavenější či se hůře koncentrují. Mezi nemocemi z lepku a nulovými problémy totiž existuje široké spektrum reakcí, které souhrnně označujeme jako neceliakální senzitivitu na lepek, případně širší intoleranci na obilné proteiny a některé doprovodné složky.

Jednou z hypotéz, proč může lepek dělat potíže i bez celiakie, je jeho vliv na propustnost střevní bariéry. Gliadin, jedna z jeho složek, stimuluje uvolňování zonulinu, bílkoviny, která kontroluje těsnost spojů mezi buňkami střevní sliznice. Když se tyto spoje otevřou více, než je žádoucí, přestává střevo fungovat jako dokonalý filtr. Do krevního oběhu se potom mohou dostat větší fragmenty potravin, mikrobiální produkty i látky, které by za normálních okolností zůstaly pouze ve střevě.

Organismus na takovou situaci reaguje aktivací imunity. Tato aktivace může být mírná, ale chronická, jak chronické je trvalé a časté vystavení organismu gliadinu. To se pak navenek projeví nespecifickými symptomy: únavou, mozkovou mlhou, častějšími bolestmi hlavy, zhoršenou regenerací po zátěži, podrážděním kůže nebo opakovanými zažívacími obtížemi. Pro laickou i odbornou analýzu to může být matoucí, protože příznaky jsou neurčité a snadno se připíší stresu či nedostatku spánku.

Zkuste tři týdny bez lepku

Vztah lepku a naší imunity ale není přímočarý a je ještě zajímavější. I u zdravého člověka totiž lepek stimuluje imunitu a bílé krvinky se tak trochu na jeho přítomnosti v trávícím traktu trénují. Standardní reakcí těla je však stále převaha tolerance - tělo si lepku nevšímá. Pokud je ale střevo podrážděné, mikrobiom v nerovnováze a bariéra netěsní tak, jak má, misky vah se přehoupnou a pak vzniká přehnaná reakce.

Jak bylo zmíněno, velkou roli hraje dávka a frekvence. Tělo je adaptabilní a občasná konzumace kvalitního pečiva může být pro mnoho lidí naprosto v pořádku, zatímco každodenní vysoké dávky bílé pšeničné mouky v podobě sladkého pečiva, těstovin a snacků vytvoří kumulativní zátěž. Jak tedy s lepkem pracovat rozumně, pokud celiakii ani alergii nemáme? Můžeme si naordinovat tři až čtyři týdny bez lepku, jako experiment s jasným cílem: pozorovat energii během dne, kvalitu spánku, trávení, pleť, bolesti hlavy, výkyvy nálad, chuť na sladké. Následné znovuzařazení ideálně  v malých dávkách a v kvalitní formě - kváskové pečivo, starší odrůdy obilovin (špalda, jednozrnka), pseudoobiloviny - pohanka, amarant, quinoa. Pokud žádný rozdíl nepozorujete, je pravděpodobné, že pro vás lepek problém není.

Biohacking: Proč jíst bio? Toxiny v běžné zelenině zhoršují zdraví

Enjoy

Zářivě zelený, šťavnatý a chutný letní salát může být zdravý na pohled, ale zároveň plný chemie. Pesticidy užívané v konvenčním zemědělství jsou tělo tikající toxickou bombou. Mohou ovlivnit hormony i imunitu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Biohacking: Sezóna chutí a zdraví. Co jíst v létě, abyste se cítili skvěle

Enjoy

Příroda je nyní v plném rozpuku, do sezóny se postupně dostává spousta druhů plodin. V tomto období se do popředí přirozené výživy dostávají potraviny s vysokým obsahem vody, enzymaticky aktivní, bohaté na fytochemikálie, a současně lehce stravitelné. Nejenom rajčata a okurky ze skleníku, ale venku se nás smějí aleje třešní a na záhonech dozrávají jahody. Vše se ladí z jarního na letní režim a konzumace letních plodů nám přináší nejen radost chuťovým buňkám, ale i významný vliv na zdraví, náladu a celkovou rovnováhu organismu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek