Zaměstnavatelé letos nejčastěji plánují navyšovat mzdy do pěti procent. Pro většinu zaměstnanců to bude znamenat, že reálné výdělky letos zřejmě zase umažou jen část ztráty z posledních let, které způsobila silná inflační vlna. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Alma Carreer, do kterého se zapojilo 788 zaměstnavatelů s více než deseti zaměstnanci.
Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit práci. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd je odhalen.
Víte, co je „právo na odpojení“? Nemuset po pracovní době přijímat hovory a zprávy od zaměstnavatele. V Evropě tento výdobytek znají například Belgičani a nově mohou pracovní komunikaci v době svého volna ignorovat Australané.
Aktuální dvojice svátků, tedy oslavy Svátku práce a Dne osvobození, vyšly tento týden na středu. A staly se tak zajímavou laboratoří toho, který den by se měl zvolit za příští volný den. Ačkoli debata o čtyřdenním pracovním týdnu po pandemii utichla, zkrácení pracovního týdne je nevyhnutelné. A středa se ukazuje z mnoha důvodů jako nejrozumnější volba.
Průzkum agentury STEM/MARK mezi pracovníky ve směnném provozu v oblasti průmyslu a logistiky, který si nechala společnost Amazon vypracovat v Česku i na Slovensku v průběhu minulého roku, poukázal na neflexibilní nastavení pracovního trhu.
Nezaměstnanost v Česku v prosinci loňského roku stoupla na 3,7 procenta z listopadových 3,5 procenta. Uchazečů o práci přibylo o 16 tisíc na 279 227. Počet volných míst opět klesl, a to o 7000 na 271 789. Poprvé od ledna 2023 tak bylo více registrovaných uchazečů o zaměstnání než volných míst, uvedl Úřad práce ČR. Předloni v prosinci byla míra nezaměstnanosti stejná. Bez práce bylo tehdy 271 803 lidí a volných míst 288 647.
Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se zvýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení ve středu schválila vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
Už jen pár dní mají střední firmy na to, aby zprovoznily vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik uvnitř firmy. Nová povinnost vyplývající ze zákona o ochraně oznamovatelů začne platit od 15. prosince. Střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci se tak přidají k větším firmám, pro které zákon platí již od srpna tohoto roku. Co si kdo od zřízení „etické linky“ slibuje, rozebírá Stanislav Klika, ředitel rizikového poradenství společnosti BDO.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Svou mzdu jako podhodnocenou vnímá 60,5 procenta českých zaměstnanců. Z nich 13,7 procenta si myslí, že pobírají výrazně méně, než by měli. Ukázal to průzkum stravenkové firmy Up ČR s více než tisícem respondentů.
Muž postřelený při sobotní demonstraci proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v Salt Lake City ❌ zemřel. Píše to dnes agentura AP s odkazem na prohlášení úřadů. Podle prvních poznatků vyšetřovatelů muže omylem zasáhla palba člena pořadatelské služby demonstrace, který střílel na jiného ozbrojeného muže.
Při izraelských úderech na Írán zahynulo od pátku nejméně 2️⃣2️⃣4️⃣ lidí, uvádí podle AFP místní média s odvoláním na íránské ministerstvo zdravotnictví. Mezi íránskými oběťmi jsou muži, ženy i děti, uvedlo ministerstvo s tím, že více než 90 procent z nich jsou civilisté. Dalších více než 1000 lidí podle ministerstva utrpělo zranění.
