Český dalekohled v Chile ovládají z Ondřejova systémy vymyšlené pro pivovary a cukrovary

Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.

Evropská jižní observatoř (ESO) je společná astronomická organizace šestnácti evropských států, včetně České republiky, ale její dalekohledy jsou umístěny na třech observatořích v chilské poušti Atacama. Z jižní polokoule je totiž možné sledovat jinou část vesmíru než z našich končin.

Navíc je poušť Atacama kamenitá pustina, jedno z nejsušších míst na Zemi, kde vodní pára ani pyl z neexistujících rostlin neruší pozorování. Lidská sídla jsou dostatečně daleko na to, aby jejich světla kazila astronomům tmavou oblohu.

Robot jako zabiják pracujících? Možná. O důvod víc, proč by měly mít sociální pojištění

Enjoy

Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.

Josef Tuček

Přečíst článek

Pátrání po „druhé Zemi“

Dalekohled s označením E152 (E jako ESO, a 152 centimetrů měří průměr jeho primárního zrcadla) patří ke zlaté střední cestě teleskopů – není ani příliš malý, ale ani žádný velikán. Ve hvězdárně na vrcholu hory La Silla s ním už před téměř dvaceti lety přestali pracovat. Ale ukázalo se, že se může ještě hodit. A tak dalekohled přešel do českého užívání.

„K dalekohledu připojíme spektrograf, což je přístroj, který rozkládá světlo na jeho barevné složky. Díky tomu pak můžeme analyzovat spektrální čáry pozorovaného nebeského tělesa. Poznáme, z čeho se skládá, jaké prvky a molekuly jsou na jeho povrchu, jaké složky tvoří jeho atmosféru,“ popisuje Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Úkolem dalekohledu bude také zapojit se do hledání exoplanet, tedy planet mimo naši Sluneční soustavu. Někdy se tomu také říká „pátrání po druhé Zemi“.

„Když planeta obíhá svou hvězdu, navzájem na sebe gravitačně působí a hvězda pak kvůli planetě mírně mění svou polohu. A to poznáme ve změnách spektrálních čar,“ doplňuje doktor Kabáth.

Náklady na rekonstrukci a nový spektrograf představovaly 30 milionů korun, další provoz už bude – s trochou nadsázky – vyžadovat jen uhrazení elektřiny potřebné k pohonu přístrojů. Díky tomu, že ČR je členem Evropské jižní observatoře, nemusí platit další poplatky.

Sankce začínají komplikovat ruský vědecký výzkum. Laboratoře potřebují techniku i materiály ze Západu

Money

Sankce namířené proti Rusku samozřejmě ještě nemohly dosáhnout plné síly, ale ruská věda si je začíná uvědomovat. Západní firmy přestaly dodávat vědecké přístroje a materiály pro laboratoře, protože jim v tom brání zákazy, současně je nemají jak do Ruska dopravit a ještě nevědí, zda by za ně dostaly zaplaceno. A zdá se, že ani Čína nemůže ruským vědcům spolupráci se Západem nahradit.

Josef Tuček

Přečíst článek

Koníček od dětství

Spektrograf nazvaný PLATOSpec nyní konstruují čeští astronomové společně s německými kolegy z Duryňské zemské observatoře v Tautenbergu u Jeny a chilskými odborníky z Katolické univerzity v Santiagu de Chile. K dalekohledu jej připojí příští rok.

Teleskop E152 však už prošel rekonstrukcí, kterou uskutečnila akciová společnost ProjectSoft HK z Hradce Králové. Před pár dny jej předala astronomům. Nyní na něm bude využívána testovací kamera od společnosti Moravské přístroje ve Zlíně k výzkumu zákrytů exoplanet a proměnných hvězd. Od letošního srpna pak bude na dalekohled umístěn provizorní spektrograf.

„Jsme prakticky jediná firma na světě, která dělá kompletní rekonstrukce už existujících dalekohledů, dodáváme do nich nové řídicí systémy, modernizujeme elektroniku a systém měření, vyměňujeme čidla,“ říká spolumajitel společnosti ProjectSoft Zdeněk Bardon.

Právě on firmu k vesmírným dalekohledům přivedl. Už od dětství je totiž amatérským astronomem, později začal fotografovat vesmír. A úspěšně – získal i titul fotografický ambasador Evropské jižní observatoře, který tato organizace uděluje nejlepším autorům za nápadité snímky vesmíru. A je čestným členem Mezinárodní astronomické unie.

>>>>Čtěte zajímavosti ze světa vědy a byznysu od Josefa Tučka<<<<

„Astronomické dalekohledy jsou ale pro nás jen třešnička na dortu, i když jsme jich rekonstruovali už dvě desítky,“ konstatuje Zdeněk Bardon. „Jsme automatizační a inženýrská firma působíme hlavně v potravinářském průmyslu – automatizované technologické procesy, informační a robotické systémy dodáváme zejména do pivovarů, cukrovarů, lihovarů či mlékáren u nás i v zahraničí.“

A svá technologická řešení a standardizované komponenty používají i při rekonstrukci dalekohledů, což pak umožňuje snadnou výměnu součástek, jejichž bytelnost, výdrž a spolehlivost jsou už z praxe dobře ověřené.

Palivo budoucnosti? Metanol, soudí Maersk a staví lodě, které jím chce pohánět

Zprávy z firem

Snahy zbavit se závislosti na fosilních palivech dostaly nový impuls v naléhavé potřebě nekupovat ropu a zemní plyn od Ruska. Protože svět se, bohužel, vyvíjí v krizích, je pravděpodobné, že se nyní hledání náhradních paliv zrychlí. Určitě už nezasáhne do současné války na Ukrajině, ale budoucnost může podstatně ovlivnit.

Josef Tuček

Přečíst článek

Ovládání na dálku

Hvězdář již dávno nevysedává po nocích pod dalekohledem v otevřené kopuli, kde na něj fouká studený vítr. Buď sedí v teple a pohyby dalekohledu řídí od počítače, anebo dalekohled naprogramuje, aby z rotující Země sledoval požadovanou část vesmíru, a jde spát. Záznamy prozkoumá ve dne.

A tohle umožňuje i rekonstruovaný dalekohled E152 – astronomové jej budou řídit na dálku z hvězdárny v Ondřejově. Pozorování budou předem naprogramována, ale operátor může kdykoli do programu zasáhnout, aby astronomům neuniklo něco podstatného.

Připravuje se kočka, která nevyvolá u lidí alergie a otevře genovému inženýrství cestu na trh se zvířaty

Enjoy

Až u patnácti procent lidí se projevují alergické reakce na kočky. Americká společnost InBio proto vyvíjí geneticky upravená zvířata, která by přecitlivělé reakce nevyvolávala, takže by se mohla prosadit na trhu s domácími mazlíčky. A rozšířit jej i pro hospodářská zvířata.

Josef Tuček

Přečíst článek

Až se vyřeší plyn, musí se Evropa zbavit závislosti na ruském uranu. Česku by to trvalo roky

Money

Ruské jaderné palivo bude dalším zásadním problémem pro evropskou energetiku, upozorňuje agentura Bloomberg. Podle oslovených expertů bude náhrada za ruský uran trvat tři až pět let, ale realističtější odhad je plných deset let. V tuto chvíli je přitom na Ruskem dodávaném palivu závislých 100 milionů Evropanů, včetně Čechů a Slováků.

Stanislav Šulc

Přečíst článek