Biohacking: Bez tuků se lidská kuchyně neobejde. Je ale třeba dbát, jaké používáme
Představitelé rodu Homo tepelně zpracovávají svou potravu od dob, kdy byli schopni kontrolovat a posléze i rozdělávat oheň. Známá je hypotéza, že se zapojením ohně do zpracování potravy se zvětšil našim předkům objem mozku, což může za inteligenční vývoj zástupců rodu Homo. Míra tohoto vlivu je zatím předmětem debat, ale pravda je, že dodnes máme rádi tepelně zpracovanou potravu, a to nejen v případě jídla, které je ke konzumaci za syrova nevhodné či je syrové dokonce škodlivé.
Tepelné zpracování u některých potravin pomůže ke snadnější stravitelnosti, zničí potenciální patogeny a zneškodní nebezpečné látky, jako jedovaté sloučeniny v bramborách či fazolích. U většiny metod jako je vaření, pečení, smažení či grilování používáme v dnešní době při přípravě jídla tuky. Jídla obsahující kombinaci lipidů a sacharidů jsou pro nás lákavější, dodávající totiž jídlu pocitově lepší texturu a chuť a tělo oceňuje vysokou kalorickou zátěž.
Často se můžeme dočíst o rostlinných látkách nazvaných polyfenoly. Ve velkých množstvích je obsahují takzvané superpotraviny, což je moderní fenomén, který má označovat velmi zdravé přirozené potraviny, které zlepšují zdraví. To bývá potvrzeno vědou i dlouholetými zkušenostmi. Pravda je, že superpotravina je cokoliv, co je přirozeným jídlem pro člověka a co mu dodá mikroživiny jako vitamíny a minerály. Kromě vitamínů a minerálů, což jsou látky akutně nezbytné pro zachování života, existují i další látky, které jsou přítomné zejména v rostlinných potravinách. Nazývají se souhrnným názvem fytochemikálie a jsou stejně tak nezastupitelné při zachování dlouholetého zdraví člověka. Problémem je, že věda ani dnes často nemá zcela jasno, jak řada z nich v našem organismu funguje, jak se metabolizují, či jejich interakce s dalšími látkami ve stravě.
Biohacking: Fytochemikálie aneb soubor pro lidské tělo prospěšných látek
Enjoy
V dnešní době, která nás nabádá ke zdravému životnímu stylu pro prevenci onemocnění a obezity, je častá debata o vhodnosti různých druhů a množství použitého tuku. Ale i v této debatě existuje obecný konsenzus ohledně faktu, že smažení na tuku, ať je jakýkoliv, nepředstavuje nejzdravější formu přípravy jídla. A to hned z několika důvodů.
Vždy záleží na kouřovém bodu toho kterého tuku, při jehož překročení se tuk stává karcinogenním a potenciální prospěšné látky jsou spálené. I při nepřekročení kouřového bodu ale záleží na použitém nádobí, na kterém smažíme, a na jeho kvalitě. Při smažení se totiž může uvolňovat více syntetických látek obsažených v materiálu, z kterého je nádobí vyrobené. Smažená jídla jsou také daleko více kalorická, protože gram tuku obsahuje dvakrát tak více kalorií než gram cukru či bílkoviny. I celkem malé množství tuku použitého ke smažení může zvýšit kalorickou hodnotu jídla a přispět tak k rozvoji obezity.
Nositel chuti
Pokud použijeme jiné metody tepelné přípravy než smažení, přidaný izolovaný tuk můžeme použít až při podávání jídla jako ochucující složku, například ve formě olivového, vlašského či jiného aromatického oleje. Ten má celkem nízký kouřový bod a jeho prospěšné látky se při tepelné úpravě brzy znehodnocují. Tuky, které jsou při pokojové teplotě zcela či z velké části tuhé, obsahují vyšší podíl nasycených tuků. Ty mohou v organismu zvyšovat hladinu cholesterolu a tím přispívat k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění.
To však záleží na zdravotním stavu jedince a také na množství a kvalitě konzumovaných lipidů. Je pravda, že nasycené tuky jsou přirozeně ve většině živočišných produktů a také v kokosovém či v palmovém oleji. Takže přidávat nasycený tuk ještě extra při vaření do jídla už může být pro některý organismus příliš. Těmito druhy tuků jsou nejčastěji používané sádlo, máslo a ghí, což je máslo zbavené mléčných složek.
Palmový olej přišel o pozici nejlevnějšího jedlého oleje na světě. Jeho produkce u největších pěstitelů klesá a zvýšila se nabídka alternativních olejů, uvedla agentura Bloomberg. Palmový olej, který je také nejoblíbenějším rostlinným olejem na světě, byl ještě v listopadu 2022 levnější o 782 dolarů (17 650 korun) za tunu než olej sójový. V současnosti je naopak draží.
Palmový olej přišel o titul nejlevnějšího rostlinného oleje
Zprávy z firem
Při pokojové teplotě tekuté oleje obsahují více nenasycených druhů molekul. Při jejich použití u vaření je třeba brát v úvahu jejich kvalitu, protože průmyslový způsob extrakce ze semene či ořechu může v oleji zanechat zbytky organismu neprospívajících látek. Nenasycené vazby činí tuk více náchylný ke žluknutí, proto je třeba rychlé spotřebování či uchování v chladu.
Nenasycená složka tekutých olejů se dělí na mononasycené a polynenasycené. Polynenasycené se dělí na omega 3 a omega 6. Historicky lidstvo konzumovalo tyto dva druhy tuků ve zhruba stejném množství, ale v moderním stravování omega 6 nenasycené mastné kyseliny většinou převažují. Tyto mastné kyseliny vykazují jak protizánětlivý, tak prozánětlivý účinek. Přemíra jejich konzumace, speciálně na úkor protizánětlivých omega 3, tak často vytváří prostředí podporující vznik moderních chronických chorob.
Vhodné k nabírání váhy
Obecně lze zhodnotit, že konzumace přidaných tuků ve stravě nepředstavuje výrazný výživový benefit na úkor negativ, pokud tedy nechcete aktivně přibrat. Ale i v takovém případě jsou vhodnější jiné strategie, jako zvolit potraviny s přirozeně vysokým obsahem tuků již v jejich přírodou vytvořené mřížce.
Ořechy, semena, olivy obsahují kromě pro náš organismus nezbytných tuků další vitamíny, minerály a fytochemikálie, které podporují zdraví našeho těla a v rozumné míře udržují vhodnou váhu. Tuky jsou přítomné ve všech přirozených potravinách a konzumujeme jich v dnešní době dost. Významné množství zdravých omega 3 tuků je i v hlávkovém salátu, vztažené na kalorickou jednotku.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.