Sehnat dobré zaměstnance je v posledních letech velký problém ve všech sektorech. Pro energetiku to je však z mnoha důvodů ještě náročnější. Energetické společnosti GasNet se tak vyplácí sázet na otevřenost a inkluzi, která se projevuje i ve snaze zaměstnávat vysoký počet žen. „V nabídce pracovních pozic chceme v užším výběru kandidátů mít vždy alespoň jednu ženu. Pokud se podíváme na srovnatelné pozice, pak muži a ženy jsou u nás hodnoceni stejně. Hlídáme, aby nedocházelo k otevírání nůžek v odměňování mezi oběma pohlavími,“ říká Helena Steinerová z HR týmu GasNet.
Maďarská centrální banka šokovala finanční trhy razantním zvýšením základní úrokové sazby. Zvýšila ji o 1,85 procentního bodu na 7,75 procenta, Maďarsko tak nyní má nejvyšší základní sazbu v Evropské unii. Většina ekonomů podle průzkumu agentury Reuters očekávala zvýšení sazby o půl procentního bodu.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby ministerstvo financí předložilo analýzu, kterým odvětvím se aktuálně daří. Na základě dat lze podle něj uvažovat o sektorové dani, byl by rád, pokud by byla zavedena na omezenou dobu. Čtyři koaliční strany podle nedělního vyjádření jejich představitelů pro Českou televizi připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady.
Aukční portál Aukro.cz loni ztrojnásobil zisk před zdaněním na 49,5 milionu korun. Tržby stouply o 40 procent na 175 milionů korun. Hodnota uskutečněných transakcí narostla o 30 procent na 3,3 miliardy korun, uvedla firma.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nechá prověřit projekty Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR na podporu zemědělských produktů, u kterých odhalila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) několik pochybení. Jde o projekty z roku 2013 a 2014 dohromady za více než 21 milionů korun z evropských dotací, uvedl mluvčí rezortu ministerstva Vojtěch Bílý.
Společnost CZ Loko z České Třebové, která vyrábí, modernizuje a opravuje lokomotivy, dosáhla v hospodářském roce od začátku října 2020 do konce září 2021 zisk po zdanění 94,5 milionu korun. Výsledek je téměř o pět milionů korun vyšší než v předchozím období. Tržby z prodeje výrobků a služeb se zvýšily o 40 milionů na 2,833 miliardy korun, vyplývá z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
CNN: Představitelé Bílého domu ztrácejí jistotu, že se Ukrajině podaří získat zpět celé území, o něž přišla za čtyři měsíce války s Ruskem. Tento názor mezi americkými představiteli převládá, i když teď USA a spojenci Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně. „To, zda se jim podaří území dobýt zpět částečně nebo zcela, závisí na tom, jakou podporu jim poskytneme,“ sdělil jeden z poradců působících v Kongresu.
Oběd v restauraci v první polovině června podle analýzy společnosti Sodexo Benefity stál v průměru 163 korun, o 28 korun více než v roce 2020. Od začátku roku cena obědů roste každý měsíc o korunu až dvě. Nejvíce peněz lidé za polední jídlo v restauraci v první půlce tohoto měsíce vydali v Praze, a to 190 korun. Naopak nejlevněji, průměrně za 147 korun, se najedli v podnicích v Karlovarském kraji. Vyplývá to z analýzy plateb stravenkovými kartami společnosti Sodexo Benefity.
Moskva uvalila sankce na 25 Američanů, včetně Bidenovy ženy a dcery, píše agentura TASS, podle níž jsou mezi sankcionovanými Američany lidé „zodpovědní za formování rusofobního kurzu“. O den dříve Moskva oznámila, že zakázala vstup do Ruska 43 Kanaďanům v reakci na západní sankce uvalené na režim prezidenta Vladimira Putina kvůli ruské invazi.
Evropská centrální banka půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na Fóru ECB o centrálním bankovnictví to řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší. Lagardeová hovořila o nadměrně vysoké inflaci, která podle ní taková v eurozóně „ještě nějaký čas“ asi přetrvá. Míra inflace v 19 zemích eurozóny v květnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta.
Česká pošta zaplatí letos na úrocích z úvěrů okolo čtvrt miliardy korun. Provozní úvěry si přitom musela vzít k pokrytí výpadku financí za dosud nevyplacené kompenzace od státu za poskytování základních služeb v letech 2018 až 2021 v úhrnné výši šest miliard korun. V otevřeném dopise ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) to uvedly odbory.
Zajímá nás
