Polsko je zatím poslední zemí ze skupiny takzvaných rozvíjejících se ekonomik, která se od začátku války v Íránu vrací na mezinárodní dluhopisové trhy. Nabízí emisi dluhu denominovanou v dolarech, a to ve třech tranších. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Dluhopisy budou mít splatnost pět, deset a 30 let.

U nejkratší splatnosti se počáteční rozpětí pohybuje kolem 95 bazických bodů nad americkými státními dluhopisy. U nejdelší splatnosti pak přibližně kolem 160 bazických bodů, uvedl zdroj, který si nepřál být jmenován.

Polsko se vrací na zahraniční dluhopisové trhy poté, co válka na Blízkém východě zastavila růst aktiv rozvíjejících se trhů a zvýšila globální volatilitu. Současný konflikt začal 28. února, když americká a izraelská vojska zaútočila na Írán.

Polské ministerstvo financí potvrdilo, že jako hlavní organizátory pověřilo banky Citigroup, Goldman Sachs, JPMorgan Chase a Société Générale. Zda se transakce uskuteční, bude podle ministerstva záviset hlavně na vývoji tržních podmínek.

Dluhopisy v hodnotě miliard eur

Připravovaný krok podle Bloombergu následuje po lednovém prodeji eurových dluhopisů v objemu 3,25 miliardy eur a po únorové emisi tzv. samurajských dluhopisů v objemu 211,6 miliardy japonských jenů. Polsko se chystá letos vydat zahraniční dluhopisy v hodnotě odpovídající deseti až 12 miliardám eur.

Aktualizováno

Pavel se postavil vládě: Nikdo mi nemůže zakázat jet na summit NATO

Politika

Ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi, aby zastupoval zemi navenek, míní prezident Petr Pavel. „Popíral by tím jeho ústavní pravomoci,“ uvedl Pavel v debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně na dotaz k účasti na letním summitu NATO v Ankaře. Už dříve avizoval, že se kvůli tomu chce sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Zda počítá s účastí na summitu, Pavel studentům výslovně neřekl.

ČTK

Přečíst článek

Poslední emise dluhopisů denominovaných v dolarech, ke které Polsko přistoupilo, jez února 2025. Tehdy země prodala dluhopisy se splatností pět a deset let v objemu 5,5 miliardy dolarů.

Výnos stávajících dluhopisů splatných v roce 2035 činí 5,11 procenta, což je nárůst proti 4,72 procenta těsně před vypuknutím války na Blízkém východě. Stále je to ale méně než maximum z minulého měsíce, které činilo 5,23 procenta.

Polsko, které má u svého hlavního ratingu negativní výhled od všech tří klíčových ratingových agentur, nedávno snížilo daně z pohonných hmot. Chce tak zabránit situaci, že růst cen ropy znovu vyvolá inflační tlaky v domácí ekonomice. Země také v březnu omezila nabídku dluhopisů v domácí měně při aukcích.

Situace České republiky se od Polska dost liší. Stát si většinu financování zajišťuje v korunách na domácím trhu, na zahraniční trhy chodí ve srovnání s Polskem spíše výjimečně.

V okamžiku, kdy Donald Trump vyhlašoval, že srazí Írán během jednoho dne na kolena, a kdy během týdne zdražila nafta na burze o téměř čtyři koruny za litr, přišel český premiér s návratem plánovaného hospodářství. Začal diktovat pumpám maximální možné ceny benzínu a nafty.

Je to tragikomická představa, jak novodobá plánovací komise Aleny Schillerové každý den sedí nad tabulkami a vyhlašuje ceny pro následující den. Jako když komunisté před revolucí určovali, kolik bude stát rohlík a kolik litr mléka. Salámovou metodou se vracíme ke způsobům minulého režimu.

Všiml si Andrej Babiš, že plánované hospodářství nefungovalo? Plánování od stolu přivedlo zemi k ekonomickému rozvratu a režim nakonec padl. Už není trh, je Babiš.

Je mu jedno, že v dobách, kdy se neválčilo v Íránu, tvořily polovinu ceny paliv daně. Teď kosmeticky upravil spotřební daň z nafty. Proč ne, daně jsou výhradní pravomocí státu. Místo hrabání se v maržích soukromých subjektů by se měl starat, aby stát plnil své základní povinnosti. Například aby zajistil zemi mezinárodní ochranu. Na to Babiš nyní fatálně kašle.

Faktem je, že nafta u dálnic stála někde klidně 52,90 korun za litr. Ale co je státu do toho? Nikdo přece není nucen takovou nabídku využít. Rozumný člověk samozřejmě na dálnici netankuje. A kdo na to má, klidně ano.

Dalibor Martínek: Hnutí Duha chce čistý vzduch a zdravé lesy. Chce Turek spálenou zemi?

Názory

Enfant terrible vládní koalice Filip Turek sice prohrál boj o ministerské křeslo, nůše jeho poťouchlostí však zdaleka není prázdná. Ministerstvo životního prostředí fakticky řídí a vypadá to, že z této vysoké pozice svádí svůj boj za likvidaci planety Země. Ve skutečnosti bojuje sám se sebou.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Vláda začala nesystémově řídit ceny jedné komodity

Někdo by možná s novou regulací cen mohl souhlasit. Vždyť vláda argumentuje tak přesvědčivě. Chtěla prý osekat vysoké ceny na dálničních tepnách. Tak pro připomínku. Průměrná cena nafty v Česku byla v uplynulém týdnu 48,39 koruny za litr. Benzín za 41,63 koruny. Dalo by se tedy říct, že nová vládní vyhláška s maximální středeční cenou 49,59 pro naftu a 41,15 pro benzín vlastně ceny paliv zvyšuje.

Samozřejmě to není pravda. Mnohde zůstanou ceny nižší. Vláda jen zcela nesystémově a protitržně začala řídit ceny jedné komodity. Překročení hranice, kdy se stát začal, ať už pod jakoukoliv záminkou, hrabat v maržích soukromých firem, je mnohem děsivější skutečností než nějaká ta koruna za naftu navíc.