Americký výrobce letadel Boeing je blízko dokončení jedné z největších zakázek ve své historii. Objednávka až na 500 letadel 737 MAX by měla být oznámena při první státní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně od roku 2017. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.

Obě strany také jednají o nákupu letadel s dvěma uličkami, včetně zhruba 100 letounů Boeing 787 Dreamliner a 777x. Dohoda o nákupu těchto letadel by ale měla být oznámená až později.

FOTOGALERIE: Historické snímky Boeingu 747

12 fotografií v galerii

Jednání prezidentů

Letadla budou mít významnou úlohu při jednání o obchodní dohodě mezi Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Americký prezident by měl být v Číně na návštěvě od 31. března do 2. dubna. Očekává se, že čínský prezident letos přijede na návštěvu do Washingtonu. Dva informované zdroje ale varovaly, že cesta amerického prezidenta by také mohla být odložena kvůli pokračující válce s Íránem, což by ohrozilo i objednávku letadel.

Pokud se dohoda uskuteční, završí roky jednání mezi Boeingem a čínskými leteckými společnostmi. Zdůrazní také, jak se zájmy prezidentovy obchodní agendy často překrývají se zájmy Boeingu, který je největším americkým vývozcem.

Zisk Airbusu vyskočil o třetinu. Problémy s motory ale dusí dodávky

Zprávy z firem

Evropský výrobce letadel Airbus loni zvýšil upravený provozní zisk o 33 procent na 7,13 miliardy eur (172,6 miliardy korun). Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Zároveň varovala, že problémy s dodávkami motorů pro letadla A320 brzdí výrobu a následně i předávání těchto strojů zákazníkům. Jen s obtížemi pak Airbus uspokojuje rekordní poptávku po svém nejprodávanějším modelu.

ČTK

Přečíst článek

Čínské letecké společnosti potřebují letadla západní výroby, aby mohly realizovat své růstové plány. Snaží se také zajistit si nové dodávky v době, kdy je na trhu kvůli omezené výrobě nedostatek letadel.

Boeing měl na konci února jen 134 nevyřízených objednávek na letadla z Číny. Společnost měla také 875 objednávek od neidentifikovaných zákazníků, což je kategorie, která někdy zakrývá neoznámené obchody s čínskými zákazníky, upozornil Bloomberg.

Když se Donald Trump loni vrátil do Bílého domu, část ruských zastánců tvrdé linie to přijala s opatrným optimismem. Doufali, že jeho nepředvídatelný a transakční styl politiky by mohl Moskvě pomoci v otázce války na Ukrajině. Po americkém útoku na Írán se však nálada v některých ruských kruzích výrazně změnila, napsala agentura Reuters.

Trump je nyní podle části ruských nacionalistů a válečných komentátorů stále více vnímán jako potenciální hrozba pro Rusko. Zpochybňují také představu, že by mohl být pragmatickým lídrem ochotným jednat s Moskvou v duchu reálpolitiky.

Někteří ruští „jestřábi“ dokonce vyzývají Kreml, aby opustil mírová jednání s Ukrajinou, která zprostředkovávají Spojené státy, a místo toho zesílil vojenské úsilí. Tvrdí, že předchozí americko-íránská jednání o jaderném programu byla pouze trikem, který měl Írán ukolébat před následným útokem.

„Bezcharakterní Spojené státy jsou hrozbou pro celý svět,“ uvedl nacionalistický podnikatel Konstantin Malofejev, který je ženatý s vysoce postavenou představitelkou Kremlu. Podle něj Washington neusiluje jen o oslabení Evropy, ale také Ruska.

Trump tlačí Írán ke kapitulaci, boje se šíří do Libanonu

Politika

Válka na Blízkém východě se dál vyostřuje. Spojené státy a Izrael pokračovaly už sedmý den v útocích na Írán, který obviňují ze snahy získat jadernou zbraň. Americký prezident Donald Trump mezitím prohlásil, že jediným přijatelným výsledkem konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Teheránu.

nst

Přečíst článek

„Atentát neměl přežít“

Tvrdá slova zaznívají i od vlivných prokremelských komentátorů. Válečný bloger Boris Rožin, známý pod přezdívkou „plukovník Cassad“, označil Trumpa za „monstrum, které beztrestnost dohání k šílenství“. Podle něj je spoléhat se na dohody s americkým prezidentem buď naivní, nebo přímo zrádné.

Ještě ostřejší byl akademik Andrej Sidorov, který ve státní televizi Trumpa označil za nebezpečného člověka a prohlásil, že lituje, že americký prezident přežil atentát v červenci 2024.

Podle Sidorova nyní Rusko čelí obtížné situaci. „Buďme upřímní – Rusko zabředlo na Ukrajině,“ řekl. Zároveň upozornil, že Spojené státy vystupují v jednáních o Ukrajině paradoxně jako prostředník.

Oficiální postoj Kremlu je však zatím zdrženlivější. Moskva americké útoky na Írán označila za „nevyprovokovanou agresi“, ale vyhýbá se přímé osobní kritice Trumpa. Nadále také deklaruje zájem pokračovat v mírových jednáních o Ukrajině.

Podle analytiků se Rusko snaží balancovat mezi dvěma cíli: zachovat si funkční vztahy s Trumpem a zároveň kritizovat kroky Washingtonu, které považuje za nepřijatelné.

Někteří ruští komentátoři přesto v konfliktu na Blízkém východě vidí i možné výhody pro Moskvu. Poradce ruského prezidenta Kirill Dmitrijev upozornil, že rostoucí ceny ropy by mohly pomoci ruskému státnímu rozpočtu. Vyšší ceny by zároveň mohly snížit slevy, které Rusko poskytuje odběratelům své ropy v Číně nebo Indii.

Další analytici spekulují, že pokud by se konflikt na Blízkém východě protáhl, mohly by Spojené státy omezit dodávky zbraní Ukrajině. Část americké vojenské pomoci by se podle nich mohla přesunout do regionu Perského zálivu.

Bohatí spojenci USA v Perském zálivu se bouří: Washington nás zatáhl do války

Politika

Raketové a dronové útoky Íránu na státy Perského zálivu začínají dopadat na finanční trhy i podnikatelské prostředí v regionu. Ve Spojených arabských emirátech se navíc objevuje kritika Spojených států, které podle některých podnikatelů zatáhly region do konfliktu. Uvedla to agentura Bloomberg.

nst

Přečíst článek

Ostrá rétorika ruských jestřábů však podle Reuters odráží i hlubší obavy v ruských politických a bezpečnostních kruzích. Sledují totiž, jak Spojené státy postupně oslabují některé spojence Moskvy.

Zastánci tvrdé linie poukazují například na svržení syrského prezidenta Bašára Asada v prosinci 2024, zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami nebo smrt íránského duchovního vůdce Alího Chameneího při americko-izraelském útoku.

Obavy v Moskvě vyvolává také budoucnost dalších partnerů Ruska, například Kuby, která je podle některých komentátorů rovněž v hledáčku Washingtonu.

Někteří ruští ideologové tak začínají Trumpa vnímat zcela jinak než dříve. Ultrakonzervativní myslitel Alexandr Dugin, který ho dříve považoval za velkou naději pro Rusko, nyní varuje před jeho politikou.

„Pokud Írán vydrží, může se všechno obrátit. Pokud se zhroutí, jsme na řadě my,“ řekl Dugin svým stoupencům. Podle něj se Trump od původní ideologie hnutí MAGA vzdálil a přiblížil se americkým neokonzervativcům.

„Je lepší nemít s dnešním Trumpem nic společného,“ dodal.