Obnovitelné zdroje, elektromobilita nebo digitální transformace energetiky. To jsou témata, která nejen na unijní půdě budí vášnivé debaty. Zároveň jsou to jedny z vůbec největších výzev dneška. Nároky na elektrickou infrastrukturu se totiž chtě nechtě zvyšují – a následující roky nám ukáží, jak dobře jsme připraveni. Brněnský Mycroft Mind už dnes svými predikcemi přispívá k tomu, abychom nemuseli čelit nepříjemným překvapením. 

Na konci června jezdilo v Česku přes pětačtyřicet tisíc bateriových elektromobilů. Jen za první půlrok jich přibylo téměř sedm tisíc, což odpovídá meziročnímu nárůstu o necelých sedmdesát procent. Vyplývá to z dat portálu Čistá doprava. Podle zprávy Global EV Outlook by pak do roku 2030 mohly globálně tvořit víc než čtyřicet procent prodejů nových aut. A tajemstvím není ani fakt, že Evropská unie by v členských státech chtěla do stejného roku alespoň třicet milionů elektromobilů. Takové množství aut už ale může výrazně zatížit síť a způsobit výkyvy.

Evropa hledá řešení

Stále víc se proto otevírá otázka, jak moc jsou na další růst připravené distribuční soustavy a co ještě musíme udělat pro co nejefektivnější provoz a nabíjení elektromobilů. Zabývá se tím mimo jiné evropský výzkumný a inovační projekt XL-Connect, který sdružuje víc než dvacet partnerů z deseti různých zemí. Jeho hlavním výzkumným cílem je optimalizovat celý proces nabíjení – od výroby energie až po koncového uživatele. 

„Zahrnuje to vytvoření široce dostupného nabíjecího řešení, založeného na optimalizované nabíjecí síti. Ta zohlední faktory jako lidské chování nebo technické a ekonomické aspekty v celém nabíjecím řetězci,“ vysvětluje Petr Možný z Mycroft Mindu, jedné z firem zapojených do projektu.

BMW v Maďarsku otevřela továrnu na elektromobily. Orbán neskrýval nadšení

Zprávy z firem

Německá automobilka BMW slavnostně otevřela novou továrnu na výrobu elektromobilů v maďarském městě Debrecín. Investice do továrny činí dvě miliardy eur, tedy téměř 49 miliard korun, a zahrnují rovněž závod na baterie. Informovala o tom agentura APA.

ČTK

Přečíst článek

Abychom neopakovali nizozemský scénář…

Bez posilování a modernizace energetické soustavy to nepůjde. Možný sice zmiňuje, že po technické stránce naše distribuční síť nemá žádné limity, bude ovšem třeba ji průběžně posilovat a modernizovat. Počítá se tam s výraznějšími investicemi, stát na posílení přenosových a distribučních sítí v následujících letech uvolní až patnáct miliard korun. „Energetiku je třeba transformovat, protože základní infrastruktura pochází z let, kdy se ještě řešily úplně jiné výzvy. Dnes se všechno mění, významně do toho vstupuje podíl obnovitelných zdrojů a další proměnné. Posouváme se pryč od tradiční energetiky, kde byly jen jaderné či uhelné elektrárny a jediné vyrovnávání výkonu probíhalo pomocí vodních elektráren. Vyvíjí se i spotřeba, která už vůbec není tak konstantní jako dřív,“ zmiňuje Možný. 

Pokud se včas nepřizpůsobíme novým podmínkám, mohl by nás čekat podobný scénář jako Holandsko. „Tamější síť dosáhla svého stropu a její další rozšiřování už bez extrémních finančních nároků není možné. Kvůli velkému podílu elektromobilů museli přejít na systém, kdy budou přidělené nabíjecí sloty, aby se poptávka po energii rozložila v čase,“ upřesňuje Možný. Problém tam nesouvisí jen s elektromobily, ale také s obnovitelnými zdroji. Přechod byl zkrátka příliš rychlý a plošný, přenosová soustava nebyla na takový nápor připravená. Proto dnes Nizozemci sahají po přísných opatřeních a omezují časy pro nabíjení, aby zabránili výpadkům. Protože realita je taková, že v některých částech země dnes čekají tisíce nových domů, firem a institucí na připojení k už tak přetížené síti, což je závažný problém. 

Právě predikce brněnského Mycroft Mindu slouží k tomu, abychom se v Česku nebo i dalších zemích podobnému vývoji vyhnuli a na rozvoj elektromobility se včas připravili. „Zpracováváme modely toho, jak bude vypadat budoucí situace. Třeba ve městě, kde elektromobily tvoří dvacet procent vozového parku. Řešíme, kolik elektřiny spotřebují, kdy a kde vzniknou špičky a zda je pokryjí místní zdroje,“ říká Možný a pokračuje: „Využíváme k tomu umělou inteligenci a strojové učení, pomocí kterých zpracováváme data posbíraná přímo u zdroje, tedy například v měřících přístrojích nebo jiném hardwaru.“ V rámci predikcí pracují s řadou proměnných včetně osídlení lokality, scénářů spotřebního chování a místní infrastruktury spojené s elektromobilitou nebo obnovitelnými zdroji. 

Kromě posilování sítě se totiž přece jen stále více mluví také o chytrém nabíjení, ke kterému museli přikročit Nizozemci. Byť tam je to s mnohem přísnějšími podmínkami. V zásadě by se ale mělo jednat o takový styl dobíjení, kdy po příjezdu domů připojíte vůz k dobíjecí stanici a samotné nabíjení pak začne teprve ve chvíli, kdy to umožní kapacita přenosové soustavy. Tedy zejména během noci. Takový systém je ale třeba dobře propracovat, aby se nestalo, že budete potřebovat odjet a vůz nebude mít dostatek energie. A právě i takové situace modelují predikce Mycroft Mindu. 

Šéf českého Lexusu Jakub Květoň: Češi věří hybridům, s elektromobily zatím váhají

Leaders

„Chceme být japonskou alternativou německé velké trojky,“ říká šéf českého Lexusu Jakub Květoň. Za sedm let narostl prodej Lexusů v Česku více než osminásobě. V rozhovoru pro Newstream.cz mluví o novém modelu ES, přístupu k elektromobilitě i o tom, proč showroom není místo, kde by měl zákazník čekat.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

V decentralizované energetice vznikají komunity

Predikce pak pomáhají nejen distributorům a dodavatelům energií, ale také dalším poskytovatelům nabíjecích stanic. „Jsme schopni predikovat mimo jiné to, jaké bude vytížení jednotlivých nabíjecích míst. Provozovatel pak získá informace o spotřebě – a pokud má na střeše soláry, tak i o výrobě,“ vysvětluje Možný s tím, že postupně navazují spolupráci s některými sítěmi čerpacích stanic, které se o možnosti nabíjení zajímají. 

Do budoucna by predikce mohly být zajímavé i pro města nebo další aktéry stále decentralizovanější energetiky. „Směřuje to do menších nebo větších komunit a není to jen o elektromobilitě, ale o celém komplexním systému. Na jedné straně bude někdo, kdo díky fotovoltaice vyrobí víc energie, než kolik spotřebuje, na té druhé pak bude někdo s elektroautem, kdo přebytečnou energii využije,“ vysvětluje Možný a pokračuje: „Dnes to funguje stylem: teď je tady moc energie, pojďte se všichni připojit. My nabízíme možnost vidět trochu do budoucna a umět se dopředu rozhodnout,“ dodává. Predikce by pak mohly vést i k dynamické tarifikaci nabíječek, kdy by elektřina stála méně v době větších přebytků. Zatím to ale vypadá, že čeští provozovatelé dobíjecích stanic půjdou cestou nejmenšího odporu. V praxi tak nejspíš vznikne jednotarifní sazba, podobně jako u mobilních operátorů a jejich neomezených tarifů.  

Co se samotných elektromobilů týče, podle Možného teď bude klíčové, jak se k otázce postaví Evropská unie. Na jedné straně tu sice máme velké plány s navyšováním tržního podílu bateriově poháněných aut, na té druhé ovšem vládne poměrně nejasná legislativní situace. A nikdo neví, co bude. „Všichni jsme počítali s tím, že za deset let začne platit zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory. Teď se řeší možný odklad termínu, což by pro mnoho firem, které změnily svůj byznys plán a přeorientovaly se na elektromobilitu, znamenalo velkou čáru přes rozpočet,“ říká Možný. V tuto chvíli všichni vyčkávají a nikomu se tolik nechce do velkých investic, mezi které patří třeba právě budování sítě dobíjecích stanic. „Bude muset přijít hegemon, který to utrhne a spustí další vlnu,“ zakončuje Možný.