Investor do technologického sektoru si může připadat, že se ocitl zpět v devadesátých letech před prasknutím takzvané dot.com bubliny. Firmy jako Nokia, Dell, Micron nebo Intel narostly v posledních měsících o stovky procent. Důvod je přitom zřejmý: umělá inteligence a budování infrastruktury pro její fungování.

Raketový růst akcií firem působící v sektoru umělé inteligence má překvapivý rozměr. Na výsluní se vracejí i firmy, které uspěly v první fázi digitální revoluce v devadesátých letech. Díky podílu na budování AI infrastruktury se tak daří růst akciím firem, jako jsou Dell, Nokia či Lenovo, upozorňuje agentura Bloomberg.

„Kromě nich patří mezi hvězdy z dob internetového boomu, které letos opět zazářily, také Micron Technology, Intel Corp., Texas Instruments a Cisco Systems. Celkově vzrostla hodnota těchto sedmi akcií v roce 2026 v průměru o 158 procent, čímž se jejich celková tržní hodnota zvýšila o 1,7 bilionu dolarů,“ vypočítává agentura.

Podle Yana Tawa Boona ze společnosti Neuberger Berman firmy vydělávají zejména na tom, že výdaje na rozvoj „nudné infrastruktury“ byly v posledních letech značně zanedbané a aktuálně se ukazuje nedostatek, jemuž celý digitální ekosystém čelí kvůli ohromnému náporu ze strany AI modelů. „Proto nyní poptávka po těchto komponentech, procesorech či datových úložištích masivně roste,“ připomíná pro Bloomberg Boon.

Týden tradera: AI horečka žene trhy na nová maxima, ale rizika rychle přibývají

Trhy

Akciové trhy v minulém týdnu dál ztrácely zábrany v růstu, zejména v technologickém sektoru a polovodičích. Nadšení kolem umělé inteligence dál žene vzhůru výrobce čipů, datová centra i firmy napojené na výpočetní výkon. Zároveň ale přibývá varovných signálů. Inflace zůstává zvýšená, napětí na Blízkém východě roste a dražší hardware začíná komplikovat marže firem.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Co stojí za úspěchem?

Ačkoli růst akcií tradičních firem má společného jmenovatele, za konkrétními úspěchy jsou trochu jiné důvody. Nokii se například vydařila sázka na optické sítě v podobě akvizice americké společnosti Infinera. Lenovu a Dellu rostou tržby za koncová zařízení a Dellu se podařilo natolik navýšit tržby za prodej AI serverů, díky čemuž jeho akcie v pátek posílily o 33 procent, tedy nejvíc za jediný den v historii firmy.

Cisco se stává jedním z klíčových budovatelů AI infrastruktury, čemuž odpovídají investice v řádu desítek miliard dolarů do datových center v USA. Intel a Texas Instrument se pak vracejí na výsluní díky své schopnosti vyvíjet a vyrábět čipy. Totéž pak platí také pro Micron Technologies, 50 let starou firmu, jež se před několika dny zařadila mezi firmy s bilionovou tržní kapitalizací.

Lukáš Kovanda: Češi se kvůli drahotě i válce bojí cestovat. Místní hotely a restaurace mohou zažít sezonu snů

Názory

Dovolenou v Česku letos plánuje 77 procent Čechů, výrazně více než loni. Vedle cen hraje stále větší roli i geopolitická nejistota a napětí na Blízkém východě. Domácím hotelům, penzionům a restauracím tak začíná nahrávat kombinace dražšího zahraničí, opatrnějších rozpočtů a touhy po bezpečnější dovolené.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.

Zájem o doplňky stravy cílené na kortizol roste spolu s tím, jak se pojem stresové regulace dostává do povědomí širší populace. Na trhu je řada postupů a produktů, které slibují snížení kortizolu a zklidnění nervového systému. Účinek některých, a to ještě univerzálně, může být sporný. Naštěstí ale existují látky, u kterých jsou benefity prokázané.

Nejprozkoumanější skupinou jsou adaptogeny, rostlinné látky, které podle definice pomáhají organismu zvládat fyzický i psychický stres. Jejich společným mechanismem je modulace HPA osy (osa hypotalamus-hypofýza-nadledvinky). Takto přímo ovlivňují systém, který kortizolovou odpověď řídí. Adaptogeny pomáhají normalizovat hladinu kortizolu a snižovat reaktivitu osy na chronické zatížení.

Ašvaganda je z adaptogenů nejlépe zdokumentovaná pro přímý efekt na kortizol. Loňská meta-analýza 15 randomizovaných kontrolovaných studií na 873 účastnících ukázala, že suplementace ašvagandou po dobu osmi týdnů statisticky významně snižuje hladiny kortizolu i skóre na škálách stresu a úzkosti. Další nová meta-analýza ze sedmi studií ukázala zajímavý výsledek, že ašvaganda sice měřitelně značně snižuje kortizol, ale subjektivní vnímání stresu nemusí ovlivnit ve stejné míře. Standardní extrakty jsou většinou dávkovány v rozmezí 300 až 600 mg denně a suplementace je obecně považována za bezpečnou při krátkodobém i střednědobém užívání.

Rhodiola rosea je další adaptogen s relevantní klinickou evidencí. Randomizovaná dvojitě zaslepená studie na 60 dospělých s únavovým syndromem spojeným se stresem ukázala, že 576 mg standardizovaného extraktu denně po dobu 28 dní snižuje příznaky vyhoření, zlepšuje kognitivní výkonnost a pozitivně ovlivňuje ranní kortizolovou odpověď. Mechanismus rodioly zahrnuje modulaci HPA osy na úrovni hypotalamu, kde je schopna tlumit celou kortizolovou kaskádu. Rodiola je zároveň jedinou rostlinou schválenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) pro indikaci přechodné únavy spojené se stresem.

Fosfatidylserin je fosfolipid přirozeně přítomný v buněčných membránách, zejména v mozku, a jeden z nejstarších doplňků testovaných na modulaci kortizolu. Randomizovaná studie na 75 mužích s diagnózou chronického stresu ukázala, že 400 mg komplexu fosfatidylserinu a fosfatidové kyseliny denně po dobu 42 dní normalizuje kortizolovou odpověď na akutní psychosociální stresor, ale pouze u skupiny s vysokou výchozí mírou chronického stresu. Toto zjištění je důležité, protože fosfatidylserin pravděpodobně funguje nejlépe u lidí, jejichž HPA osa je již přetížená, a ne jako prevence pocitového stresu a zvýšeného kortizolu.

Sacharidy jako nepřítel, high protein jako spasitel a nebezpečný meloun. Doktorka potravin boří mýty, kterým možná věříte i vy

Enjoy

Zdravé jídlo je dnes velký byznys. Regály plní proteinové výrobky, funkční nápoje a superpotraviny, sociální sítě zase rady o kortizolu, glukóze nebo sacharidech. Jenže kde končí skutečná výživa a začíná marketing? V rozhovoru s nutriční specialistkou Vendulou Popelkovou, známou na sítích jako @doktorkapotravin, boříme nejčastější mýty o jídle a vysvětlujeme, proč zdravá strava nemusí být drahá ani složitá.

Petra Martínková

Přečíst článek

Hořčík je nezbytným mikronutrientem a základním doplňkem při stresu. Jeho vztah ke kortizolu je obousměrný a chronický stres jeho hladinu v těle snižuje, přičemž nedostatek zároveň zvyšuje reaktivitu HPA osy. U lidí s nedostatečným příjmem hořčíku ze stravy má suplementace průkazný efekt na snížení kortizolové reaktivity a kvalitu spánku. Z řady různých forem hořčíku dostupných jako doplněk stravy má glycinát výhodu v tom, že glycin sám o sobě působí uklidňujícím způsobem na nervový systém.

Kortizol a spánek jsou neoddělitelně propojené a suplementace cílená na jedno nevyhnutelně ovlivňuje druhé. Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina kortizolu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory. Většina doplňků cílených na kortizol proto pracuje zároveň na kvalitě spánku. Melatonin, hormon řídící spánkový cyklus, jehož produkce klesá s věkem a narušuje ji expozice světlu ve večerních hodinách, má jako doplněk dobře zdokumentovaný efekt na zkrácení doby usínání a synchronizaci cirkadiánního rytmu. Glycin, aminokyselina přirozeně přítomná v pojivové tkáni, má zklidňující efekt přes termoregulaci tělesné teploty. Studie ukazují, že 3 g glycinu před spánkem zkracují dobu usnutí a zlepšují subjektivní vnímání kvality spánku bez sedativního pocitu ráno.

Biohacking: Johnson doporučuje deset dřepů každých 40 minut jako jeden z léků na delší život

Enjoy

Biologické stárnutí se má už v roce 2039 zastavit a technologický podnikatel Bryan Johnson na konferenci Business Insideru představil radikální cestu k nesmrtelnosti. Zakladatel platební platformy Braintree kombinuje experimenty s psilocybinem, sledování cévního zdraví i prosté fyzické cviky pro udržení metabolické aktivity. Johnson odmítl izolovaný životní styl a zdůraznil, že fyzický stav přímo určuje mentální výkon i kvalitu vztahů.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek