Stabilita zaměstnání zůstává pro mladé lidi důležitá, sama o sobě však už nestačí. Vyplývá to z 15. ročníku studie TOP Zaměstnavatelé 2026, do které se zapojilo 14 404 vysokoškoláků a 9 110 středoškoláků z celé České republiky. Studenti dnes při výběru zaměstnavatele kladou důraz především na přátelské pracovní prostředí, smysluplnost práce a transparentní systém růstu.
Šéf Adidasu Björn Gulden chce propustit v německé centrále zhruba každého jedenáctého zaměstnance. Uvádí to zdroj agentury Reuters. O plánech na propouštění už dříve informoval německý list Manager Magazin.
Společnost Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v zemi, v Kutné Hoře rozšíří existující závod o výrobu nikotinových sáčků. Rozšíření závodu vyjde zhruba na miliardu korun, nová infrastruktura včetně nových laboratoří by měla být hotová do konce letošního roku.
Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit práci. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd je odhalen.
Víte, co je „právo na odpojení“? Nemuset po pracovní době přijímat hovory a zprávy od zaměstnavatele. V Evropě tento výdobytek znají například Belgičani a nově mohou pracovní komunikaci v době svého volna ignorovat Australané.
Aktuální dvojice svátků, tedy oslavy Svátku práce a Dne osvobození, vyšly tento týden na středu. A staly se tak zajímavou laboratoří toho, který den by se měl zvolit za příští volný den. Ačkoli debata o čtyřdenním pracovním týdnu po pandemii utichla, zkrácení pracovního týdne je nevyhnutelné. A středa se ukazuje z mnoha důvodů jako nejrozumnější volba.
Průzkum agentury STEM/MARK mezi pracovníky ve směnném provozu v oblasti průmyslu a logistiky, který si nechala společnost Amazon vypracovat v Česku i na Slovensku v průběhu minulého roku, poukázal na neflexibilní nastavení pracovního trhu.
Nezaměstnanost v Česku v prosinci loňského roku stoupla na 3,7 procenta z listopadových 3,5 procenta. Uchazečů o práci přibylo o 16 tisíc na 279 227. Počet volných míst opět klesl, a to o 7000 na 271 789. Poprvé od ledna 2023 tak bylo více registrovaných uchazečů o zaměstnání než volných míst, uvedl Úřad práce ČR. Předloni v prosinci byla míra nezaměstnanosti stejná. Bez práce bylo tehdy 271 803 lidí a volných míst 288 647.
Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se zvýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení ve středu schválila vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
Už jen pár dní mají střední firmy na to, aby zprovoznily vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik uvnitř firmy. Nová povinnost vyplývající ze zákona o ochraně oznamovatelů začne platit od 15. prosince. Střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci se tak přidají k větším firmám, pro které zákon platí již od srpna tohoto roku. Co si kdo od zřízení „etické linky“ slibuje, rozebírá Stanislav Klika, ředitel rizikového poradenství společnosti BDO.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
