Zajímá nás
Líní zaměstnanci nebo špatní manažeři? Proč někde práce na dálku funguje a jinde ne
Jestli si vedení firem a manažeři stěžují na to, že jim zaměstnanci na home office ruinují produktivitu, tak to mnohdy vypovídá více o firmě než o zaměstnancích. Data stanfordského ekonoma tvrdí, že dobří manažeři dokážou lidi ukočírovat i z domova.
Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že benevolentní přístup k vysedávání v kancelářích může být impulsem pro zvýšení produktivity. Už mezi lety 2010-2012 výzkum Stanfordské univerzity rozdělil 250 lidí na dvě skupiny, jedny poslal domů a druzí zůstali za svými stoly. Výsledky byly poměrně překvapivé, protože produktivita „domácích“ vzrostla o třináct procent. Denně práci věnovali více minut, nechodili pozdě, brali si méně sick days, méně švitořili s kolegy v kuchyňce a stačili jim i kratší pauzy na oběd.
V době pandemie si takový experiment vyzkoušel kde kdo. Většina nemanuálních pracovníků se nuceně přesunula domů a značná část už tam zůstala dodnes. V mnohých oborech lockdowny ukázaly, že firemní život může fungovat i bez neustálého kontaktu, každodenních porad a služebních cest. Zvláště pro mladou generaci je flexibilní práce zajímavým benefitem. Hodně se dnes mluví o integraci pracovního a rodinného života, a ranní hodina dojíždění do práce přeplněným vlakem a odpoledne nazpět se integruje docela špatně.
Nový režim hybridní pracovní doby nebo rovnou zcela na dálku má samozřejmě svá úskalí a ne všude funguje. Trávit celý den ve vlastním obýváku se navíc nezamlouvalo ani všem zaměstnancům, kterým přímý sociální kontakt chyběl. A stěžovaly si i nemnohé firmy, které najednou měli omezený dohled. Jeden důvod je jasný – v případě experimentu v úvodu byli manažeři připravení a věděli co a jak, kdežto v případě lockdownů vše vznikalo organicky, ze dne na den a bez větších zkušeností.
Práce z domova nabývá v posledních letech vzestupného trendu. Ač se nejedná v českém prostředí o žádnou novinku, její komplexnější právní úprava v právním řádu doposud chybí. I z důvodu nutnosti transpozice příslušné evropské směrnice se na ní už pracuje. Bude součástí novely zákoníku práce, která by měla vejít v účinnost pravděpodobně už v prvním pololetí letošního roku. Co by mělo být obsahem nové právní úpravy home office, prozrazují zkušení právníci z advokátní kanceláře PRK Partners. 
Právníci radí, na co se mají firmy připravit s novými pravidly pro home office
Zprávy z firem
Radši zpět do kanceláří?
Debaty o prospěšnosti flexibilní práce pokračují i léta po pandemii. Po počátečním nadšení se množí zvěsti o tom, že firmy velí k návratu do kanceláří. Ano, úspěchy závisí ve velké míře na osobní zodpovědnosti a disciplíně lidí, na což se nedá vždy spoléhat.
Například šéf americké firmy Clearlink James Clarke si postěžoval, že si prý tucty zaměstnanců pracujících na dálku za celý měsíc ani nezapnuly své laptopy. Nabízí se rychlé zhodnocení situace a úpadek firemní produktivity svalit na líné podřízené, kteří místo práce raději leží na gauči a sledují Netflix.
Tak jednoduché to ale nebude. Firemní kulturu přece netvoří jen zaměstnanci, ale i vedení. Být členem vedení firmy, raději bych nebyl v soudech zbytečně příkrý a zamyslel se nad problémem v širším měřítku, abych náhodou nespadl do vlastní pasti. Americká data podle ekonoma Nicka Blooma ze Standfordské univerzity, který stál u výše zmíněné studie a který se prací na dálku dlouhodobě zabývá, ukazují, že nelze zevšeobecňovat.
Celkové výsledky jsou pro zaměstnance pozitivní. „Práce na dálku udržuje zaměstnance spokojené, snižuje znečištění životního prostředí tím, že snižuje počet dojíždějících kilometrů, a podporuje v práci miliony zaměstnanců, kteří mají zdravotní problémy či jiné znevýhodnění. Co se vám na tom nelíbí?,“ uvádí Bloom v komentář pro americký server The Hill.
Když přijdou těžké časy, firma šetří a propouští, lidé bývají oprávněně nervózní. Jak udržet motivaci a dobrou náladu v týmu a sám nevyhořet, radí manažerům Rebecca Knightová v článku prestižního Harvard Business Review (HBR). Newstream.cz články z HBR na základě licence přináší pravidelně.
Harvard Business Review: Jak udržet tým v klidu, když je nejistota, šetří se a vyhazuje
Leaders
Co na to management?
Mezi firmami jsou ale statistiky nejednoznačné. V případě hybridního režimu, kdy se kombinuje práce v kancelářích a z domova, americká produktivita mírně profituje, u práce zcela na dálku mírně pokulhává. „Můžeme však říci, že zatímco trend práce z domova vzrostl pětinásobně, růst produktivity v USA se zrychlil a zvrátil desetiletí poklesu před pandemií,“ přibližuje Bloom.
Zkušenosti dvou různých společností z posledních let se ale mohou diametrálně lišit. Záleží jak k organizaci přistupují. Jednoduše řečeno, pokud má vaše firma dobré vedení a management, tak by měla zvládnout uřídit i množství lidí pracujících odkudkoli. Dokonce to může být ku jejímu prospěchu, nejen proto, že flexibilita zvyšuje atraktivitu a umožňuje najmout širší okruh potenciálních zaměstnanců.
Pokud ale vedení nefunguje dobře a efektivně, tak vaši firmu dost možná čekají nepříjemnosti, v horším případě agónie a pokles produktivity. „Práce na dálku se od práce v kanceláři liší a vyžaduje manažery, software a hardware, které ji umožní,“ dodává ekonom. Uvědomujeme si to i v našich firmách?
Odpověď přináší nový magazín Newstream CLUB s podtitulem Work je Life. K dostání je u všech dobrých prodejců nebo online.
Přátelské vztahy, loajalita i nostalgie. To vše může bránit odejít z práce, ačkoli je jinak neuspokojivá. Pět oblastí, které psychologicky brání výpovědi a co s tím, popisuje Marlo Lyonsová v článku prestižního Harvard Business Review (HBR). Newstream.cz články z HBR na základě licence přináší pravidelně.
Harvard Business Review: Práce není sekta ani rodina. Proč je těžké dát výpověď, i když zaměstnání nestojí za nic?
Leaders
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
