Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Václav Sochor z Tipsportu: Prohry Čechů nejsou pro sázkovky požehnáním

Šéf komkunikace skupiny Tipsport Václav Sochor
poskytuto Tipsportem
Stanislav Šulc

Hokejový šampionát vrcholí a spolu s ním také sázkařská horečka. Češi a Slováci již vsadili jen u Tipsportu více než miliardu korun. A hokejový šampionát zakrátko vystřídá fotbalové mistrovství světa, kam se český tým také kvalifikoval. Jak se sportovní super rok projeví v hospodaření české jedničky sportovních sázek? A jak se Češi učí sázet na volby? Odpovídá šéf komunikace skupiny Tipsport Václav Sochor.

Jak se Tipsportu aktuálně daří?

Loňský rok byl pro nás poměrně náročný hlavně kvůli zvýšenému zdanění, zejména na Slovensku. Na druhou stranu právě slovenský trh nám dnes roste dynamičtěji než český. Myslím, že jsme se už dostali k určité hranici, kterou ekonomové popisují jako Lafferovu křivku. Jinými slovy: když se zdanění bude dál zvyšovat, stát už nemusí vybrat víc peněz, ale naopak méně.

Pro nás je teď otázkou, jestli se podaří udržet historickou tradici, kdy Tipsport prakticky od začátku devadesátých let rostl každý rok. Český trh je totiž mimořádně saturovaný. Ukázalo se to i při nástupu nové konkurence v posledních letech. Navzdory miliardovým investicím se jí podařilo získat jen několik procent trhu. My dnes jako skupina operujeme hlavně se značkami Tipsport a Chance a společně držíme zhruba tři čtvrtiny českého trhu sportovního sázení.

Předpokládám ale, že letošní rok pro vás bude příznivý, přeci jen těch událostí je hodně.

Ano, interně tomu říkáme „super sportovní půlrok“. Začalo to olympiádou, pokračuje mistrovstvím světa v hokeji a čeká nás ještě fotbalový šampionát. Každá z těch událostí má obrovský dopad na sázení i na zájem veřejnosti.

Překvapila nás už olympiáda. Na minulé letní olympijské hry jsme nabrali zhruba šest set milionů korun, zatímco při letošní zimní olympiádě to byla téměř miliarda a půl. A z toho většina připadla na hokejový turnaj. To ukazuje, jak mimořádně silnou pozici má v českém prostředí právě hokej. Na některé jiné sporty šly ve srovnání s tím jen jednotky milionů korun.

Jak si vede letošní mistrovství světa v hokeji ve srovnání s předchozími ročníky?

Trochu se potvrzuje to, co jsme očekávali. Když je olympijský hokejový turnaj, klasické mistrovství světa bývá trochu ve stínu. Aktuálně jsme zhruba na jedné miliardě přijatých sázek, zatímco vloni jsme vybrali na celé mistrovství přibližně 1,7 miliardy korun.

A rok 2024, kdy se hrálo v Česku a český tým získal zlato?

Nominálně to bylo také kolem 1,7 miliardy korun, nicméně s tím, jak rostou mzdy a inflace, tak to představovalo větší hodnotu. I tak dál platí, že největším turnajem z pohledu sázkové kanceláře zůstává fotbalový šampionát. Ať už Euro, tak mistrovství světa.

Kolik očekáváte na fotbalovém mistrovství světa?

Na posledním evropském šampionátu jsme přijali sázky téměř za tři miliardy korun. Od mistrovství světa čekáme podobná čísla. Hodně samozřejmě záleží na tom, jak se bude dařit českému týmu.

Únorovým vítězem soutěže Visa Czech Top Shop je prodejna Lidl v Praze Na Příkopě. Její součástí je i trezor z dob, kdy v místě sídlila ČSOB.

Miliardy v trezoru. Jak ČNB spravuje devizové rezervy a proč je z ní tichý globální investor

Česká národní banka není jen strážcem úrokových sazeb a inflace, ale potichu se vypracovala v jednoho z největších institucionálních investorů v regionu.  Vedle své tradiční měnové politiky totiž spravuje národní devizové rezervy v ohromném objemu přesahujícím 178 miliard dolarů, píše v komentáři Erik Kmeť, zakladatel K&L Rock a fondu Rivenity.

Přečíst článek

Jak moc obecně ovlivňují výsledky českého týmu náladu sázkařů?

Obrovsky. Je to vlastně velmi zajímavý psychologický fenomén. Na začátku turnaje bývají Češi vůči národnímu týmu optimističtí a sázejí na něj. Jakmile ale přijde slabší výkon nebo porážka, nálada se rychle obrátí. Typicky jsme to viděli po letošních zápasech, které se českému týmu nepovedly. Najednou většina předzápasových sázek mířila na soupeře. Pak se ale situace často znovu otočí během live sázek. Když se českému týmu začne dařit přímo v utkání, lidé se vracejí k sázení na Česko. Ty nálady se skutečně přelévají téměř z minuty na minutu podle vývoje zápasu.

Takže není pravda, že bookmaker automaticky vydělá, když Češi prohrají?

Na první pohled to tak může vypadat, ale není tomu tak. Třeba před zápasem s Norskem šlo asi 91 procent předzápasových sázek na český tým. Jenže během utkání, kdy Češi nezačali dobře, lidé ve velkém přesouvali peníze na Nory prostřednictvím live sázek. Takže výsledkem nebyl žádný mimořádný zisk pro sázkovku. Navíc z dlouhodobého pohledu není v našem zájmu, aby český tým vypadl brzo. Když Češi postoupí daleko, lidé sledují turnaj déle, sázejí na více zápasů a celkový objem sázek roste. Když národní tým skončí brzy, zájem veřejnosti přirozeně klesá. To platí stejně pro hokej i pro fotbal.

Jak se aktuálně vyvíjejí šance českého týmu?

Kurzy se během turnaje výrazně mění. Před samotným šampionátem byli Češi šestým hlavním favoritem, před klíčovými zápasy jsme byli z pohledu bookmakerů čtvrtým hlavním kandidátem na celkové vítězství a aktuálně jsou pátí. Největším favoritem je Kanada s kurzem 2,55, následuje Švýcarsko, Finsko a Švédsko. Česko má kurz kolem 18 ku jedné.

A z pohledu sázkařů?

To je zajímavé srovnání. Zatímco my favorizujeme Kanadu, nejvíce lidí si vsadilo na Švýcarsko. A také vidíme rozdíl mezi českým a slovenským trhem. Slováci mnohem častěji sázejí „srdcem“ a podporují vlastní reprezentaci bez ohledu na kurzy.

Deloitte: Peněz je na trhu dost. Kupci znovu hledají akviziční příležitosti

Evropský trh fúzí a akvizic se po slabším začátku roku začíná stabilizovat. Podle Deloitte M&A Indexu má ve druhém čtvrtletí v EU a Británii přibýt transakcí. Investoři ale dál pečlivě vybírají: peněz je na trhu dost, nejistoty ale přetrvávají.

Přečíst článek

Říkáte, že i mimořádně silný sportovní rok nakonec neznamená dramatický růst celoročních sázek. Proč?

Ukázalo se nám to během pandemie. Lidé mají na zábavu a sázení určité množství volných peněz. Když utratí víc během mistrovství světa nebo olympiády, pak o to méně sázejí během běžné sezony. Během covidového roku tak lidé vsázeli v podstatě stejně, ačkoli se konalo jen omezené množství příležitostí. Takže se peníze přesouvaly mezi různé typy sázek.

Vedle sportu nabízíte možnost vsadit si na výsledky voleb, filmových cen a další události. Jak významné dnes jsou?

Máme sázky na StarDance, Magnesii Literu či Oscary. Říkáme tomu společenské sázky a zdaleka nejvýraznější kategorií jsou politické sázky. Máme patery volby, které jsou výraznější než ostatní, tedy české prezidentské parlamentní a prezidentské volby, totéž na Slovensku, a ještě americké prezidentské volby. Před volbami v roce 2023 jsme spustili kampaň „Známe příští hlavu státu“. To se povedlo, trefili jsme i procenta a je to přesnější než průzkumy agentur. Následně jsme si spočítali, že jsme díky této kampani získali zhruba 37 tisíc nových klientů, čímž to byla naše nejúspěšnější akviziční kampaň. Řada z nich u nás zůstala a sází i na sport.

Jak si vysvětlujete, že trefujete výsledky voleb lépe než volební modely?

Průzkumy pracují s relativně omezeným vzorkem respondentů, zatímco my u velkých voleb máme třeba 150 tisící tiketů. Z toho se dá velmi dobře vyčíst nálada společnosti. Nejpřesnější bývají prezidentské volby, protože jsou čitelnější.

Jak významné jsou politické sázky ve srovnání se sportem?

V absolutních číslech jsou pořád relativně malé. Na minulé prezidentské volby jsme přijali sázky asi za 400 milionů korun, což je rekord v politických sázkách. Ale když to srovnáte s hokejem nebo fotbalem, stále jde jen o promile celkového objemu. Sport se totiž hraje v podstatě každý den, zatímco velké volby přicházejí jednou za čas.

Budete vypisovat i další americké volby, například midterms?

Určitě ano. Už dnes máme vypsané sázky na příštího amerického prezidenta a vypíšeme i midterms. Stejně tak budeme mít vypsané i české komunální volby. Tyto sázky jsou ale stále spíše zajímavostí.

Václav Sochor

Vedoucí komunikace skupiny Tipsport, bývalý novinář a PR konzultant. V roce 2024 získal titul Mluvčí roku ASCOPA.

Fotbalisté Realu Madrid

Fotbal vynáší. Hodnota evropských klubů za dekádu vyskočila na trojnásobek

Vychází prestižní žebříček nejhodnotnějších fotbalových klubů Football Benchmark pro rok 2026. První příčku si pohlídal Real Madrid, druhá skončila Barcelona, za níž následuje trojice anglických týmů. Celková hodnota 32 největších evropských týmů meziročně vzrostla o 12 procent. Za poslední dekádu se ale zvýšila téměř na trojnásobek.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Lukáš Kovanda: Zelená úsporám končí jako dotační automat. Babišova vláda mění podporu bydlení v půjčky

Program Zelená úsporám ve stávající podobě končí
iStock
Lukáš Kovanda

Program Zelená úsporám za více než šestnáct let rozdělil domácnostem přes sto miliard korun a stal se nejpopulárnější státní podporou energetických renovací. Teď přichází zásadní obrat. Běžné domácnosti už nemají spoléhat hlavně na přímé dotace, ale na bezúročné úvěry. To může zájem o renovace citelně ochladit.

Dotační program Nová zelená úsporám čeká největší změna od svého vzniku. Premiér Andrej Babiš společně s ministrem životního prostředí Igorem Červeným představí nové podmínky programu, které výrazně omezí jeho dosavadní páteř: přímé dotace.

Místo nich má být hlavním nástrojem podpory bezúročný úvěr. Přímá dotace zůstane zachována především pro nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light. Stát tak u běžných žadatelů nebude renovaci spolufinancovat stejným způsobem jako dosud, ale pokryje zejména cenu peněz, tedy úroky, které by lidem jinak vznikly nad rámec samotných nákladů na opravu domu či bytu.

stavební spoření

Nezajištěný úvěr na tři miliony a 25 let? Proč ne. Stavební spoření žije i přes invazi hypoték

I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.

Přečíst článek

Zelená úsporám a její nástupce Nová zelená úsporám se přitom zapsaly do historie Česka jako vůbec nejúspěšnější a nejvyhledávanější státní podpora zaměřená na energetické úspory bydlení. Od spuštění původního programu v dubnu 2009 do loňského listopadu, kdy musel být příjem žádostí kvůli enormnímu zájmu dočasně zastaven, proteklo systémem přes 109 miliard korun.

Tyto peníze pomohly statisícům domácností snížit účty za energie, zateplit domy, vyměnit zdroje vytápění nebo pořídit fotovoltaiku. Od letošního roku se však logika podpory zásadně mění. Pro běžné žadatele končí éra přímých dotací „na ruku“ a hlavní formou podpory se stávají státem garantované bezúročné úvěry. To může přinést výrazné ochlazení zájmu.

Program, který vyrostl na emisních povolenkách

Poptávka po energetických inovacích prošla během uplynulých šestnácti let několika zásadními vlnami. Historicky první program Zelená úsporám, který běžel v letech 2009 až 2012, rozdělil mezi přibližně 75 tisíc žadatelů 20,2 miliardy korun. Peníze stát tehdy získal z jednorázového prodeje emisních povolenek do zahraničí, zejména do Japonska.

Po krátké pauze a pilotním restartu v roce 2013, kdy se vyčerpala jedna miliarda korun, nastoupila v roce 2014 Nová zelená úsporám. Ta už byla financována průběžně z výnosů z prodeje emisních povolenek EU, respektive z Modernizačního fondu, kam tyto výnosy směřují.

V letech 2014 až 2021 Nová zelená úsporám stabilně rozdělovala průměrně dvě až tři miliardy korun ročně. Celkem v této etapě vyplatila 16 miliard korun.

Energetická krize spustila dotační horečku

Zlom přišel s energetickou krizí na podzim roku 2021. Mezi lety 2021 a 2023 se v rámci Národního plánu obnovy vyčerpalo 22 miliard korun a zájem občanů začal lámat rekordy.

Absolutní vrchol nastal v modernizované etapě mezi lety 2023 a 2025, kdy lidé z dotačního rozpočtu odčerpali 50,1 miliardy korun. Enormní poptávku hnaly nejen obavy z drahých energií, ale také bonusové podprogramy Oprav dům po babičce a zejména NZÚ Light, který nabídl stoprocentní zálohovou podporu pro seniory a nízkopříjmové domácnosti.

V listopadu 2025 však Ministerstvo životního prostředí muselo příjem žádostí kvůli vyčerpání peněz z emisních povolenek předčasně zastavit.

Bezúročný úvěr místo dotace

Rok 2026 proto přináší malou revoluci. Stát nejprve od března kompenzuje žadatele zablokované loňským stop stavem. Od září 2026 pak začnou komerční banky a stavební spořitelny poskytovat nový hlavní nástroj podpory: bezúročné úvěry s nulovým úrokem, spojené s povinným zavedením takzvaného renovačního pasu.

Přímé dotace zůstávají zachovány výhradně pro zranitelné skupiny v programu NZÚ Light.

Lze čekat, že tato změna zájem veřejnosti citelně utlumí. Pro řadu domácností bude nutnost bankovního schvalování a proměna dotace v dluh představovat silnou psychologickou i finanční bariéru.

Zatímco u komplexních zateplení za miliony korun může být bezúročná půjčka stále atraktivní, u menších projektů, například fotovoltaiky nebo výměny kotle, lze předpokládat propad poptávky. Stabilnější zájem si naopak pravděpodobně udrží segment bytových domů a společenství vlastníků jednotek, pro které je nulový úrok vítaným benefitem při plánovaných rekonstrukcích.

Stát šetří, domácnosti váhají

Z pohledu veřejných financí je změna pochopitelná. Přímé dotace jsou drahé, rozpočtové možnosti omezené a příjmy z emisních povolenek nejsou bezedné. Z pohledu domácností je ale rozdíl mezi dotací a půjčkou zásadní.

Dotace motivovala i ty, kteří by se do renovace jinak nepustili. Úvěr naopak přirozeně osloví hlavně ty, kteří už o opravě domu vážně uvažují, mají dostatečnou bonitu a nebojí se dalšího závazku.

Nová zelená úsporám se tak mění z masového dotačního programu v nástroj zvýhodněného financování. Energetické úspory tím z programu nezmizí. Zmizet ale může část dosavadní ochoty domácností investovat rychle a ve velkém.

A právě to je největší riziko celé změny. Stát sice ušetří na dotacích, ale pokud se kvůli nové konstrukci podpory zpomalí tempo renovací, může se mu tato úspora v delším horizontu vrátit v podobě vyšší spotřeby energií, pomalejší modernizace bytového fondu a slabší odolnosti domácností vůči budoucím cenovým šokům.

Související

Italské hotely nemusí hostům nalévat vodu z kohoutku, rozhodl nejvyšší soud

Comské jezero je centrem cestovního ruchu
iStock
 nst
nst

Host v italském hotelu nemá automatické právo na vodu z kohoutku, ani když je ochoten za ni zaplatit. Vyplývá to z rozhodnutí italského nejvyššího soudu, který zamítl stížnost klientky luxusního alpského hotelu. Žena se domáhala odškodnění, místo toho ale musí hotelu uhradit náklady řízení.

Italské hotely nemají zákonnou povinnost podávat svým hostům vodu z kohoutku. Tento závěr potvrdil italský nejvyšší soud v případu klientky pětihvězdičkového hotelu Sassongher v alpském letovisku Corvara.

Žena v hotelu strávila závěr roku 2019 a začátek roku 2020. Za několikadenní pobyt podle svého tvrzení zaplatila zhruba 6000 eur, tedy asi 150 tisíc korun. Součástí pobytu byla polopenze, ta však nezahrnovala nápoje.

Vodu z kohoutku chtěla i zaplatit

Klientce vadilo, že jí hotelový personál odmítl podat vodu z kohoutku. Podle italských médií o ni žádala opakovaně a byla ochotná za ni zaplatit. Hotel ale jejímu požadavku nevyhověl.

Právní zástupce hotelu Silvio Belardi listu Corriere della Sera uvedl, že hotel se takovým postupem snažil předejít případným problémům, které by mohly po konzumaci vody z kohoutku nastat.

Soudy daly za pravdu hotelu

Žena se následně obrátila na soudy. Neuspěla však u nižších instancí ani u italského nejvyššího soudu. Ten potvrdil, že v Itálii neexistuje právní povinnost, která by hotelům ukládala nabízet hostům vodu z kohoutku.

Chorvatsko autem už nebude tak levné. A Hurghada letadlem zabolí ještě víc

Letní dovolená vyjde Čechy dráž. Podle analýzy XTB zaplatí rodina při cestě autem do Chorvatska za palivo až o 1 200 korun více než loni, u leteckých zájezdů může příplatek dosáhnout několika tisíc korun.

Přečíst článek

Soud zároveň odmítl argument, že by hotel porušil smluvní podmínky pobytu. Podle rozhodnutí se takové porušení nepodařilo prokázat.

Místo odškodnění zaplatí náklady řízení

Klientka po hotelu požadovala odškodnění ve výši 2700 eur. Nejvyšší soud její nárok zamítl. Naopak rozhodl, že žena musí hotelu zaplatit celkem 3200 eur za právní výlohy a sankci za podání žaloby ve špatné víře.

Rozsudek tak potvrzuje, že otázka podávání vody z kohoutku v italských hotelech zůstává na rozhodnutí samotných provozovatelů.

Související

Benátky, ilustrační foto

Benátky opět zaplnili turisté. Letos se do centra města naposledy podívají zadarmo

Přečíst článek
Doporučujeme