Protein v jogurtu, tyčince i hotovém nápoji. Boom potravin s vysokým obsahem bílkovin má svou cenu. Syrovátka zdražuje a výrobcům sportovní výživy chybí surovina. Dopady už pociťují i čeští zákazníci. Některé produkty se měsíce neprodávají, jiné se vracejí s vyšší cenovkou.
Příroda je nyní v plném rozpuku, do sezóny se postupně dostává spousta druhů plodin. V tomto období se do popředí přirozené výživy dostávají potraviny s vysokým obsahem vody, enzymaticky aktivní, bohaté na fytochemikálie, a současně lehce stravitelné. Nejenom rajčata a okurky ze skleníku, ale venku se nás smějí aleje třešní a na záhonech dozrávají jahody. Vše se ladí z jarního na letní režim a konzumace letních plodů nám přináší nejen radost chuťovým buňkám, ale i významný vliv na zdraví, náladu a celkovou rovnováhu organismu.
Představitelé rodu Homo tepelně zpracovávají svou potravu od dob, kdy byli schopni kontrolovat a posléze i rozdělávat oheň. Známá je hypotéza, že se zapojením ohně do zpracování potravy se zvětšil našim předkům objem mozku, což může za inteligenční vývoj zástupců rodu Homo. Míra tohoto vlivu je zatím předmětem debat, ale pravda je, že dodnes máme rádi tepelně zpracovanou potravu, a to nejen v případě jídla, které je ke konzumaci za syrova nevhodné či je syrové dokonce škodlivé.
Velmi často se v laických i odborných kruzích řeší otázka, zda jíst maso. Je to debata kontroverzní, často vyvolávající vášnivé emoce. Obecně vzato na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Někteří experti jsou zásadně pro, někteří zásadně proti a mezi nimi je celé spektrum názorů, které pro relevantní odpověď vyzdvihují ten či onen kontext. Stále tedy platí, že aby biohacker získal odpověď, jako ve všem bere v potaz svoje vlastní nastavení, preference a zejména zdravotní dynamiku.
Média jsou plná rad, co a jak bychom měli jíst. Od odborníků i laiků s vlastními zkušenostmi jsme bombardováni návody a svědectvími, jak se lze "uzdravit a zhubnout". Neexistuje však všeobecná shoda, jak má vypadat lidská strava. A tak se každý rozhoduje a intuitivně jedná, jak uzná za vhodné. Existuje ale stravovací styl, který je experty hodnocen jako velmi vhodný pro většinu společnosti - středomořská strava.
Lososů z umělých chovů v Norsku by mělo být, i pro české zákazníky, v příštích letech ještě podstatně víc než teď. Bude to ovšem vyžadovat změny v jejich krmivu, které nám zatím ještě mohou připadat nezvyklé.
„Úspěch v životě je složené úsilí. Trochu každý den, ale hodně dlouho. Když to děláš dobře a efektivně, tak výsledky vidíš,” říká zakladatel sítě posiloven Železná koule, Michal Vrátný, přezdívaný Radar. V Praze mají tělocvičny na Národní třídě, v Holešovicích a ve Strašnicích. „Měl jsem víc štěstí než rozumu,” popisuje Radar pro newstream.cz svou podnikatelskou cestu i pohled na sport a osobní zdraví.
L-theanin, nebo také zkráceně theanin je specifický druh aminokyseliny. Netvoří v lidském organismu bílkoviny ani enzymy a ačkoliv není tedy zásadní pro udržení života a ze stravy ho tělo nevyžaduje, má řadu benefitů, které může tělu nabídnout. Většina lidí nezískává mnoho theaninu ze stravy, protože není k dispozici v mnoha běžně konzumovaných potravinách. Nejbohatšími zdroji l-theaninu ve stravě jsou zelený, černý a bílý čaj.
Je libo saranče na grilu, vařeného škorpióna nebo smaženého moučného červa v bramborovém těstíčku? Hmyz se pomalu, nenápadně a nenávratně vkrádá do našeho jídelníčku. A je dost pravděpodobné, že bez něj to v příštích letech naše planeta z hlediska výživy obyvatelstva nepřežije.
S přibývajícím věkem se snižuje schopnost produkovat dostatečné množství oxidu dusnatého v tepnách. Zvýšení příjmu L-argininu může pomoci zlepši napravit zhoršené funkce cévní vystýlky. Arginin je také schopný snižovat hladinu cholesterolu a vzniku trombóz a zlepšuje symptomy spojené s přerušením průtoku krve ze srdce do končetin. Díky účinkům lepšího prokrvení může být nápomocný v případě mužské neplodnosti či erektilní dysfunkce.
Po vitamínu C se další díl seriálu Biohacking věnuje vápníku a jeho vstřebávání v těle. U vápníku totiž platí, že vše nejde vyřešit jednou pilulkou.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
